Vždy jsem zastával názor, že novinář či publicista nemá podávat trestní oznámení na ty, o nichž píše. Samozřejmě i toto pravidlo má svoje výjimky, možná, že na ni přišel čas. Poradím se s přáteli, jestli má smysl podat trestní oznámení na Policii ČR a pražské i brněnské úředníky, kteří dohlíželi na demonstrace fašistů a neonacistů ve svých městech. Důvod: nezakročení proti pravicovým extremistům v momentě, kdy páchali trestný čin.

Policie nás již dlouho krmí různými pořekadly, kterými zdůvodňuje svou nečinnost v momentě, kdy má zakročit. Nejoblíbenější policejní výmluvou je, že má takovou taktiku. „Vše monitorujeme a ke stíhání přikročíme, až všechny informace vyhodnotíme,“ říkají s oblibou policejní tiskové mluvčí. Jenže naše letitá zkušenost je jiná: v naprosté většině policie po údajné analýze informací nikoho nestíhá. A pokud ano, jde o jednoho dva obětní beránky.

Podobně se chovají i úředníci magistrátů a městských úřadů, kteří mají dohled nad demonstracemi. Ti mohou polici požádat o to, aby akci kvůli porušování zákona či odklonu od nahlášeného důvodu tu kterou akci rozpustila. (A to nehovořím o tom, že radnice mohla pochod neonacistů v Brně zakázat již před jeho konáním.) Podívejme se blíže na zatím poslední demonstraci neonacistů v Brně na 1. máje.

„Nejpozději v okamžiku, kdy hlavní lídr skupiny, tedy ten, jehož výroky lze přičítat celé demonstraci, začal předskandovávat "něco tady hnije, je to židokracie" a celý dav to po něm opakoval, šlo shromáždění rozpustit. Účel prokazatelně začal směřovat k rozněcování antisemitismu. Ani tajemník Brna střed, ani velitel policejního opatření na toto žádným způsobem nereagovali,“ píše právnička Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA.

Tajemník sice nechal tuto demonstraci rozpustit, ale později a z jiného důvodu: demokraté a antifašisté zablokovali náckům cestu a policie si s tím nevěděla rady. Brněnská policie i úředník nám tak vzkazují, že šíření antisemitské nenávisti je v pořádku, jelikož pachatele za to nikdo nestíhá. Policie možná zadrží jedno dva nácky a předá je k přestupkovému řízení. Možná. (Totéž se týká pražské demonstrace, kde fašisté křičeli na své odpůrce rasistická hesla.)

Ale měla udělat něco zcela jiného. Společně s tajemníkem měli policisté ve chvíli skandování nenávistného hesla demonstraci rozpustit a pozatýkat ty, kteří jej skandovali. Policistů tam bylo více než neonacistů, klidně se do toho mohli pustit. Kdyby se k tomu odhodlali dvakrát třikrát po sobě, byl by propříště klid. Namísto toho policisté „taktizují“ jako malí kluci, kteří si hrají na policajty a zloděje.

Proč se policie takto chová, můžeme jen spekulovat. Víme, že v naprosté většině při takovýchto akcích stojí na straně pravicových extremistů - a ti sami mnohdy tvrdí, že mají mezi policisty mnoho příznivců. Chování policie tomu nasvědčuje, ale ani zde nemůžeme paušalizovat, sem tam se muži a ženy v uniformách v takových případech přeci jen zachovají správně. Není to často, ale nemůžeme to pominout.

Dalším důvodem by mohla být zbabělost či pohodlnost policistů: do křehké dívky či do důchodce si bouchnou rádi (v Novém Bydžově při blokádě náckovské akce, například), horší je postavit se ostříleným pouličním bijcům z neonacistické sebranky. Na demonstraci antisemitské Národní demokracie, kde figurovaly dvě makety šibenic na demokraty, policie zakročila proti několika sedícím odpůrcům fašismu, přestože je účastníci akce mohli pohodlně obejít z obou stran. Zatkla a poslala před soud dívku, která bránila svého chlapce před policejní zvůlí (ta byla soudem osvobozena). Příkladů podobného chování policistů bychom mohli uvést více.

Šíření nenávisti a dalšího zla je u nás často - i díky nečinnosti policie - de facto beztrestné. Policisté a úředníci mnohdy sami porušují zákon tím, že nezakročí, přestože je porušován zákon. Pokud dodržování zákonů nevymáhá stát, berou zákon do svých rukou občané. Jestlipak si to policie a úřady uvědomují?


Neonacisté v Brně, 1. května 2019. FOTO: Jiří Salik Sláma

Článek vyšel na serveru Romea.cz