Pivní mudrci netuší, jak velkou odpovědnost vláda nese
Vláda by měla dát do pořádku finance, to je jasné. Na prvním místě je však vláda odpovědná za přetrvání demokracie. To pivní mudrcové Kalouskova typu a ekonomové nevidí, brání jim v tom zúžený rozhled.
Když pivní mudrc „přemýšlí“
Pivní mudrcové a ekonomové kráčejí životem jako muly s těžkým nákladem a trousí moudrosti, přitom nevidí napravo nalevo - aby se při té filozofické přemíře nesplašili, mají připevněné klapky na očích. Někomu ty klapky tvoří pivo, jinému příliš úzká odbornost, která brání vidět věci v širších souvislostech, které leží mimo jejich obor.
A přesně tito lidé nyní veřejně vystupují a přesvědčují nás, že je třeba udělat to a ono, případně tamto. Odchod do důchodu se bude posouvat, důchody se musejí zmenšovat, je třeba nasadit tupé škrty, snížit sociální dávky, zvýšit DPH… těch rad je opravdu mnoho a přicházejí ze všech stran. Do boje je však v prvé řadě vyslala vláda, aby coby odborníci vysvětlili prostému lidu, že je třeba utahovat opasky. A z čistě finančně-ekonomického pohledu mají leckteré z oněch návrhů hlavu a patu.
Se stáním dluhem i každoročně přerostlým schodkem rozpočtu veřejných financí je skutečně třeba něco dělat. Za běžných okolností by se prostě schválil „balíček opatření“ a my bychom při obrovské inflaci ještě více ubrali na spotřebě - alespoň bychom se konečně naučili skutečně šetřit. A dva tři roky bychom to jistě vydrželi. Jenže doba není obvyklá, již nejméně po jednu dekádu se schyluje k zásadnímu střetu mezi demokracií a autoritářským přístupem k vládnutí, nejen v Česku, ale ve světě vůbec.
V těchto letech se ve světě rozhoduje, zda demokracie jako systém vydrží, nebo jestli padne pod tíhou hlasů nespojených voličů, z nichž značná část si postupně zvykla, že nacionalističtí populisté, krajní pravičáci či rovnou fašisté zasedají ve vládách a parlamentech různých zemí, včetně těch unijních. A čím hůře budou - z pohledu voličů - jednat představitelé demokratických stran, když jsou u moci, tím větší šanci má nedemokratická opozice. A často pouze nedemokratická opozice, protože ta demokratická není v parlamentu, jako u nás.
Tento střet pozorujeme již nějakou dobu v USA, Maďarsku, Polsku, Itálii, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Švédsku, Slovensku… a v dalších zemích propukne zanedlouho. I nepřetržitá ruská dezinformační kampaň proti USA a EU a agrese Ruska na Ukrajině s tím úzce souvisí - Putin a spol. to ideologicky zdůvodňují bojem proti naší, západní civilizaci, proti demokracii a liberalismu. To není jen slovní ekvilibristika, ale skutečná nenávist, kterou ženou dopředu ruští fašisté pod hlavičkou tzv. eurasianismu, podle nějž se má utvořit široká aliance států, vedená Ruskem.
Putinova Eurasie
Putin se tím nijak netají, koncept Eurasijské unie předložil již v roce 2011, oficiálně pak v roce 2013: Impérium pro Rusko, národní státy pro Evropu. Kreml před tím - v roce 2010 - rehabilitoval a začal propagovat všechny fašistické teoretiky, kteří jsou propagátory euroasianistické teorie, Alexandra Dugina, Alexandra Prochanova, Sergeje Glazjeva a další členy Izborského klubu.
Putin je podle současného ruského fašistického teoretika Alexandra Dugina filozofický fenomén; bod obratu v dějinách myšlení, ve složité bitvě idejí a světonázorů - od prvního okamžiku u moci začal obnovovat ruskou suverenitu. „To však znamenalo… postavit se proti liberální totalitě, globalismu a světové vládě. Putin… často maskoval své záměry a plány - jako čekista a jako neochvějný realista… Když 24. února 2022 začal speciální vojenskou operaci (SVO) na Ukrajině, zcela jasně uvedl věci na správné místo. Začala… nová etapa světových dějin,“ napsal Dugin 1. září 2022 v časopise Postil.
