Pod vlivem elektriky
Přiznávám, že mi zcela uniká současný fenomén horských elektrokol, který se masivně rozmáhá (nejenom) v naší zemi. Mám pocit, že je společnost infikována nejenom koronavirem, ale i neschopností se přírodou pohybovat vlastní silou. Při posledním cyklovýletu v horách jsem sledoval poměr tzv. elektrikářů a klasiků a ke svému překvapení jsem napočítal tři elektrokola na jedno běžné.
Hned na úvod je vhodné poznamenat, že plně sdílím veškeré klady dopomoci této zázračné energie, pokud se jedná o starší jezdce, nebo jakékoli jiné milovníky cyklistiky, kteří se pro různé zdravotní handicapy nemohou opřít do šlapek pouze vlastní silou. Bohužel, primárně lze zaznamenat na "posílených" kolech mladou a střední generaci, nezřídka i děti. Nevěřím, že by byli všichni stiženi nějakou nemocí či nedostatečností.
Nechápu, co vede mnohé jedince k tomu se "vozit" přírodou na přístroji, díky kterému nemusejí vydávat prakticky jakoukoli energii, a ještě tuto aktivitu vydávat za sportování. Ale vlastně chápu, i když mi předpokládané motivy přijdou hodně diskutabilní. Takovému "sportovci" umožní elektrokolo dosáhnout cíle, který by jinak pro svoji pohodlnost neviděl. A tak tato vzácná místa - ať již vysoko či daleko – zahustí a otráví tak pobyt všem, pro které je ještě poctivé zdolání kopce zážitkem či radostí. Je to srovnatelné s „horolezci“, kteří se nechají na přeplněný a zabordelený vrchol Mount Everestu vynést skupinou šerpů…
A k tomu všemu ještě prapodivné plebejství českého národa, kterému je většinově fuk jakékoli nařízení či omezení, a má největší radost z toho, když je může nějak "očůrat". Proto vlastníci elektrokol masivně upravují své přístroje tak, aby mohly podávat vyšší výkony a dosahovat závratnějších rychlostí, byť to platná legislativa neumožňuje. Čili v parku či na cyklostezce potkáte nezřídka šílence, který se proti vám na upraveném vehiklu řítí rychlostí 50 km/h. Nedovedu si představit, co by se stalo, pokud by takový lumen srazil pobíhající dítě či jiného cyklistu. Že by byly následky fatální, je asi každému jasné.
Čekám, jak zareaguje náš stát, zatím ho toto řádění elektrikářů ponechává chladným. Pravděpodobně do okamžiku prvního vážného střetu. Ale to už bude pozdě...
P.S. Autor přiznává, že je sám uživatelem městského elektrokola, které nevyvine vyšší rychlost než 20 km/h. Užívá ho výhradně k pracovním účelům, aby na schůzku či do práce - ustrojen ve formálním oblečení - dojel tzv. se suchým trikem, byť jede do kopce. Do přírody však vyráží výhradně na klasickém "horáku".
Hned na úvod je vhodné poznamenat, že plně sdílím veškeré klady dopomoci této zázračné energie, pokud se jedná o starší jezdce, nebo jakékoli jiné milovníky cyklistiky, kteří se pro různé zdravotní handicapy nemohou opřít do šlapek pouze vlastní silou. Bohužel, primárně lze zaznamenat na "posílených" kolech mladou a střední generaci, nezřídka i děti. Nevěřím, že by byli všichni stiženi nějakou nemocí či nedostatečností.
Nechápu, co vede mnohé jedince k tomu se "vozit" přírodou na přístroji, díky kterému nemusejí vydávat prakticky jakoukoli energii, a ještě tuto aktivitu vydávat za sportování. Ale vlastně chápu, i když mi předpokládané motivy přijdou hodně diskutabilní. Takovému "sportovci" umožní elektrokolo dosáhnout cíle, který by jinak pro svoji pohodlnost neviděl. A tak tato vzácná místa - ať již vysoko či daleko – zahustí a otráví tak pobyt všem, pro které je ještě poctivé zdolání kopce zážitkem či radostí. Je to srovnatelné s „horolezci“, kteří se nechají na přeplněný a zabordelený vrchol Mount Everestu vynést skupinou šerpů…
A k tomu všemu ještě prapodivné plebejství českého národa, kterému je většinově fuk jakékoli nařízení či omezení, a má největší radost z toho, když je může nějak "očůrat". Proto vlastníci elektrokol masivně upravují své přístroje tak, aby mohly podávat vyšší výkony a dosahovat závratnějších rychlostí, byť to platná legislativa neumožňuje. Čili v parku či na cyklostezce potkáte nezřídka šílence, který se proti vám na upraveném vehiklu řítí rychlostí 50 km/h. Nedovedu si představit, co by se stalo, pokud by takový lumen srazil pobíhající dítě či jiného cyklistu. Že by byly následky fatální, je asi každému jasné.
Čekám, jak zareaguje náš stát, zatím ho toto řádění elektrikářů ponechává chladným. Pravděpodobně do okamžiku prvního vážného střetu. Ale to už bude pozdě...
P.S. Autor přiznává, že je sám uživatelem městského elektrokola, které nevyvine vyšší rychlost než 20 km/h. Užívá ho výhradně k pracovním účelům, aby na schůzku či do práce - ustrojen ve formálním oblečení - dojel tzv. se suchým trikem, byť jede do kopce. Do přírody však vyráží výhradně na klasickém "horáku".