Nesmějme se Andreji Babišovi, smích by nás brzy mohl přejít
Když mi kamarád v pátek přeposlal video z besedy prezidentského kandidáta Andreje Babiše se žáky základní školy, nejdříve jsem si myslel, že se jedná o tzv. „deep fake“. Nemohl jsem prostě uvěřit, že člověk, který má údajně vysokoškolský diplom a poměrně dlouho z pozice premiéra šéfoval naší zemi, nezná provařené dílo Jaroslava Haška, má bramboračku v planetách sluneční soustavy a myslí si, že mléko vzniká v kravském žaludku. A takový jedinec aspiruje na nejvyšší funkci ve státě. To může být rovnou prezidentem Pepek Vyskoč, obecní blb z Dobrého vojáka Švejka, o kterém Ing. Babiš nikdy neslyšel. Potom mi ale došlo, že se může jednat i o geniální tah týmu „spin doctors“ pana inženýra.
Za časů prezidenství kultivovaného a vzdělaného Václava Havla se různí nedoukové příliš neprojevovali. Trochu se styděli za svoji hloupost a jen tu a tam vybublalo na povrch pár příznivců cenzora Miroslava Sládka, kteří povykovali svá moudra na veřejných prostranstvích.
S příchodem profesora Klause různým absolventům univerzity života trochu otrnulo, protože pan prezident ostentativně opovrhoval „intelektuály“, občanskou společností, levičáky na snowboardech a veřejně deklaroval, že nezná rozdíl mezi špinavými a čistými penězi. A tu a tam si něco potajmu strčil do kapsy, čímž konvenoval širokému lidovému pojetí socialismu, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Svůj mandát zakončil doširoka rozevřenou amnestií, kterou udělil generální pardon všem, kteří si v divokých devadesátkách nelegálně nahrabali. Ale byl zde stále záchvěv vzdělanosti, profesor alespoň trefil do Národního divadla a poslouchal jazz.
Šťastné období pro všechny zamindrákované přišlo v plné síle s Ing. Zemanem. Ten vnesl do veřejného prostoru jako normu vulgarity, urážky a lži. Najednou všichni ti, kteří se za svoji hloupost, obhroublost a nevzdělanost ještě trochu styděli, získali posvěcení přímo z Hradu. Pokud se může jako nevycválaný hrubián chovat nejvyšší ústavní činitel, je přece normální, pokud se tak bude chovat i „dolních deset milionů“, jichž je prezidentem. A držitelé tohoto osvědčení vyrazili do ulic a na náměstí již v hojném počtu, aby hlásali svoji nenávistnou a sobeckou rétoriku. Vždyť je to normální a není se za co stydět. Ale i tento prezident disponoval určitými znalostmi, se kterými se rád chlubil, hojně citoval klasiky a Švejka má bezesporu v malíku.
Ale nyní přichází nový a vyšší stupeň „prezidentské úrovně“. Člověk, který nic nezná a za svoji nevzdělanost se ani nestydí. Naopak, vnímá ji jako přednost. Protože nemá čas ani číst. Prostě maká. Nespí, nejí a se svými fámuly neúnavně objíždí republiku. Používá krátké věty, které většinou není schopen spisovně a logicky dokončit. Neváhá si vymýšlet - řekněme přímo lhát - skoro v každé druhé větě. Opovrhuje každým a vším. A jeho voliči na takovou kampaň zjevně slyší. Je jim jedno, že nic neví a má chování burana. Ale s každým se vyfotí a nějakou tu kšiltovku i přidá. Tato tupá upřímnost funguje. Takové kabrňáky jsme tady měli už za minulého režimu a „Márové“ tento prověřený model pravděpodobně jenom povýšili na novou úroveň.
