Rasismus mění společenskou atmosféru

02. 02. 2021 | 13:20
Přečteno 1350 krát
Následující článek včetně názvu jsem napsal 16.9. 2007 pro Křesťanskou revue, tedy před více než 13 lety. Obecné závěry článku jsou stále platné - tehdy u nás už asi třetím rokem, i za pomoci některých politiků, intelektuálů, internetu a médií vůbec, začala směska rasismu, nacionalismu a xenofobie prolamovat společenské hranice možného, přijatelného a slušného.

To je vždy první krok k útoku na demokracii a humanismus. Jedním z důvodů, proč dnes žijeme v obavách o demokracii a proč se k moci dostávají sadopopulisté typu Trumpa, Le Penové, Orbána, Zemana, Babiše, Okamury, Klausů atd., je naše podcenění tehdejšího vzmachu krajní pravice a podcenění internetu a jeho možností. Ano, internet je jen nástroj, ale "díky" němu se dříve okrajové názory dostaly do centra společenského diskursu a získaly tak pro mnohé jeho konzumenty na věrohodnosti. Přeji nepříjemné počtení.

RASISMUS MĚNÍ SPOLEČENSKOU ATMOSFÉRU
(16.9. 2007)

Zřetelných, uchopitelných informací o rasismu, antisemitismu, xenofobii, jejich projevech a dopadech na společnost je k dispozici překvapivě málo. Hlavním nebezpečím v tomto smyslu je latence, kterou vypouštějí na povrch konkrétní mechanismy. Jsme svědky nezodpovědného počínání některých politiků, státních úředníků, intelektuálů i médií, které uvolňuje silné negativní emoce a legitimizuje postoje a výroky, které dříve říkat a přijímat jako běžné bylo nepřijatelné. Tím se i rozšiřuje prostor pro následovníky totalitních ideologií.

Nedostatek informací

Toto téma se zatím nepříliš úspěšně pokoušejí zpracovávat zřídkavé sociologické průzkumy. Z nich jsme se po roce 1989 postupně dozvěděli alespoň několik důležitých postřehů:
- Většina obyvatel by souhlasila s přísnějším zákonodárstvím pro Romy, než pro ostatní občany ČR,
- lidé často ztotožňují rasismus s nacionalismem, který je pro ně přijatelnou ideologií,
- dotazovaní se málokdy dokážou vymanit z paušálního přístupu ke společenské skupině jako celku - používají například výrok „romské etnikum krade,“ nikoli „někteří Romové kradou,“ a tuto zásadní nepřesnost přitom považují za věrohodný argument.

Na tomto podhoubí dnes stavějí své postupy populisté a jejich mediální nahrávači.

Každoroční zprávu o extremismu vydává ministerstvo vnitra, zde se však samozřejmě neobjevují informace o rasismu a xenofobii v policii a dalších organizacích MV a o selhávání orgánů činných v trestním řízení v případech rasisticky motivovaných trestných činů a šíření nenávisti vůči etnickým skupinám. O popsání stavu se pokoušejí občanské iniciativy, těm ovšem málokdo dopřává sluchu. Média přistupují k jimi poskytovaným informacím selektivně a zveřejňují je především tehdy, když jimi mohou přispět ke sledovanosti, nikoli kvůli jejich naléhavosti.

Nedostatek přesných informací a popsání souvislostí se tak výrazně odráží i na úrovni mediálního obrazu skutečnosti, tudíž i na zkreslení obecného povědomí o této problematice.

Nedostatek odpovědnosti

Souvisejícím a rovnocenným aspektem je nedostatek odpovědnosti veřejně činných osob. Důsledek toho se projevuje při diskusích a veřejných vystoupeních politiků, publicistů a dalších známých lidí, při nichž se viditelně posouvá hranice toho, co je ještě možné ve slušné společnosti říci, udělat či akceptovat, a to z hlediska lidských a občanských práv bohužel k horšímu. Několik příkladů z poslední doby:

Jiří Čunek nepokládá svůj smutně proslavený výrok za rasistický, přestože v něm generalizoval na základě barvy kůže. Coby člen vlády tak otevřel cestu k dalšímu posunu „hranic slušnosti“.

