31. červenec 1991 - Sovětský svaz podepsal smlouvu o jaderném odzbrojení START I. Šlo o bilaterální smlouvu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o snížení a omezení strategických útočných zbraní. Smlouva vstoupila v platnost 5. prosince 1994. START I. zakazoval svým signatářům rozmístit více než 6 000 jaderných hlavic a celkem 1 600 mezikontinentálních balistických raket (ICBM) a bombardérů.

23. května 1992 – Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a Rusko podepsaly Lisabonský protokol. Protokolem byly uznány tyto čtyři státy jako nástupci Svazu sovětských socialistických republik – a všechny převzaly závazky Sovětského svazu podle smlouvy START I.

5. prosince 1994 - Bylo podepsáno Budapešťské memorandum. Jde o trojici mezinárodních dohod podepsaných v Budapešti, které poskytují záruky bezpečnosti a územní celistvosti Ukrajině, Bělorusku a Kazachstánu výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Jejím důsledkem bylo jaderné odzbrojení těchto států a jedinou zemí bývalého Sovětského svazu vlastnící jaderné zbraně tak zůstala Ruská federace.

Memorandum podepsali ruský prezident Boris Jelcin, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major. Za Ukrajinu prezident Leonid Kučma, za Bělorusko prezident Alexandr Lukašenko a za Kazachstán prezident Nursultan Nazarbajev.

Největším jaderným arzenálem na světě díky tomu disponovalo v polovině devadesátých let právě Rusko, mělo přes 30 tisíc hlavic (USA - zhruba 11 tisíc hlavic). Podle informací z roku 2021 z Asociace pro kontrolu zbrojení (Arms Control Association) jsou celkové zásoby jaderných zbraní v Rusku větší než ve Spojených státech dodnes. Jak uvedla CNN, činí přibližně 6 250 jaderných hlavic. Z toho má Rusko v pohotovosti 1458 hlavic na 527 mezikontinentálních balistických raketách, raketách odpalovaných z ponorek a bombardérech. Druhé Spojené státy mají k dispozici 5 500 hlavic a třetí Čína 350. (Tato čísla s největší pravděpodobností nejsou zcela přesná.)

Výměnou za předání jaderných zbraní Rusku se signatáři Budapešťského memoranda zavázali respektovat ukrajinskou (běloruskou, kazašskou) nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit případnou agresi či hrozbu použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady Bezpečnosti OSN či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně zmíněných záruk.

- Čína a Francie poskytly poněkud vlažnější individuální ujištění o podpoře celistvosti ukrajinského, běloruského a kazachstánského území v samostatných dokumentech.

1994 - Ukrajina se formálně zřekla statusu jaderného státu na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v prosinci 1994.

1. června 1996 - ukrajinský prezident Kučma prohlásil, že stažení jaderných zbraní z území Ukrajiny je u konce.

28. ledna 2003 - Během setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimíra Putina a Leonida Kučmy byla podepsána smlouva o rusko-ukrajinské státní hranici.

Rok 2014 - Rusko porušilo Budapešťské memorandum a smlouvu o uznání vzájemné hranice vstoupením jeho vojáků na ukrajinské území a násilným zabráním Krymu a Donbasu.

24. února 2022 - Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Putin k tomu ve svém projevu uvedl, že na Ukrajinu nenahlíží jako na sousední stát, ale jako na „dávné ruské území. Ukrajina je integrální součást naší historie.“