Přátelé, glosář. Jiří Brady na Staroměstském náměstí hovořil o tom, v čem měl štěstí. Žatečtí zabránili pietnímu aktu za Roma. Z TV Prima se stala bolševická buňka. Čínský drak spolkl Hermana, Zeman spolkl Halíka. Bohužel nemáme Kisku. Herci bojují za demokracii patetickou slátaninou.

Výrok týdne
„Měl jsem to štěstí, že jsem nedostal medaili, a teď jich mám tolik, že budu mít problém nacpat je do kufru… Jsem rád, že jsem mohl demokracii pomoct, protože tady se nejedná o mě, ale o demokracii.“
Jiří Brady na shromáždění ke dni české státnosti na Staroměstském náměstí v Praze.

Osmaosmdesátiletý Jiří Brady má radost, protože společnost se postavila králi Ubu a jeho dvorním šaškům. Miloš Zeman mu svou arogancí vlastně udělal službu, protože pana Bradyho zvou a oceňují na mnoha místech země. Různých ocenění si do Toronta odveze víc: od olomoucké Univerzity Palackého, premiéra Sobotky, parlamentu, klíč od hlavního města, pamětní list od brněnských radních. Ocenilo jej i sdružení Prix Irene stejnojmennou cenou, která se každoročně uděluje za utváření porozumění mezi lidmi a společenskými skupinami atd. Mějme z toho „probuzení“ slušných lidí radost. Můžeme si, i v souvislosti se svátkem naší vlasti, v klidu říci, že stále máme být na co hrdí.

Žatečtí totalitáři

Asi 500 lidí ve čtvrtek v Žatci uctilo památku Roma, který zemřel před týdnem po konfliktu v místní pizzerii. Většina z nich, převážně Romů, se pak vydala k podniku, kde se neštěstí odehrálo. Tam na ně čekali někteří obyvatelé Žatce a pokusili se jim zabránit položit na místě svíčky a květiny. Podobná pietní shromáždění proběhla na více místech země.

Nevzpomínám si, že by někdo po listopadu 89 u nás zabránil pietnímu aktu, který je určen památce zesnulých. To byla vždy specialita komunistů a nacistů. Komunisté například přemístili hrob Jana Palacha, což odůvodnili takto:
„Upozorňuji na nepříznivou situaci, která se soustavně při příležitosti různých výročí vyvíjí kolem hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech. Toto místo se stále stává dostaveníčkem protisocialistických a nepřátelských elementů, včetně provokativních návštěv vízových cizinců. Tak tomu bylo i letos v době 5. výročí internacionální pomoci spřátelených armád proti kontrarevoluci. Na tomto místě se různým způsobem demonstruje boj proti současnému zřízení. Téměř denně dochází z řad cizinců i našich občanů k jednání, které je nutno ve smyslu našich zákonů řešit.“ (Z návrhu zástupce náčelníka Správy StB Praha mjr. Karla Kupce.)

Pod slovy „nutno řešit“ chápejme zatýkání a hrubé násilí, kterého se fízlové na demokratech dopouštěli běžně.

Pohřbu Jana Opletala, zastřeleného během protinacistického průvodu, se 15. listopadu 1939 zúčastnily tisíce studentů. Jejich setkání se stalo další protinacistickou demonstrací. Nacisté za trest zavřeli všechny české univerzity a koleje. Více než 1200 studentů poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů a funkcionářů studentských organizací bylo 17. listopadu popraveno.

Dnes se to samozřejmě nemůže odehrávat v tehdejším rozsahu a síle, ale v menším a na dnešní způsob lze dělat v podstatě totéž. Minimálně symbolicky se ke stejnému způsobu uvažování přihlásili dnešní žatečtí totalitáři.

TV Prima, mistr cenzury

Svou náklonnost k bolševické ideologii znovu potvrdila TV Prima. Vedení Primy minule nařídilo svým redaktorům, že jejich zprávy o migraci musejí vyznít proti uprchlíkům, ať už redaktoři zjistí cokoli (minulá kauza), nyní Prima tvrdě zcenzurovala Show Jana Krause. A to proto, že zde pozvaní lidé nechválili povinně Miloše Zemana, ale říkali, co si o něm doopravdy myslí. Místo ohlášeného dílu odvysílala reprízu staršího dílu této show.