Obávám se, že prezidentské volby budou hlavně o tom, jak hluboko jsme se přes tři předchozí prezidenty propadli a jestli jsme se vůbec za uplynulých třicet let poučili. Zda budeme volit kandidáty, kteří vykazují alespoň základní znaky slušnosti a vzdělanosti, nebo většinově naskočíme na taktiku jednoho ekonomického nájezdníka, který svůj elektorát vnímá jen jako výtah k moci a ve výsledku jím hluboce pohrdá…
P.S. Pokud by měl kdokoli pochybnost o pravdivosti poslední věty, nechť si pustí dokumentární film Víta Klusáka pod názvem „Matrix AB“. Bude-li elementárně vnímavý, vše pochopí.
Za časů prezidenství kultivovaného a vzdělaného Václava Havla se různí nedoukové příliš neprojevovali. Trochu se styděli za svoji hloupost a jen tu a tam vybublalo na povrch pár příznivců cenzora Miroslava Sládka, kteří povykovali svá moudra na veřejných prostranstvích.
S příchodem profesora Klause různým absolventům univerzity života trochu otrnulo, protože pan prezident ostentativně opovrhoval „intelektuály“, občanskou společností, levičáky na snowboardech a veřejně deklaroval, že nezná rozdíl mezi špinavými a čistými penězi. A tu a tam si něco potajmu strčil do kapsy, čímž konvenoval širokému lidovému pojetí socialismu, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Svůj mandát zakončil doširoka rozevřenou amnestií, kterou udělil generální pardon všem, kteří si v divokých devadesátkách nelegálně nahrabali. Ale byl zde stále záchvěv vzdělanosti, profesor alespoň trefil do Národního divadla a poslouchal jazz.
Šťastné období pro všechny zamindrákované přišlo v plné síle s Ing. Zemanem. Ten vnesl do veřejného prostoru jako normu vulgarity, urážky a lži. Najednou všichni ti, kteří se za svoji hloupost, obhroublost a nevzdělanost ještě trochu styděli, získali posvěcení přímo z Hradu. Pokud se může jako nevycválaný hrubián chovat nejvyšší ústavní činitel, je přece normální, pokud se tak bude chovat i „dolních deset milionů“, jichž je prezidentem. A držitelé tohoto osvědčení vyrazili do ulic a na náměstí již v hojném počtu, aby hlásali svoji nenávistnou a sobeckou rétoriku. Vždyť je to normální a není se za co stydět. Ale i tento prezident disponoval určitými znalostmi, se kterými se rád chlubil, hojně citoval klasiky a Švejka má bezesporu v malíku.
Ale nyní přichází nový a vyšší stupeň „prezidentské úrovně“. Člověk, který nic nezná a za svoji nevzdělanost se ani nestydí. Naopak, vnímá ji jako přednost. Protože nemá čas ani číst. Prostě maká. Nespí, nejí a se svými fámuly neúnavně objíždí republiku. Používá krátké věty, které většinou není schopen spisovně a logicky dokončit. Neváhá si vymýšlet - řekněme přímo lhát - skoro v každé druhé větě. Opovrhuje každým a vším. A jeho voliči na takovou kampaň zjevně slyší. Je jim jedno, že nic neví a má chování burana. Ale s každým se vyfotí a nějakou tu kšiltovku i přidá. Tato tupá upřímnost funguje. Takové kabrňáky jsme tady měli už za minulého režimu a „Márové“ tento prověřený model pravděpodobně jenom povýšili na novou úroveň.
Obávám se, že prezidentské volby budou hlavně o tom, jak hluboko jsme se přes tři předchozí prezidenty propadli a jestli jsme se vůbec za uplynulých třicet let poučili. Zda budeme volit kandidáty, kteří vykazují alespoň základní znaky slušnosti a vzdělanosti, nebo většinově naskočíme na taktiku jednoho ekonomického nájezdníka, který svůj elektorát vnímá jen jako výtah k moci a ve výsledku jím hluboce pohrdá…
P.S. Pokud by měl kdokoli pochybnost o pravdivosti poslední věty, nechť si pustí dokumentární film Víta Klusáka pod názvem „Matrix AB“. Bude-li elementárně vnímavý, vše pochopí.