Putin a Iljin: propaganda ruského fašismu
„Vrchní oligarcha Vladimír Putin si za průvodce vybral fašistického myslitele Ivana Iljina,“ píše historik Timothy Snyder ve své knize „Cesta k nesvobodě“, kterou napsal už v roce 2018. (U nás vyšla o rok později.)
Fašismus dvacátých a třicátých let – tedy Iljinovy éry – měl podle Snydera tři hlavní rysy:
Na úkor rozumu a zákona oslavoval vůli a násilí, volal po vůdci mysticky splynuvšímu s vlastním lidem a v globalizaci spatřoval nikoli okruh problémů k řešení, nýbrž spiknutí.
Fašismus oživený v současné situaci ekonomické nerovnosti slouží oligarchům… jako katalyzátor pro přechod od veřejné diskuse k politické fikci, od smysluplného hlasování k falešné demokracii a od právního státu k personálně zaměřeným režimům.
Putin už v roce 2006 citoval Iljina v pravidelných prezidentských proslovech před Federálním shromážděním; tyto významné projevy si psal sám. Po roce 2010 využil Iljinovy ideologie k vysvětlení, „proč Rusko musí podkopat Evropskou unii a zaútočit na Ukrajinu,“ dodává Snyder.
Iljin byl toho názoru, že Rusové mají přijmout křesťanskou víru ve verzi, jež vyžaduje krvavou oběť Božích nepřátel. Hluboký dojem na něj vedle Mussoliniho udělal i Hitler, který podle něj „má nesmírné zásluhy o Evropu“. Iljin též souhlasně konstatoval, že Hitlerův antisemitismus je odvozen z ideologie ruských bílých, a litoval, že Evropa nacionálně-socialistické hnutí nechápe: „Nacismus, toť především duch, na němž se Rusové musejí podílet.“ (Iljin žil v Itálii a poté i v Německu.)
Iljinův fašismus samozřejmě vycházel z nacionalismu a kolektivismu, jak to sám shrnul v této větě: „Zlo začíná tam, kde začíná osoba.“
Snyderovu knihu Cesta k nesvobodě považuji za nejlepší četbu za posledních třicet let. Je přímo nabitá vysvětleními jevů a dění, které se skrývají za politikou Ruska, Evropy i Trumpovských Spojených států.
Fašismus dvacátých a třicátých let – tedy Iljinovy éry – měl podle Snydera tři hlavní rysy:
Na úkor rozumu a zákona oslavoval vůli a násilí, volal po vůdci mysticky splynuvšímu s vlastním lidem a v globalizaci spatřoval nikoli okruh problémů k řešení, nýbrž spiknutí.
Fašismus oživený v současné situaci ekonomické nerovnosti slouží oligarchům… jako katalyzátor pro přechod od veřejné diskuse k politické fikci, od smysluplného hlasování k falešné demokracii a od právního státu k personálně zaměřeným režimům.
Putin už v roce 2006 citoval Iljina v pravidelných prezidentských proslovech před Federálním shromážděním; tyto významné projevy si psal sám. Po roce 2010 využil Iljinovy ideologie k vysvětlení, „proč Rusko musí podkopat Evropskou unii a zaútočit na Ukrajinu,“ dodává Snyder.
Iljin byl toho názoru, že Rusové mají přijmout křesťanskou víru ve verzi, jež vyžaduje krvavou oběť Božích nepřátel. Hluboký dojem na něj vedle Mussoliniho udělal i Hitler, který podle něj „má nesmírné zásluhy o Evropu“. Iljin též souhlasně konstatoval, že Hitlerův antisemitismus je odvozen z ideologie ruských bílých, a litoval, že Evropa nacionálně-socialistické hnutí nechápe: „Nacismus, toť především duch, na němž se Rusové musejí podílet.“ (Iljin žil v Itálii a poté i v Německu.)
Iljinův fašismus samozřejmě vycházel z nacionalismu a kolektivismu, jak to sám shrnul v této větě: „Zlo začíná tam, kde začíná osoba.“
Snyderovu knihu Cesta k nesvobodě považuji za nejlepší četbu za posledních třicet let. Je přímo nabitá vysvětleními jevů a dění, které se skrývají za politikou Ruska, Evropy i Trumpovských Spojených států.