Tak schválně...

Obdivuji české podnikatele a živnostníky, ty poctivé. V nepřehledném legislativním bordelu a byrokratickém systému není podnikání u nás nijak lehké, politika nevytváří dobré podmínky pro podnikavé lidi, spíše překážky.

Obdivuji zdravotní sestry, lékaře, učitele a jejich asistenty ve třídách, plat se jim sice po dlouhých létech před časem trochu zvedl, ale před tím i nyní odvádějí hodně muziky ve skvělém rytmu za velmi slabý vládní potlesk.

Obdivuji svou ženu, že to se mnou vydrží.

Obdivuji vědce, kteří za nezájmu vlády i veřejnosti, v podmínkách pro kreativní lidi nepříznivých, vytvářejí hodnoty, které jsou přísunu peněz na výzkumy všeho druhu neadekvátní, jsou mnohem kvalitnější než by té almužně odpovídalo.

Obdivuji politiky, kteří se bratří s politickou kulturou, chytrostí, empatií, tolerancí a respektem k druhým. Oba jsou velmi milí.

Obdivuji souseda, že může se třemi dětmi bydlet v krabičce od sirek, protože stát, kraje a města namísto nových bytových domů staví velkolepé koncertní síně, abychom v zahraničí vypadali jako kulturní národ, když už jím nejsme doopravdy.

Obdivuji architekty a urbanisty, že mohou vyjít z domu, aniž by se styděli za to, co v Praze předvádějí. Taková chucpe se mi vždy moc líbila.

Asi jsem fakt nějakej divnej, ale je mi sympatická Markéta Pekarová Adamová, přestože vydělává 30 miliard eur za týden. I když s ní občas ideově nesouzním, evidentně dělá pro naši zemi víc než kdejaký hokejista, který vydělává x-krát více než ona tím, že šťouchá do kousku pryže kusem tvarovaného materiálu.

Sympatický je mi i Petr Fiala. Jauvajs, přestaňte na mě házet ty dlažebky, prosím. Fiala je premiérem v nejtěžší myslitelné době (válka, covid, energie, inflace zaviněná i Babišovou vládou) a dal si k tomu velmi těžké cíle: nerozhazovat na úkor dalších generací jako Babiš + Alenka v kadeřnictví divů, přivést na výsluní alespoň jakž takž snesitelnou politickou kulturu - to už je lehčí letět na měsíc. A překvapivě se Fiala snaží i udržet pohodu v Evropské unii. Ať se mu daří. (Myslím ovšem, že zařazení vyšší rychlosti z jedničky na pětku by jeho embéčku velmi slušelo.)

Velmi sympatická mi je sousedka.

Oblibuji lego, protože si z něj můžu postavit armádu vlastenců.

Nesmazatelně sympatičtí jsou mi čeští flastenzi (překlad do češtiny: „vlastenci“). Nijak neskrývají své názory, jdou po boku Vladimíra Vladimíroviče otevřeně do boje, Noční vlci je nestraší, jsou čistokrevní, protože se nechtějí křížit s žádnou pouliční rasou, a roušku používají jen na operačním sále… žádný válečný zločinec se za ně rozhodně nemusí stydět. A to už je co říct.

Sympatizuji s Václavem Klausem a Milošem Zemanem, protože… sakra, teď mě nic nenapadá.

Strašně sympatická je mi Olga Hepnarová, bože, vona je tak slaďoučká…

Neuvěřitelně lnu k ministrům Blažkovi, Rakušanovi, Síkelovi a Válkovi. Je to tím, že jsem od mala zbožňoval loutkové divadlo, najmě Kašpárka a Škrholu. A tihle mi je připomínají nejvíc ze všech. (Wikipedie: Škrhola je postava ze starého českého loutkového divadla, podobně jako Kašpárek. Svým chováním představuje archetyp vesnického primitiva.)

Sympaťoučká je mi beruška, protože má tečky.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Jeden z návrhů na novou vlajku českých flastenzů: