Překvapivý šéf Českých drah. Rodiny vyhozeny na ulici. Zemřela Marie Rút Křížková. Squatery vyhnali z Kliniky, o budovu nikdo nestojí. „Jedenáct cikánů minus“. Zatčení bombaře. Krteček jako nepřítel. Zimní válka a pečené sele. Běloruská sametová. Nošovický pivovar slaví padesátku. Německo zakazuje neonacisty. Na Marsu do šesti let.

Děje se vůbec něco bez souvislosti s koronavirem? Podle mainstreamových médií moc ne. A doopravdy?

Překvapivý šéf Českých drah

Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Českých drah (ČD) se stal Ivan Bednárik. Dosud vedl dceru Českých drah – ČD Cargo. Bednárik střídá ve funkci Václava Nebeského, který se přesune na pozici místopředsedy představenstva ČD. Zpráva je to překvapivá. Ještě začátkem letošního roku to totiž vypadalo, že Bednárik bude mít spíš problémy, než aby povýšil.
Na konci dubna vyšlo najevo, že tehdejší vedení Českých drah prověřuje, zda Ivan Bednárik jako ředitel ČD Cargo nebyl ve střetu zájmů při uzavírání smlouvy se slovenskou SMK. Utajená smlouva z roku 2018 říká, že ČD Cargo prodá SMK pět set vagonů, následně si je bude pronajímat a nakonec je možná znovu odkoupí. Úkolem SMK je vagony modernizovat. Zmíněná smlouva dává slovenské firmě šanci vydělat více než miliardu korun. Pochyby budilo nejen to, zda je smlouva ekonomicky výhodná, ale i samotná modernizace. Lidé z oboru totiž varovali, že smlouva umožňuje instalovat staré podvozky, kterou mohou být v provozu nebezpečné... (Investigace.cz, podrobnosti ZDE.)

Rodiny vyhozeny na ulici

Pět romských rodin z ulice Kovářská ve Varnsdorfu se ocitlo bez střechy nad hlavou. Žádná z nich přitom nepatří mezi dlužníky, platí vše, jak se patří. Lukáš Rak, jednatel společnosti Butterfly Factory s.r.o., která vlastní byty těchto rodin, uvedl jako důvod k jejich vystěhování rozsáhlou rekonstrukci domu. Tento důvod je při vyhazování Romů na ulici dost obvyklý.
Varnsdorfská radnice se jim snaží pomoci, ale nemá pořádně jak. Čtyřem rodinám nabízí ubytování na městské ubytovně TGM, která patří k nejhorším ubytovnám v republice. Přislíbený byt od Varnsdorfu má pouze jedna z těchto rodin, která působí v technických službách města. Potvrdil to i starosta Roland Solloch: „Lidi tu čekají na bydlení i dva roky. My nemáme v současné době byty, abychom je mohli někde ubytovat." (Server Romea.cz, podrobnosti ZDE.)

Zemřela Marie Rút Křížková

V pátek 4. prosince 2020 zemřela literární historička Marie Rút Křížková, lidskoprávní a katolická aktivistka a někdejší mluvčí Charty 77. Její celoživotní láskou byl básník Jiří Orten. Čest její památce. Spisovatel a historik Petr Placák připomněl její důležitou roli v křesťanském disentu během komunistické normalizace:
Když se v roce 1978 stal papežem Polák Karol Wojtyla, který velmi dobře znal zevnitř komunistický systém a způsoby, jakým komunistické režimy ovládaly společnost, bylo to pro řadu lidí za železnou oponou vzpruhou, a na prvním místě pro katolíky, kteří trpěli tím, že jejich pastýři k tomu, co se děje, mlčí nebo dokonce vydávají různá konformní prohlášení. To se napříště mělo změnit a Marie Rút Křížková byla u toho. Následující úryvek je z knihy Křesťanský zápas o českou věc. (Revue Babylon, podrobnosti ZDE.)

