Česká mainstreamová média až na výjimky bohužel selhávají. Lžou o účinnosti sankcí a jejich údajně velkému dopadu na Rusko. A zároveň leckdy šíří propagandu namísto skutečnosti.

Čestnou výjimkou je Český rozhlas Plus, který stále poctivě rozebírá problémy ze všech možných úhlů. Některá média, například Česká televize či Seznam Zprávy tak činí namátkově, zároveň však někdy nafukují skutečnost tak, aby vyhovovala převládajícímu mínění. Většina ostatních médií je na tom ještě hůře.(Popisuji zde dva příklady z mnoha, ze SeznamZprávy.cz a Aktuálně.cz, které jinak řadím k tomu nejlepšímu, co u nás v mediální oblasti je.)

Naprostá většina médií chválí sankce, které západní země uvalily na Rusko, jako velmi účinné. Například: „Dopad sankcí se však dál prohlubuje. K omezené letecké dopravě, oslabené měně a omezením bankovních operací se přidal rostoucí výčet firem, které zastavují přísun oblíbených výrobků a služeb,“ jak napsal Seznam Zprávy. Pojďme se na tato tvrzení podívat blíže.

K sankčnímu omezení bankovních operací některých ruských bank ještě nedošlo. Dojde k němu až za týden, SWIFT (platební systém) oznámil, že sedm vybraných subjektů (ruských bank) v souladu s požadavky EU odpojí 12. března. A až k němu dojde, bude to sankce neúčinná, protože odpojené ruské banky mohou mj. pokračovat v bankovních operacích přes ty ruské banky, které odpojeny nebyly. (Podrobnosti ZDE.) Odpojena nebyla především banka, která patří Gazpromu, aby se s ropou a plynem mohlo obchodovat vesele dál, jako by žádná válka na Ukrajině právě neprobíhala.

Potíže ruského rublu pramení ze situace, tedy z války a následného očekávání trhu, nikoli ze sankcí. K oslabování měn z tohoto důvodu dochází nejen v Rusku, ale i v dalších zemích, týká se to i naší koruny (i třeba té norské a švédské). Oslabilo i euro vůči dolaru, protože měnové potíže se týkají nejvíc těch zemí, které leží poblíž válce. A pokud některá ze sankcí má alespoň trochu vliv na rubl, pak je to zmrazení části zahraničních aktiv ruské centrální banky (možnost posilování rublu je tím částečně omezená) - i tato sankce je však děravá jako cedník kvůli mnoha výjimkám, takže její účinnost je oproti očekávání nižší.

Omezení letecké dopravy jistě sankcí je, ale v článku není uveden jediný příklad, kterak nad ním někdo úpí a naříká. Rusko je obrovské, s mnoha přírodními krásami, horami a moři, a lidem včetně oligarchů nic nebrání, aby zůstali doma i během dovolených. Nepotřebují k tomu Riviéru, ani Kalifornii. Oligarchy asi naštvalo, že jim Západ zabavuje jachty a letadla, protože si musí koupit nové, což je pro ně v očích Západu nepřekonatelná štrapác (když to zavedl jako další z mnoha kvazi-sankcí).

Pokud jde o odchod zahraničních firem z Ruska, které článek také zmiňuje, ty odcházejí z vlastního popudu, nejde o součást žádné sankce uvalené západními státy a EU na Rusko.

Jiným typem matení čtenářů, diváků a posluchačů je zapojení se do západní propagandy - ta je během války přirozená a nemá smysl vyčítat politikům a úředníkům, že se k ní uchylují. Podivné ovšem je, když se jí chopí média, namísto snahy o objektivitu.
Kupříkladu takto na Aktuálně.cz obhajuje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský to, že Severoatlantická aliance nechce zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu, jak to na ní požadoval ukrajinský prezident: „To je jeden z důvodů, proč není možné, abychom se v tuto chvíli do konfliktu zapojili, protože na to Vladimir Putin čeká. Pak by Rusům, z nichž někteří kremelskému režimu stále ještě věří, mohl předestřít konflikt jako obranu vlasti před západními zeměmi nebo před NATO. To je to, co se nesmí stát.“

Landovský poté nemusel čelit žádné nepříjemné otázce, která se této propagandistické fráze NATO týká, například: Nejsou přednější a důležitější životy Ukrajinců než Putinovo odůvodňování? Nebo: Pošle tedy NATO ukrajinské armádě bojová letadla, vrtulníky a drony, aby se mohla bránit sama? Bez takových otázek jde o pouhou podporu propagandistických hesel, a to je na svobodný sdělovací prostředek dost málo.

Momentálně Polsko nabídlo své Migy-29 (přes 40 strojů) Ukrajině s tím, že je na místo mají dodat USA, ty se toho však bojí a odmítly to. Polsko se toho také bojí, protože Putin vyhlásil, že každou zemi, z níž odstartují letadla pro Ukrajinu, bude Rusko považovat za účastníka války. Není Polsko náhodou členem NATO? - Zatím se děj tohoto příběhu pohybuje přesně v intencích dosavadního způsobu „sankcionování“ Ruska, tedy v rovině operetní frašky.

Deník N - a další média - rovnou nezavedení bezletové zóny na Ukrajině obhajuje v komentáři a zároveň vychvaluje západní kvazi-sankce na Rusko, aby náhodou v chrlení propagandy a dezinformací nezůstal pozadu.

USA, EU a Británie se sankcemi chlubí, v drtivé většině však jde o opatření neúčinná, viz třeba i zabavování bankovních kont oligarchů a politiků. Rusové nejsou hlupáci a své peníze jistě přemístili do bezpečí už před tím.

Současné sankce vůči Rusku přesto vychvaluje kdekdo, novináři i odborníci, nikdo se ovšem v souvislosti s jejich údajnou účinností nepozastaví nad tím, že na Ukrajině se pořád válčí, ba dokonce, že po uvalení sankcí Rusko přidalo na intenzitě bojů - jako by se Západu vysmívalo. Důvodů, proč Západ maskuje své faktické nicnedělání (kromě dodávek zbraní Ukrajině) je asi víc. Západní politici se třeba ohánějí tím, že nás sankcemi nechtějí připravit o blahobyt, jakoby na to lidé, minimálně Evropané, právě teď nebyli přichystaní. Dalším důvodem může být slabošství politiků (Biden) či to, že sobecky řadí vlastní zájmy nad dopady války na Ukrajince (Scholz).

Zemím NATO se zatím povedlo jediné, dohnaly svým pokrytectvím ukrajinského prezidenta k rezignaci na požadavek, aby se Ukrajina stala součástí NATO. „Jsem připraven vést dialog, nikoliv kapitulovat. Není to o mně, je to o lidech, kteří mě zvolili. Pokud jde o NATO, tuhle myšlenku jsem opustil už dávno. Poté, co jsme pochopili, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout,“ řekl Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici ABC News.

Zatímco na východě Evropy trpí a umírají lidé, starci, ženy, děti i vojáci, Západ se jako obtloustlý líný kapoun vyvaluje na smetišti dějin a káže světu o morálce a lidských právech. A dnes už to neplatí jen na západní politiky, ale i na média.