Podle něj „prostřednictvím mnoha zkoušek a dialektických zvratů a obratů se Duch, který pohání lidstvo, nakonec inkarnuje do Absolutní monarchie, do světové říše, která se stane Říší Ducha. Jeho moc bude dána nejvyššímu autokratovi, osvícenému monarchovi-filozofovi. Kapitalismus a občanská společnost jsou pouze etapou v rozvíjení tohoto procesu a vědecký materialismus se přesune k andělské, čistě duchovní vědě. Lidé se budou ptát, co s tím má společného Ukrajina? Nemá to nic společného s Ukrajinou. Ta neexistuje. Bude však součástí našeho nového impéria.“ A přesně tento záměr sleduje společně s pravoslavnou církví i Putin.
V článku pro Moskovskije novosti z 27. 2. 2012 Putin napsal: „Dlouhodobě vzato Eurasie přemůže Evropskou unii v širší Unii Evropy, což bude prostor od Atlantiku po Pacifik, od Lisabonu po Vladivostok. Nepřistoupit k Eurasii znamená podněcovat k separatismu v nejširším slova smyslu.“ A tento separatismus, tedy lpění na vlastním státu, Putin nestrpí, jak nyní vidíme na Ukrajině. A jak bychom mohli časem vidět i v dalších zemích bývalého ruského impéria (Sovětského svazu) včetně té naší.
Fialova vláda nahání opozici voliče
A my nemáme důvod si pískat i bez Putina, jelikož, jak již řečeno, v parlamentu se nenachází demokratická opozice, ale populisté z ANO - a Babiš již začal s transformací tohoto hnutí v objekt Orbánova typu (média o takových politicích píší jako o konzervativcích, ale to je omyl, jde o autoritářské extremisty - ultrakonzervativce). A dále jsou tam Okamurovi fašisté - ti svým způsobem navazují na politiku českých fašistů první republiky, která spočívala v nahrazení demokracie autoritářským vůdcem, ve zrušení volného trhu a hospodářství založeném na korporativismu a na bezvýhradné poslušnosti soukromého kapitálu vůdci a jeho rozkazům, na šovinismu a hluboké nenávisti k menšinám.
Bude tedy hodně záležet na tom, JAK vláda provede úklid finančního a dalšího bordelu, který po sobě zanechali Babiš a spol. Zatím to vypadá tak, že ministři Fialovy vlády se předhánějí, kterak co nejvíce obrat ty nejchudší a zároveň přidat těm nejbohatším, viz například Stanjurův nápad snížit Sazce a.s. daně v momentu, kdy vláda bere peníze určené zákonem důchodcům a dalším sociálně slabým lidem, například prostřednictvím nápadu na zvýšení DPH na léky.
Jasně, že platit za hříchy minulých vlád musejí i důchodci, nic proti tomu, ale jde také o úměrnost, o to, kdo všechno a jak se na tom splácení bude podílet. Jestliže se vládní „reforma financí“ netkne lidí s vyššími příjmy, a tak to zatím vypadá, a odnese to hlavně nižší střední vrstva (živnostníci v prvé řadě) a ti nejchudší - důchodci, samoživitelky, lidé pobírající sociální dávky atd., pak je to obrovské plus pro nedemokratickou opozici.
A co s klientelismem?
Babiš rozdával a postupně zvyšoval dotace potravinářským zpracovatelským podnikům a dalším, tak, aby z toho Agrofert vytěžil co nejvíce. Proč vláda tyto dotace prostě nezruší? Proč vláda nezamete s klientelismem jako celkem, tedy se sepjatostí politiků a politických stran s představiteli firem a velkých zemědělských družstev, díky němuž státní pokladna přijde ročně o mnoho prostředků? Podle zprávy časopisu The Economist se Česká republika umístila na druhém místě v indexu klientelistického kapitalismu. Zvítězilo Rusko, za námi se v první pětici umístily Malajsie, Singapur a Mexiko. „Ruští miliardáři sající stát díky přátelským vazbám k Putinovi mají podíl na hrubém domácím produktu 19 procent, takřka pětinu, obrovské číslo. Čeští miliardáři za nimi ale příliš nezaostávají, jejich podíl na HDP činí více než 15 procent, skoro šestinu,“ napsal server Aktuálně.cz 5.5.2003.
Proč namísto ždímání těch chudších vláda nezvýší daně, tak, aby se přestaly rozvírat nůžky mezi chudými a bohatými - to by se v dnešní situaci nestyděl udělat ani autentický konzervativec, protože by věděl, že tím stabilizuje společnost a zachová tak to, co dobře funguje: demokracii.
Vláda zatím dělá vše pro to, aby nám po příštích volbách vládly ANO a SPD (možná už spojené s dalšími krajně pravicovými skupinami). A jak při jejich populisticko-fašistické vládě dopadne státní pokladna, víme z předchozích zkušeností - veškerá dnešní snaha Fialovy vlády přijde v niveč. To si vedle ministrů a vládních poslanců neuvědomují ani pivní mudrci a ekonomičtí odborníci, kteří do nás denně hustí, co vše je třeba udělat: A po nás? Po nás ať přijde potopa.