Zatčení bombaře

Brněnští policisté dopadli muže, kterého podezírají z řady anonymních výhrůžek o uložení bomby. Převzali jej od kolegů ze zahraničí, protože byl zatčen v oblasti mezi Francií a Švýcarskem. Podle mluvčího jihomoravské policie Pavla Švába muž poplašnými telefonáty zaměstnával policisty už od devadesátých let. Podezřelý skončil ve vazbě, hrozí mu až pět let vězení. (iRozhlas.cz, podrobnosti ZDE.)

Squatery vyhnali z Kliniky, o budovu nikdo nestojí

O pronájem bývalé plicní kliniky na Praze 3, z níž byli násilím vystěhováni squateři, není zájem. Správa železnic nemůže tento objekt prodat - nyní bude vypisovat již třetí řízení na veřejnou soutěž, bez odezvy. Chtěla by, aby v bývalé klinice mohli zase ordinovat lékaři. V této budově vzniklo před několika lety Autonomní sociální centrum Klinika, kde se konaly kulturní akce a komunitní setkání. Po nátlaku ze strany úřadů uzavřeli zakladatelé Kliniky (squateři) v roce 2015 dočasnou smlouvu o výpůjčce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, která jim umožňovala v budově setrvat rok. V mezičase přešlo vlastnictví obsazené budovy do rukou Správy železnic, která žádala po uplynutí lhůty její okamžité vyklizení. Nyní si s budovou neví rady. (Česká televize, podrobnosti ZDE.)

Běloruská sametová

V „civilu“ se Martin Charvát věnuje kreativní komunikaci a marketingu. Za poslední čtyři měsíce se jeho profily na sociálních sítích proměnily v nepřetržitý tok sdílených informací o dění v Bělorusku. S trochou nadsázky se dá říct, že detailně supluje práci tradičních médií. V rozhovoru pro HlídacíPes.org vysvětluje, že se „občanským novinářem“ stal vlastně náhodou, jak fungují tamní nezávislé zdroje i proč mu odpor proti zmanipulovaným volbám v Bělorusku připomíná Sametovou revoluci. (Hlídací pes, podrobnosti ZDE.)

Zimní válka a pečené sele

Víte, proč sovětský komisař obrany Kliment Vorošilov mrštil po Stalinovi pečené sele? A odkud se vzal Molotovův koktejl? Odpověď skrývá událost zvaná zimní válka, tedy přepadení Finska Sovětským svazem. Začala 30. listopadu 1939 leteckým útokem na Helsinky, ostřelováním jihofinského pobřeží a útokem sedmadvaceti sovětských divizí, podporovaných silnými tankovými svazy a dělostřelectvem. Pokud ne, rád vás s tím seznámí politolog Josef Mlejnek jr. (Babylon, podrobnosti ZDE.)

Krteček jako nepřítel

Jak si poradit s krtkem a krtinci je pro zahrádkáře vážné téma, jak ví i spisovatel Jiří Kostúr, který svůj zápas s tímto bezohledným tvorem popisuje: Kresby a příběhy Zdeňka Milera o krtečkovi jsou jen pro děti. Tahle pohádková idealizace neodpovídá naprosto skutečnosti. Reálný hloubitel podzemních tunelů o rozloze newyorského metra a stavitel krtin o velikosti bezmála Cheopsovy pyramidy je pěkný hajzl!
Můj dvůr dělí od sousedova pozemku kamenná zeď. Je to asi tři roky, kdy jsem zaznamenal za maliním, které ke zdi přiléhá z mojí strany, několik znamení, že se mi do zahrádky nastěhoval tenhle zemanovský zmetek. Napřed jsem těm třem krtincům nevěnoval náležitou pozornost, rozhrábnul jsem je hráběmi a byl pokoj. Napřesrok jsem ovšem viděl, že černé potvoře s předními tlapami o velikosti radlice buldozeru nestačila trasa metra C, protože začal budovat trasu B mezi keři rybízů. To už mi skutečně začalo vadit. Za stodolou, kde mám louku jako pastvinu pro své holandské zakrslé kozy a také na ní suším pro ně seno na zimu, tam se s miliony krtinců vypořádám tak, že v předjaří připnu za auto brány s obrácenými hroty k nebi, celou louku projedu sem a tam a s rozhrnutou chmelenskou Gizou je vystaráno. Jak se ale vypořádat s undergroundovým mizerou v oplocené zahrádce? (Revue Přítomnost, podrobnosti ZDE - články se vám to otevřou za předplatné v jakékoli výši, kterou si sami zvolíte, od koruny po tisíce.)

