Babišovci už nemusejí dělat svou předvolební kampaň, vláda to dělá za ně. Nejlépe si v tom vedou Stanjura a Jurečka.

Tak vláda přišla se zázračným balíčkem. To se čekalo. Co však překvapilo, byla slovní omáčka, kterou vláda připravila v „hrnečku vař!“ Tolik jí bylo. Fiala (i ostatní ministři) vedl spoustu řečí, vše obestíralo tajemno, mnoho ostalo nedořečeného, nepadly téměř žádné podrobnosti, ale vydalo na dvou a půl hodinovou tiskovku. „Tu tam již hvězda bledá / a vůkol mlha pluje / to doba unavení / to tichá chvíle snů je,“ jak by napsal Josef Václav Sládek.

Jisté je jenom jedno, za tím mlžením se skrývá jistota, že státní finance mají zachránit chudí a středně příjmoví poplatníci, kdežto bohatí si budou pískat – vláda jim „nechává peníze v kapse“, abych použil jeden z pitomých sloganů používaných politiky. Vláda pár bohatcům zvedla daň, ovšem pouze symbolicky, aby se neřeklo. A zavedení tří úrovní daně z přidané hodnoty (nulová na knihy, 12 a 21 procent) namísto dosavadních tří, má obestřít oparem fakt, že většina léků podraží. Což pochopitelně opět dopadne nejvíc na staré lidi.

Babiš, jak předpokládám, píše Petru Fialovi děkovnou nótu a ódu či dithyramb, protože nikdo jiný mu zatím nenahnal tolik voličů jako on. Možná již pěje s Friedrichem Schillerem „Freude, schöner Götterfunken, / Tochter aus Elysium! / Wir betreten feuertrunken, / Himmlische, Dein Heiligtum…."

O spravedlivém podělení se na nápravě bezhlavého utrácení Babišovců a spol. v minulých volebních obdobích si tak můžeme nechat jen zdát… to tichá chvíle snů je.

Ale co… co jsme si zvolili, to máme, pravice prostě ví, že na nevolníky musí být přísnost a že ochrana šrajtoflí milionářů a miliardářů musí být pevná, neústupná a zásadní - ovšem krom Babiše. Tomu konečně, a to kvitujeme s povděkem, vezme dotace, které Babiš firmám svého Agrofertu neustále zvyšoval (a s ním i dalším firmám, aby se nemohlo říct, že to dělá pro sebe, přestože to dělal pro sebe).

Stanjura, prost argumentů, střílí po nepříjemných tazatelích arogantními šípy v podobě slov: „Kdo chce, ten pochopí.“ Jistě, my chápeme, ovšem ne to, co Stanjura říká, ale to, co se za tím skrývá. A další bledá hvězda, Jurečka, přispěchala ihned po oznámení balíčku s nápadem na zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun, z 300 000 na 350 000. Ano, čtete dobře, chce zvýšit plošnou dávku, tedy přidat i tomu, kdo to nepotřebuje, protože pobírá královskou mzdu nebo úspěšně podniká a má ve štrozoku miliony. To je lidovecký vynález pod pracovním názvem Solidarita chudých s bohatými. A STAN to prý podporuje. A Nekula vlastně dělá totéž: uchránil od spotřební daně poměrně bohaté vinaře, jelikož ti to mají neskonale těžší než pěstitelé chmele a obilí a výrobci piva a tvrdého alkoholu… to doba unavení.

Takže… máme, my poplatníci, platit státní dluh a přispívat do rozpočtu více než doposud, ale stát bude zároveň rozhazovat peníze těm, kteří je nepotřebují. Co mi to jen připomíná? Aha… Stanjura chce snížit daň z loterií, tedy fakticky firmě Sazka. A co hlásají titulky? Čistý zisk Sazky stoupl v roce 2022 na 1,62 miliardy korun. Tak to ano, takto směšně nízký zisk musejí poplatníci ze svých peněz bryskně doplnit. To pochopí i ten, kdo nechce.

Koláž FK.