Senátorka a starostka ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková na veřejném jednání bytového odboru mj. řekla: "… bohužel jsem rasista, nesouhlasím s integrací cikánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme Bedřišku (bývalá kolonie – pozn. autor), takže tam budou, s vysokým plotem, s elektřinou... Chápu, že je to vůči vám nespravedlivé, ale já už ty cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela jenom mít ten dynamit a odstřelit je.“

Její zástupce na radnici Jiří Jezerský, zašel ve svých výrocích ještě dál: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel a já to půjdu udělat.“

Břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš napřed o Romech hovořil jako o „černých ludrách,“ přičemž se vymlouval, že měl na mysli vydry a bobry, poté však v rozhovoru pro internetový deník Aktuálně.cz přiznal, o co mu ve skutečnosti jde: „Vždyť tady taky žijete. Nebo je to v Praze jiné? Je to přece určitá skupina, která se páří napříč, žije jich čtyřicet v jedné místnosti, nemají základní hygienické návyky. Jako ta opice se naučí přijít na úřad a říct si o sociální přídavky. Politici jen zavírají oči. Legislativní kroky nemají žádný dopad. Je to černá šepleť, sebranka hajzlů, lůza. Klidně si to napište, kam chcete.“

Další výmluvný příklad se nedávno odehrál ve Vlašimi, kde starosta Luďěk Janišta a představitelé policie a státního zastupitelství umožnili demonstrovat příznivcům organizace Národní korporativismus (jde právě o ty lidi, kteří směšují vypjatý nacionalismus s rasismem a antisemitismem). Na pozvánce i na ohlášení vlašimskému úřadu přitom stálo, že jde o akci s názvem „Den rasy“. Na internetové stránce Národního korporativismu je odůvodněna tato demonstrace mimo jiné i těmito slovy: „Romové jsou vetřelci, se kterými je nutno bojovat... Tlupy cikánských kriminálníků potulujících se ulicemi města nahánějí strach všem slušným Čechům.“ Demonstranti pak skandovali rasistické a šovinistické heslo Čechy Čechům (rozuměj: pouze bílým Čechům).

Mediální důsledky

Politici získávají díky rasismu a populismu politické body - to je pro ně přednější než ctění odpovědnosti. Kritika jejich jednání se vyskytuje sporadicky, média se spíše tváří, že jde o nedůležitou věc, která nemá se společenskými problémy mnoho společného.

Naopak často najdou tito politici zastání. Někteří publicisté, krom jiných třeba Petr Příhoda, který vyučuje lékařskou etiku (Český rozhlas 6, 22.5.) či spisovatel Ludvík Vaculík (Lidové noviny, Poslední slovo, 7.8.), v poslední době útočí na tzv. politickou korektnost (aniž by ji definovali) a věci související. Ta samozřejmě není samospasitelná a lze jí leccos vyčíst.

Zlehčování rasistických výroků prostřednictvím útoku na politickou korektnost je však cestou do pekel. Právě politická korektnost je tím mechanismem, jenž brání náhlé změně společenské atmosféry. Na místě by byla diskuse o nějaké realistické změně v přístupu k politické korektnosti, nikoli volání po jejím zrušení chvíli poté, kdy ústavní činitel mluví zjevně rasisticky či dokonce, když jiní politici hovoří o vyhození Romů dynamitem, jejich postřílení či nahnání za plot napuštěný elektrickým proudem.