„Jedenáct cikánů minus“

Šéfredaktor extremistických a dezinformačních Vlasteneckých novin Radek Velička, stíhaný za rasistické články a komentáře, byl odsouzen za napadání městské policie. Strážníci po půlnoci pod okny jeho bytu v Ostravě-Porubě zasahovali proti opilému a hlučnému muži. Velička zákrok nevhodně komentoval, hlídce sprostě nadával, na služební vozidlo vylil vodu z kbelíku, potom házel na strážníky sklenice, které se po dopadu na zem rozbily. Odvolací osud ho potrestal podmínkou osm na šestnáct měsíců. Verdikt je pravomocný.
Velička letos v srpnu krátce po bohumínské tragédii, při níž bytě uhořelo šest lidí a dalších pět nepřežilo skok z okna, napsal ve Vlasteneckých novinách článek s titulkem „Jedenáct cikánů minus. Něco uhořelo a něco vyskákalo z oken.“ V článku pak mj, stálo: „Požár v panelovém domě v Bohumíně ubral jedenáct kusů cikánů z povrchu zemského. Podle očitých svědků se cikáni snažili holý život zachránit skokem z okna (11 patro, tak byli to cikáni, takže rozum nehledejme), na místě zasahovalo hned několik jednotek hasičů…“
Ještě tentýž měsíc byl obviněn. Policie uvedla, že pod různými jmény psal i další extremistické články. Vyšetřování dále pokračuje. Pro přesnost: nešlo o jen o Romy, ale o lidi z majority - dva Romové u nich byli na návštěvě. (Romea.cz, podrobnosti ZDE.)

Nošovický pivovar slaví padesátku

Pigoš, Jantar či Nošovjan - i tak se mohl původně jmenovat pivovar položený v podhůří Beskyd ve Frýdecku-Místecku. V soutěži ale nakonec zvítězilo jiné jméno, a sice Radegast, které odkazuje k bájnému bohu pohostinství a obchodu. Nošovický pivovar si tento měsíc připomíná padesát let od uvaření první várky piva. Podívejte se na historii podniku, jenž dnes patří pod Plzeňský Prazdroj. (Aktuálně.cz, podrobnosti s fotografiemi ZDE.)

Německo zakazuje neonacisty

Německo zakázalo neonacistickou skupinu Wolfsbrigade 44, která usilovala o svržení demokracie. Na twitteru o tom informoval mluvčí ministerstva vnitra Steve Alter. Policisté prohledali byty členů organizace ve třech spolkových zemích. Našli zbraně i hákové kříže. Cílem skupiny Wolfsbrigade 44 (Vlčí brigáda 44) známé také pod jménem Sturmbrigade 44 (Úderná brigáda 44) bylo podle ministerstva vnitra obnovení nacionálně socialistického (nacistického) státu. K dosažení cíle byli členové organizace, která vznikla v roce 2016, ochotni použít i násilí. (Romea.cz, podrobnosti ZDE.)

Na Marsu do šesti let

První lidé by mohli přistát na Marsu do šesti let, prohlásil to americký podnikatel a vizionář Elon Musk v Berlíně, kde obdržel cenu největšího německého nakladatelství Axel Springer. Během své návštěvy Německa rovněž navštívil staveniště své automobilky Tesla. Vznikající továrna výrobce elektromobilů přitom znamená výzvu v první řadě pro tradiční německé značky. (Česká televize, podrobnosti ZDE.)