„Nashledanou, pane prezidente,“ píše čtenář Gazety Wyborczy
na internetovém fóru věnovaném Václavu Havlovi. Pod články, vyjádřeními polských politiků, členů protikomunistické opozice a dalších osobností se hromadí slova obdivu, postřehy, úvahy, dokonce verše. Václav Havel byl přítelem Polska. A Polsko na Havla s dojetím už od včerejška vzpomíná.
Vlajky na prezidentském paláci zavlály na půl žerdi, zpravodajské televize odvysílaly mnohahodinové pořady a dnešní polské deníky vyšly s velkými fotografiemi Václava Havla na titulní straně. Gazeta Wyborcza jich Havlovi věnuje ještě dalších pět.
„Byl jsem v Praze na jeho narozeninách a viděl jsem už člověka velmi křehkého a těžce nemocného. Pohyboval se těžce, ale jeho mysl fungovala znamenitě. Daroval jsem mu tehdy vlastní esej, krásně vypravený redaktory a tiskaři naší redakce. (…) Dnes vím, že ten text, úvod ke svazku jeho spisů „Moc bezmocných a jiné eseje“, byl už nekrologem," píše v dnešní Gazetě Havlův blízký přítel Adam Michnik.
Před českým velvyslanectvím v centru Varšavy přibývají květiny a svíčky.
„Myslím, že byly dva symboly, dva nejdůležitější lidé, kteří symbolizovali změny v naší části Evropy - Lech Wałęsa a Václav Havel (...), u nás silné hnutí Solidarita, v jehož čele stál Wałęsa, a v Československu silné intelektuální hnutí vzbouřené proti lži, ve které žili všichni, kteří chtěli v tom režimu fungovat. A tenhle protest symbolizoval Havel,” říká Henryk Wujec, činitel protikomunistické opozice v Polsku a člen Kruhu přátel Československo-polské solidarity.
S Lechem Wałęsou na Sněžce v r. 1990 (foto Gazeta Wyborcza, http://wyborcza.pl/duzy_kadr/56,97904,10836720,_,,4.html)
"Intelektuální síla Václava Havla mu nikdy nepřekážela v kontaktu s obyčejnými lidmi. To byla jeho velká a obdivuhodná schopnost," vzpomněl Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu. "Kdo teď napíše tak prostě o těch nejtěžších věcech, když ne geniální Havel? Teď už nikdo. Těžko nám bude bez takového člověka. Pane prezidente. Můj pane prezidente. Moc Vám děkuji, moc. Vím, že nejsem sám," píše jeden z nich, obyčejných lidí, pan Tadeusz H. z Gdaňsku.
Vlajky na prezidentském paláci zavlály na půl žerdi, zpravodajské televize odvysílaly mnohahodinové pořady a dnešní polské deníky vyšly s velkými fotografiemi Václava Havla na titulní straně. Gazeta Wyborcza jich Havlovi věnuje ještě dalších pět.
null
„Byl jsem v Praze na jeho narozeninách a viděl jsem už člověka velmi křehkého a těžce nemocného. Pohyboval se těžce, ale jeho mysl fungovala znamenitě. Daroval jsem mu tehdy vlastní esej, krásně vypravený redaktory a tiskaři naší redakce. (…) Dnes vím, že ten text, úvod ke svazku jeho spisů „Moc bezmocných a jiné eseje“, byl už nekrologem," píše v dnešní Gazetě Havlův blízký přítel Adam Michnik.
null
Před českým velvyslanectvím v centru Varšavy přibývají květiny a svíčky.
„Myslím, že byly dva symboly, dva nejdůležitější lidé, kteří symbolizovali změny v naší části Evropy - Lech Wałęsa a Václav Havel (...), u nás silné hnutí Solidarita, v jehož čele stál Wałęsa, a v Československu silné intelektuální hnutí vzbouřené proti lži, ve které žili všichni, kteří chtěli v tom režimu fungovat. A tenhle protest symbolizoval Havel,” říká Henryk Wujec, činitel protikomunistické opozice v Polsku a člen Kruhu přátel Československo-polské solidarity.
null
S Lechem Wałęsou na Sněžce v r. 1990 (foto Gazeta Wyborcza, http://wyborcza.pl/duzy_kadr/56,97904,10836720,_,,4.html)
"Intelektuální síla Václava Havla mu nikdy nepřekážela v kontaktu s obyčejnými lidmi. To byla jeho velká a obdivuhodná schopnost," vzpomněl Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu. "Kdo teď napíše tak prostě o těch nejtěžších věcech, když ne geniální Havel? Teď už nikdo. Těžko nám bude bez takového člověka. Pane prezidente. Můj pane prezidente. Moc Vám děkuji, moc. Vím, že nejsem sám," píše jeden z nich, obyčejných lidí, pan Tadeusz H. z Gdaňsku.