Když pivní mudrc „přemýšlí“
Pivní mudrcové a ekonomové kráčejí životem jako muly s těžkým nákladem a trousí moudrosti, přitom nevidí napravo nalevo - aby se při té filozofické přemíře nesplašili, mají připevněné klapky na očích. Někomu ty klapky tvoří pivo, jinému příliš úzká odbornost, která brání vidět věci v širších souvislostech, které leží mimo jejich obor.
A přesně tito lidé nyní veřejně vystupují a přesvědčují nás, že je třeba udělat to a ono, případně tamto. Odchod do důchodu se bude posouvat, důchody se musejí zmenšovat, je třeba nasadit tupé škrty, snížit sociální dávky, zvýšit DPH… těch rad je opravdu mnoho a přicházejí ze všech stran. Do boje je však v prvé řadě vyslala vláda, aby coby odborníci vysvětlili prostému lidu, že je třeba utahovat opasky. A z čistě finančně-ekonomického pohledu mají leckteré z oněch návrhů hlavu a patu.
Se stáním dluhem i každoročně přerostlým schodkem rozpočtu veřejných financí je skutečně třeba něco dělat. Za běžných okolností by se prostě schválil „balíček opatření“ a my bychom při obrovské inflaci ještě více ubrali na spotřebě - alespoň bychom se konečně naučili skutečně šetřit. A dva tři roky bychom to jistě vydrželi. Jenže doba není obvyklá, již nejméně po jednu dekádu se schyluje k zásadnímu střetu mezi demokracií a autoritářským přístupem k vládnutí, nejen v Česku, ale ve světě vůbec.
V těchto letech se ve světě rozhoduje, zda demokracie jako systém vydrží, nebo jestli padne pod tíhou hlasů nespojených voličů, z nichž značná část si postupně zvykla, že nacionalističtí populisté, krajní pravičáci či rovnou fašisté zasedají ve vládách a parlamentech různých zemí, včetně těch unijních. A čím hůře budou - z pohledu voličů - jednat představitelé demokratických stran, když jsou u moci, tím větší šanci má nedemokratická opozice. A často pouze nedemokratická opozice, protože ta demokratická není v parlamentu, jako u nás.
Tento střet pozorujeme již nějakou dobu v USA, Maďarsku, Polsku, Itálii, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Švédsku, Slovensku… a v dalších zemích propukne zanedlouho. I nepřetržitá ruská dezinformační kampaň proti USA a EU a agrese Ruska na Ukrajině s tím úzce souvisí - Putin a spol. to ideologicky zdůvodňují bojem proti naší, západní civilizaci, proti demokracii a liberalismu. To není jen slovní ekvilibristika, ale skutečná nenávist, kterou ženou dopředu ruští fašisté pod hlavičkou tzv. eurasianismu, podle nějž se má utvořit široká aliance států, vedená Ruskem.
Putinova Eurasie
Putin se tím nijak netají, koncept Eurasijské unie předložil již v roce 2011, oficiálně pak v roce 2013: Impérium pro Rusko, národní státy pro Evropu. Kreml před tím - v roce 2010 - rehabilitoval a začal propagovat všechny fašistické teoretiky, kteří jsou propagátory euroasianistické teorie, Alexandra Dugina, Alexandra Prochanova, Sergeje Glazjeva a další členy Izborského klubu.
Putin je podle současného ruského fašistického teoretika Alexandra Dugina filozofický fenomén; bod obratu v dějinách myšlení, ve složité bitvě idejí a světonázorů - od prvního okamžiku u moci začal obnovovat ruskou suverenitu. „To však znamenalo… postavit se proti liberální totalitě, globalismu a světové vládě. Putin… často maskoval své záměry a plány - jako čekista a jako neochvějný realista… Když 24. února 2022 začal speciální vojenskou operaci (SVO) na Ukrajině, zcela jasně uvedl věci na správné místo. Začala… nová etapa světových dějin,“ napsal Dugin 1. září 2022 v časopise Postil.
Podle něj „prostřednictvím mnoha zkoušek a dialektických zvratů a obratů se Duch, který pohání lidstvo, nakonec inkarnuje do Absolutní monarchie, do světové říše, která se stane Říší Ducha. Jeho moc bude dána nejvyššímu autokratovi, osvícenému monarchovi-filozofovi. Kapitalismus a občanská společnost jsou pouze etapou v rozvíjení tohoto procesu a vědecký materialismus se přesune k andělské, čistě duchovní vědě. Lidé se budou ptát, co s tím má společného Ukrajina? Nemá to nic společného s Ukrajinou. Ta neexistuje. Bude však součástí našeho nového impéria.“ A přesně tento záměr sleduje společně s pravoslavnou církví i Putin.
