Kardinál Duka, buran a Ježíš
V tomto textu nechci vést s kardinálem Dukou dialog, protože ten se musí odehrávat jen podle jeho představ.
Jakmile probíhá jinak, Duka vyskočí jako čert z krabičky a začne se ohánět svým vězněním a vzděláním, ačkoli navenek působí jako nevzdělaný a neempatický buran. Ano, buran. Budu i nadále, i když se to Dukovi nelíbí, používat příměry, které jsou výstižné a přiléhající.
Svůj poslední článek Duka nazval Rozkaz zněl jasně. Natřít kardinála na hnědo. Jenže kardinála není třeba natírat nahnědo, on nahnědlý prostě je. Z toho se už nevyvlíkne, byť se o to snaží, seč jen může.
Co si tedy Duka při svém vzdělání není schopen uvědomit. Kardinál sice není politik, ale jako politik vystupuje. Pěstuje rektální horolezectví vůči politikům, kteří nejsou nahnědlí, ale hnědí - Václavové Klausové, Miloš Zeman, Tomio Okamura. Důvodem může být zvýšení vlivu katolické církve v politice, nikoli hodnotové ukotvení Duky samého. Budiž. Jenže, jaké hodnotové ukotvení může mít člověk, který sice pomáhá, ale jen těm „svým“. Ano, pár uprchlíkům pomoci chtěl, ale jen křesťanům. Ostatní ať klidně trpí. Jejich chyba, že věří ve špatného Boha.
V tom, že nekřesťanští uprchlíci představují nebezpečí, se shodl s Okamurou, který mu za to veřejně poděkoval:
„Děkuji panu kardinálovi, že se nenechal zastrašit poté, co ho média a ,demokratičtí´ politici kritizovali, že po volbách v dopise pogratuloval SPD k výsledku ve volbách. Minulý měsíc nám pan kardinál v dopise napsal: ,Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada dalších témat.´ Pan kardinál v aktuálním rozhovoru pro Český rozhlas dále ohledně SPD dodal: ,Za svými slovy si budu stát až do hrobu, protože vím, co říkám. Já neříkám, že máme stejný názor, jak zabezpečit naši společnost. Ale máme starost. SPD jako jedna z parlamentních politických stran bude jednat o zákonech, které se týkají každého´.
Duka v rozhovoru pro Respekt odmítá odsoudit násilné metody fašizujícího spolku, který sám sobě z neznámých důvodů říká „Slušní lidé“. Když se někdo zastává nikoli křesťanství a Krista, ale Dukova pohledu na kulturu (divadelní hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí), v níž se symbolicky Kristus objeví, může tak klidně činit i násilně, vzkazuje Duka veřejnosti.
Vždy jsem byl zastáncem znovuobnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, to mám (nejen) s kardinálem společné. Ale, jak píše Martin Fendrych ve svém komentáři „do mariánského sloupu měl být vložen pamětní dokument (nakonec ho tam nedali), který podepsali mimo jiné Miloš Zeman, Andrej Babiš, někdejší kandidátka na prezidentku za KSČM Jana Bobošíková, členka Rady ČT Hana Lipovská či mluvčí Jiří Ovčáček. Proč? Co má tahle skvadra společného s milosrdnou Pannou Marií? Představují spíš její opak. A zároveň dobře vidíte, ke komu dnes Duka patří.“
Duka podporuje i Trikoloru. Zkrátka, kde je co nahnědlého, k tomu se hlava české katolické církve přitočí a pochválí, pohladí po hnědých vláscích. Jeho nářky nad úrovní médií a novinářů jsou pokrytecké. Měl by se usebrat a začít přemýšlet nad úrovní vlastní, pokud je toho vůbec schopen.
Ježíš by se otáčel v hrobě, kdyby nevstal z mrtvých.
Jakmile probíhá jinak, Duka vyskočí jako čert z krabičky a začne se ohánět svým vězněním a vzděláním, ačkoli navenek působí jako nevzdělaný a neempatický buran. Ano, buran. Budu i nadále, i když se to Dukovi nelíbí, používat příměry, které jsou výstižné a přiléhající.
Svůj poslední článek Duka nazval Rozkaz zněl jasně. Natřít kardinála na hnědo. Jenže kardinála není třeba natírat nahnědo, on nahnědlý prostě je. Z toho se už nevyvlíkne, byť se o to snaží, seč jen může.
Co si tedy Duka při svém vzdělání není schopen uvědomit. Kardinál sice není politik, ale jako politik vystupuje. Pěstuje rektální horolezectví vůči politikům, kteří nejsou nahnědlí, ale hnědí - Václavové Klausové, Miloš Zeman, Tomio Okamura. Důvodem může být zvýšení vlivu katolické církve v politice, nikoli hodnotové ukotvení Duky samého. Budiž. Jenže, jaké hodnotové ukotvení může mít člověk, který sice pomáhá, ale jen těm „svým“. Ano, pár uprchlíkům pomoci chtěl, ale jen křesťanům. Ostatní ať klidně trpí. Jejich chyba, že věří ve špatného Boha.
V tom, že nekřesťanští uprchlíci představují nebezpečí, se shodl s Okamurou, který mu za to veřejně poděkoval:
„Děkuji panu kardinálovi, že se nenechal zastrašit poté, co ho média a ,demokratičtí´ politici kritizovali, že po volbách v dopise pogratuloval SPD k výsledku ve volbách. Minulý měsíc nám pan kardinál v dopise napsal: ,Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada dalších témat.´ Pan kardinál v aktuálním rozhovoru pro Český rozhlas dále ohledně SPD dodal: ,Za svými slovy si budu stát až do hrobu, protože vím, co říkám. Já neříkám, že máme stejný názor, jak zabezpečit naši společnost. Ale máme starost. SPD jako jedna z parlamentních politických stran bude jednat o zákonech, které se týkají každého´.
Duka v rozhovoru pro Respekt odmítá odsoudit násilné metody fašizujícího spolku, který sám sobě z neznámých důvodů říká „Slušní lidé“. Když se někdo zastává nikoli křesťanství a Krista, ale Dukova pohledu na kulturu (divadelní hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí), v níž se symbolicky Kristus objeví, může tak klidně činit i násilně, vzkazuje Duka veřejnosti.
Vždy jsem byl zastáncem znovuobnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, to mám (nejen) s kardinálem společné. Ale, jak píše Martin Fendrych ve svém komentáři „do mariánského sloupu měl být vložen pamětní dokument (nakonec ho tam nedali), který podepsali mimo jiné Miloš Zeman, Andrej Babiš, někdejší kandidátka na prezidentku za KSČM Jana Bobošíková, členka Rady ČT Hana Lipovská či mluvčí Jiří Ovčáček. Proč? Co má tahle skvadra společného s milosrdnou Pannou Marií? Představují spíš její opak. A zároveň dobře vidíte, ke komu dnes Duka patří.“
Duka podporuje i Trikoloru. Zkrátka, kde je co nahnědlého, k tomu se hlava české katolické církve přitočí a pochválí, pohladí po hnědých vláscích. Jeho nářky nad úrovní médií a novinářů jsou pokrytecké. Měl by se usebrat a začít přemýšlet nad úrovní vlastní, pokud je toho vůbec schopen.
Ježíš by se otáčel v hrobě, kdyby nevstal z mrtvých.