Ministr kultury Daniel Herman na to reagoval na twitteru: „Znamená neodvysílání pořadu Jana Krause na TV Prima začátek 'stabilizace společnosti´ podle čínského střihu? To by bylo nepřijatelné!" Máme ten kapitalismus nějak divně pootočený. Český prezident se učí jak stabilizovat společnost u čínských bolševiků a soukromá televize svým chováním dává najevo, že touží po návratu před listopad 89. A my jsme tak nuceni čím dál častěji souhlasit s těmi politiky, kteří se obávají o demokracii (namísto toho, abychom je svobodně kritizovali, jak je v demokracii běžné a žádoucí).

Čínský drak

Čínský drak spolkl ministra Hermana za trest, že se setkal s dalajlámou. Herman v jeho žaludku potkal Zemana, Sobotku, Štěcha, Hamáčka a Zaorálka. Ptá se jich: Co vy tady pánové? A Zeman mu odpověděl: „My jsme přišli z druhé strany.“

Zeman spolkl Tomáše Halíka, spláchl sousto lahví rýžové kořalky a spokojeně si odříhl. Halík v žaludku potká Duku a Robejška. „Kde jste se tu vzali pánové?“ ptá se jich. „My jsme si přišli pro vyznamenání,“ opáčil Duka a vida ďábla, pokřižoval se.

Tohle ještě nedávno byly anekdoty. Dnes jde o čistou, nevirtuální realitu.

Bohužel nemáme Kisku

Slovenský parlament schválil novelu zákona o drahách, na základě které může od února 2017 dohlížet na veřejný pořádek ve vlacích a na nádražích pouze policie a osoba určená dopravcem. Je to reakce na hlídky fašistické Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariána Kotleby, které ve vlacích svévolně hlídkují od dubna. Novelu schválilo 98 poslanců koalice i opozice.

Slováci se snad postupně vzpamatovávají. Také na rozdíl od nás mají za prezidenta skutečného demokrata a humanistu, pana Andreje Kisku, který je v dnešní vypjaté době obdivuhodným státníkem. Kiska o Kotlebovi napsal:

„Okrem toho, že pochoduje v uniforme s fakľou a vyhlasuje, že SNP je najsmutnejšia udalosť našich dejín, hovorí, že skoro 60 tisíc Židov, ktorí boli počas slovenského štátu odvlečení a nevrátili sa, zahynuli, že to nie je problém nášho národa, lebo nie sme židovský národ, ale slovenský. Kotleba je fašista.“ Dále řekl, že bude prosazovat, aby se do politiky nedostávaly extrémistické skupiny a aby se z nich nestávali normální političtí partneři. (Srovnej se Zemanovým projevem loni na Albertově, kde stál se svými kamarády Konvičkou, Černochem a dalšími.)

Mám radost, že pan Kiska je na Slovensku nejoblíbenějším politikem.

Patetická slátanina

Desítky českých umělců, mezi nimi například Jiří Bartoška, Vojtěch Dyk, Eva Pilarová či Miroslav Donutil, se pustily do boje za demokracii. Vybízejí veřejnost k organizaci shromáždění, sepisování výzev a stanovisek na podporu demokracie. Reagují tak nejen na poslední události v souvislosti s návštěvou tibetského duchovního dalajlámy.

Nepochybuji o tom, že jim jde o dobrou věc - co se děje v naší zemi je fatální ohrožení naší cesty k demokracii. S jejich premisami se mohu ztotožnit. Jako profesionálové si však měli napsat lepší scénář a lépe to zrežírovat. Patetická slátanina, která jim z toho vyšla, patří do jiné doby.

Pitt, Jolie, Hrad

V rozvodu Brada Pitta a Angeliny Jolie a na Hradčanech není nic nového.