Tolerance anonymní nenávisti

Pro ilustraci dopadů této nezodpovědnosti si stačí projít internetové pseudodiskuse k článkům o Romech, příchozích (cizincích), Židech apod. Tento prostor je, samozřejmě anonymně, doslova zavalen nenávistnými výroky. Jeden z mnoha příkladů: v Aktuálně.cz, v „diskusi“ k článku „Romové vyhlásili válku Čunkovi,“ pod vláknem s názvem „V jednom měl AH pravdu!“ píše autor toto:
„V jedné věci souhlasím s Adolfem, co se cigánů týče, myslel to s námi dobře. Teď se to kua (zkratka pro vulgární výraz – pozn. autor) množí jak plevel a okradených, zmlácených apod. čechů nehorázně přibívá. Tohle svinstvo by se mělo střílet hned po narození!!!¨
Pod vláknem „Vyhlašme taky válku nepřizpůsobivým!!!!!!“ je i tento „diskusní“ příspěvek:
„Kdyby platilo, kdo nepracuje a nejí, vznikl by velký ekologický problém. Kam by jsi chtěl zahrabat skoro půl milionu hladem chcíplých cikánů??!!“
(Příspěvky jsou v původní podobě - pozn. autor.)

V kontextu našeho tématu je velmi důležitý fakt, že naprostá většina internetových serverů obdobné výroky, z nichž některé přímo vyzývají k násilí a jsou na první pohled trestné, pokládá za součást „svobodné diskuse“. Prvním výsledkem této faktické propagace svobody bez vědomí odpovědnosti bylo, že Monika Mihaličková (Horáková), bývalá poslankyně, členka expertní skupiny pro otázky Romů při Radě Evropy a členka správní rady Evropského centra pro práva Romů v Budapešti, zrušila svůj internetový zápisník (blog) na Aktuálně.cz, kvůli přílivu rasistických komentářů pod jejím prvním příspěvkem, s nimiž redakce nic nedělala.

(Řeč je o tehdejší redakci Aktuálně.cz, konkrétně o jejím tehdejším správci blogů Liborovi Stejskalovi, který byl na takové šíření svobody bez odpovědnosti specialistou. Dnes je v Aktuálně.cz situace opačná, diskuse se přesunula na facebook - pozn.- fk.)

Vrána k vráně sedá

Vztaženo k rasistickým výrokům politiků, mnozí z rasistů se k nim otevřeně hlásí. Například na webu Národního odporu (nejmilitantnější neonacistická organizace v ČR) se vedle podpory senátorky Janáčkové píše i toto: „Naši ukřičení spoluobčané chtějí podat trestní oznámení na již snad světoznámého „buřiče“ Jiřího Čunka, jež jim nesmírně ubližuje svými výroky, které věrně opisují to, co si myslí a ví většina národa…“.

Je málo platné, že se Čunek následně od podpory ze strany extremistů distancuje. Jejich podpora je jen důsledkem jeho hrubého populismu.

Povrchnost mediální společnosti

Oba tyto faktory, nedostatek informací a nedostatek odpovědnosti, přiživují již tak dost výraznou plytkost současné mediální společnosti: věci a dění se většinou neposuzují věcně, na základě faktů a objektivních informací, ale prizmatem emocí, sympatií, pseudoinformací, polopravd či rovnou dezinformací.

Svou roli v takovém prostředí hraje i jakási náhradní víra, když už věřit v Boha není právě v módě. Ta se projevuje přimknutím se k různým ideologiím, dogmatům (světským) a demagogiím či dokonce jen k veřejně činným osobám, které jsou těmito podivnými „věřícími“ pokládány za autoritu (ta je ovšem také náhradní).

Výsledkem působení a prolínání těchto vzájemně podmíněných neblahých jevů je onen posun „hranic slušnosti a přijatelnosti“.

Obrana proti tomuto neblahému trendu je jediná: Vytvářet dál otevřenou občanskou společnost, pokračovat v propojování občanských iniciativ v odporu proti nepravostem, kritizovat nezodpovědnost politiků, novinářů a intelektuálů a nebát se extremistům i těm, kteří jim nahrávají, neustále dávat najevo, že nepatří mezi slušné lidi.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy