Fotbal k popukání
Již nějaký čas mi vrtá hlavou, proč je takovou hvězdou ČT Sport právě Jaromír Bosák. Dost mne v té pochybnosti utvrdil i aktuální buranský přešlap, kdy si – při nevypnutém mikrofonu – dovolil na adresu čerstvě stříbrného golfového medailisty Roryho Sabbatini, který je naturalizovaný Slovák, dost trapnou poznámku: „Možná teď dostane kroj, vole. A valašku, vole!“
Ale nešť, asi v České televizi nemají nikoho lepšího a ostatně i ostatní moderátoři konkurenčních tuzemských televizí vykazují podobnou úroveň.
V době letošního evropského fotbalového šampionátu jsem měl možnost vidět část utkání s komentářem českým (Jaromír Bosák) a část s komentářem anglických či italských „sporťáků“. Nevím, zda jste měli podobnou příležitost také, ale od Jaromíra Bosáka se obvykle divák nedozví vůbec nic. Tedy pokud není úplný neználek, nebo natěšený na poměrně vousaté průpovídky, případně sdělení, s kterým číslem hraje který hráč a zda kope placírkou či bodlem. Jeho informace mi trochu připomínají zlaté časy rádia, kdy musel komentátor posluchači přiblížit, co se odehrává na hřišti. Ale pokud sleduji televizi, čísla fotbalistů poznám a kam kdo kope jakbysmet…
Komentáře zahraničních konkurentů jdou obvykle více do hloubky. Dozvím se informace o hráčově klubové či reprezentační minulosti, zkušenostech, rodině, prostě hromadu údajů nad rámec prostého čísla a sdělení, zda přihrává levačkou či pravačkou. A hlavně, komentáře nemusí být za každou cenu „vtipné“ a donekonečna neslyším vzrušující sdělení, že hráč „vyprášil pavučinu z šibenice“, „dostal kosu“, „díval se soupeři do trenek“, etc..
Je mi jasné, že u části diváků má takový komentář úspěch. Pravděpodobně u té, která ocení „fór“ s valaškou a krojem. Ale od České televize očekávám něco více, než šprýmy ve stylu Kameňáku. Jinak by asi bylo lepší, aby sportovní přenosy komentoval Luděk Sobota. Hodnota sdělení bude sice stejná, ale snad se více zasmějeme...
Ale nešť, asi v České televizi nemají nikoho lepšího a ostatně i ostatní moderátoři konkurenčních tuzemských televizí vykazují podobnou úroveň.
V době letošního evropského fotbalového šampionátu jsem měl možnost vidět část utkání s komentářem českým (Jaromír Bosák) a část s komentářem anglických či italských „sporťáků“. Nevím, zda jste měli podobnou příležitost také, ale od Jaromíra Bosáka se obvykle divák nedozví vůbec nic. Tedy pokud není úplný neználek, nebo natěšený na poměrně vousaté průpovídky, případně sdělení, s kterým číslem hraje který hráč a zda kope placírkou či bodlem. Jeho informace mi trochu připomínají zlaté časy rádia, kdy musel komentátor posluchači přiblížit, co se odehrává na hřišti. Ale pokud sleduji televizi, čísla fotbalistů poznám a kam kdo kope jakbysmet…
Komentáře zahraničních konkurentů jdou obvykle více do hloubky. Dozvím se informace o hráčově klubové či reprezentační minulosti, zkušenostech, rodině, prostě hromadu údajů nad rámec prostého čísla a sdělení, zda přihrává levačkou či pravačkou. A hlavně, komentáře nemusí být za každou cenu „vtipné“ a donekonečna neslyším vzrušující sdělení, že hráč „vyprášil pavučinu z šibenice“, „dostal kosu“, „díval se soupeři do trenek“, etc..
Je mi jasné, že u části diváků má takový komentář úspěch. Pravděpodobně u té, která ocení „fór“ s valaškou a krojem. Ale od České televize očekávám něco více, než šprýmy ve stylu Kameňáku. Jinak by asi bylo lepší, aby sportovní přenosy komentoval Luděk Sobota. Hodnota sdělení bude sice stejná, ale snad se více zasmějeme...