V článku pro Moskovskije novosti z 27. 2. 2012 Putin napsal: „Dlouhodobě vzato Eurasie přemůže Evropskou unii v širší Unii Evropy, což bude prostor od Atlantiku po Pacifik, od Lisabonu po Vladivostok. Nepřistoupit k Eurasii znamená podněcovat k separatismu v nejširším slova smyslu.“ A tento separatismus, tedy lpění na vlastním státu, Putin nestrpí, jak nyní vidíme na Ukrajině. A jak bychom mohli časem vidět i v dalších zemích bývalého ruského impéria (Sovětského svazu) včetně té naší.
Fialova vláda nahání opozici voliče
A my nemáme důvod si pískat i bez Putina, jelikož, jak již řečeno, v parlamentu se nenachází demokratická opozice, ale populisté z ANO - a Babiš již začal s transformací tohoto hnutí v objekt Orbánova typu (média o takových politicích píší jako o konzervativcích, ale to je omyl, jde o autoritářské extremisty - ultrakonzervativce). A dále jsou tam Okamurovi fašisté - ti svým způsobem navazují na politiku českých fašistů první republiky, která spočívala v nahrazení demokracie autoritářským vůdcem, ve zrušení volného trhu a hospodářství založeném na korporativismu a na bezvýhradné poslušnosti soukromého kapitálu vůdci a jeho rozkazům, na šovinismu a hluboké nenávisti k menšinám.
Bude tedy hodně záležet na tom, JAK vláda provede úklid finančního a dalšího bordelu, který po sobě zanechali Babiš a spol. Zatím to vypadá tak, že ministři Fialovy vlády se předhánějí, kterak co nejvíce obrat ty nejchudší a zároveň přidat těm nejbohatším, viz například Stanjurův nápad snížit Sazce a.s. daně v momentu, kdy vláda bere peníze určené zákonem důchodcům a dalším sociálně slabým lidem, například prostřednictvím nápadu na zvýšení DPH na léky.
Jasně, že platit za hříchy minulých vlád musejí i důchodci, nic proti tomu, ale jde také o úměrnost, o to, kdo všechno a jak se na tom splácení bude podílet. Jestliže se vládní „reforma financí“ netkne lidí s vyššími příjmy, a tak to zatím vypadá, a odnese to hlavně nižší střední vrstva (živnostníci v prvé řadě) a ti nejchudší - důchodci, samoživitelky, lidé pobírající sociální dávky atd., pak je to obrovské plus pro nedemokratickou opozici.
A co s klientelismem?
Babiš rozdával a postupně zvyšoval dotace potravinářským zpracovatelským podnikům a dalším, tak, aby z toho Agrofert vytěžil co nejvíce. Proč vláda tyto dotace prostě nezruší? Proč vláda nezamete s klientelismem jako celkem, tedy se sepjatostí politiků a politických stran s představiteli firem a velkých zemědělských družstev, díky němuž státní pokladna přijde ročně o mnoho prostředků? Podle zprávy časopisu The Economist se Česká republika umístila na druhém místě v indexu klientelistického kapitalismu. Zvítězilo Rusko, za námi se v první pětici umístily Malajsie, Singapur a Mexiko. „Ruští miliardáři sající stát díky přátelským vazbám k Putinovi mají podíl na hrubém domácím produktu 19 procent, takřka pětinu, obrovské číslo. Čeští miliardáři za nimi ale příliš nezaostávají, jejich podíl na HDP činí více než 15 procent, skoro šestinu,“ napsal server Aktuálně.cz 5.5.2003.
Proč namísto ždímání těch chudších vláda nezvýší daně, tak, aby se přestaly rozvírat nůžky mezi chudými a bohatými - to by se v dnešní situaci nestyděl udělat ani autentický konzervativec, protože by věděl, že tím stabilizuje společnost a zachová tak to, co dobře funguje: demokracii.
Vláda zatím dělá vše pro to, aby nám po příštích volbách vládly ANO a SPD (možná už spojené s dalšími krajně pravicovými skupinami). A jak při jejich populisticko-fašistické vládě dopadne státní pokladna, víme z předchozích zkušeností - veškerá dnešní snaha Fialovy vlády přijde v niveč. To si vedle ministrů a vládních poslanců neuvědomují ani pivní mudrci a ekonomičtí odborníci, kteří do nás denně hustí, co vše je třeba udělat: A po nás? Po nás ať přijde potopa.