Proč se pád letadla Tu-154 tak málo shoduje s jinými jemu podobnými haváriemi?
Probíhající “šetření“ ruských úřadů o pádu letadla Tu- 154 vzbuzují více otázek než odpovědí. O tom ve svém blogu píše historik, novinář, inženýr Mark Solonin: „V Moskvě proběhla 29. 12. 2016 tisková konference, během níž novináři zveřejnili první výsledky vládní komise, vyšetřující havárii Tu-154, ke které došlo v časných ranních hodinách 24. prosince 2016 v oblasti Soči. Zaznělo na ní mnoho zvláštních slov, pojmů, například šéf komise ministr dopravy Sokolov řekl: "Je zřejmé, že práce techniky byla nestandardní“, ale podle velitele ozbrojených sil bezpečnostních služeb v letectví generála Bajnetova "k jasnému selhání techniky - podle předběžných údajů – nedošlo.“ Z tohoto důvodu se nebudeme rozptylovat slovíčkařením
a zaměříme se na sdělená čísla, parametry, tím spíše, že se jedná o první jakkoli nějak spolehlivé údaje (letadlo, přestože se jedná o civilní dopravní letadlo, figuruje ve struktuře Vojenských vzdušných sil Ruské federace, a proto informace o parametrech tohoto letu v systému leteckého provozu FlightRadar24 není uváděna).
To znamená, že "maximální výška, kterou nabral tento velký dopravní letoun, činila 250 metrů při rychlosti 360 až 370/km za hodinu... Nalezeno a vyzvednuto bylo 12 velkých a téměř 2000 malých úlomků letadla, 19 těl a 230 zlomků těl.“ Nespočetné fotografie úlomků se objevily na internetu: na kousky rozervaný plášť trupu, zkroucené vrtule rámů silové soustavy, na kusy roztrhaný základ (to jest nejpevnější) části křídla, roztrhané takovou nepředpokládanou silou pák jakéhosi mechanismu... To vše v důsledku pádu letadla na vodní hladinu z výšky 250 metrů v rychlosti 370 kilometrů za hodinu? A po lidských tělech, která od přímého střetu s vodní hladinou dělila konstrukce trupu letadla, a uvnitř na jeho palubě s dekorativním obložením interiéru a masivními sedadly, zůstaly po takovém pádu pouhé “zlomky|“? To je to, k čemu při takových haváriích dochází?
Chcete-li odpovědět na poslední otázku, obraťme se na Wikipedii, článek Water Landing* ("přistání na vodě"). K dispozici jsou stručné popisy pečlivě vybraných třech desítek případů “přistání“, dopravního letadla na vodní hladinu.
Okolnosti nehod jsou nejrůznější. Někdy to byl docela rozumem kontrolovaný pokus zachránit posádku letadla, nacházejícího se v tísni. Jedna z nejznámějších takových havárií (posloužila jako předloha k hranému filmu) - "zázrak na řece Hudson", když 15. ledna 2009 šedesátitunový airbus A-320, který se po vzlétnutí z letiště v New Yorku, střetl při stoupání s hejnem ptáků, následkem čehož se zhasnutými motory šťastně a zdařile přistál na řece.
Letadlo nebylo zničeno, 150 cestujících a 5 členů posádky zůstalo naživu, 78 lidí utrpělo lehká zranění, a jen pět z nich bylo vážně zraněno. Přistávací rychlost airbusu, mající vzletovou hmotnost, se pohybovala v rozmezí od 230 do 250 kilometrů za hodinu, byla samozřejmě menší než 370 km (stejně jako kinetická energie byla dvakrát menší), ale výsledek byl nesrovnatelnými s oněmi “dvěma tisíci úlomky“ Tu-154.
Jindy ke kolizi s vodní hladinou došlo náhle, vynuceně. Takovým syžetem pro natočení hororového filmu může rovněž posloužit událost, která se stala 27. ledna 1996 při únosu letadla Boeing 767 etiopských aerolinií. Letadla se zmocnili únosci, ale tak tupí, že vyvolali rvačku s posádkou v kokpitu letadla. V důsledku čehož se letadlo střetlo s vodami Indického oceánu v letové konfiguraci (se zavřenými vztlakovými klapkami) při vysoké rychlosti a otáčením kolem podélné osy.
Letadlo se rozpadlo na tři části; cestující, ponecháni bez jakékoli pomoci letové a palubní posádky, začali v panice nafukovat záchranné vesty, které pak většině překážely dostat se ven z potopených trosek letadla. Zahynulo 125 lidí ze 175, kteří byli na palubě. Ale ani v této politováníhodné události po nešťastných obětech nezůstaly pouhé “zlomky těl“.
Nepředvídaná hrozná okolnost se stala cestujícím, kteří 9. února 1982 nastoupili na palubu letadla “Douglas“ DC-8-61 japonské letecké společnosti. Při přistávání letadla v Tokiu, velitel palubní posádky v záchvatu šílenství vypnul motory a obrátil letadlo do vod Tichého oceánu. Při rychlosti asi 240 kilometru za hodinu došlo při nárazu letadla do vody k odtržení pravého křídla a přední části trupu; ze 174 lidí, kteří se nacházeli v letadle, jich zahynulo 24.
Nejméně ke třem nehodám došlo u letadel sovětské výroby. Dopravní osobní letadlo Tu-124 po vyčerpání paliva a poté, co se šťastně vyhnulo všem mostům přes řeku Něvu, na ní nakonec bezpečně přistálo 21.srpna 1963. První letoun Tu-154 rumunské letecké společnosti minul 7. srpna 1980 přistávací dráhu a zřítil se do moře u pobřeží Mauretánie, jeden člověk zemřel a 167 jich přežilo. K havárii dopravního letadla An-24 došlo 11. července 2011. Jeden ze dvou motorů shořel nad obcí Střeževoj. Letadlo poté spadlo do vod řeky Ob, přičemž při nárazu o vodní hladinu se odtrhla zadní část motoru a také hořící motor. Ze 37 lidí na palubě zahynulo 7 lidí, 20 pak utrpělo zranění různé závažnosti.
V závěru autor uzavírá: "Nemám žádnou odpověď, pouze otázku: Proč se zatímní výsledky pádu letadla Tu-104 do Černého moře tak nápadně liší od od ostatních podobných leteckých havárií?“
Mezitím si Gazeta.ru všímá dalšího problému, spojeného s touto leteckou katastrofou: "Zkáza letounu Tu-154 nad Černým mořem, která stála život 92 lidí, vyvolala možná největší odezvu, kterou v posledních letech pád letadla v Rusku zaznamenal.
Vedlo k tomu hned několik faktorů. Vojenské letadlo, šedesát hudebníků největšího uměleckého kolektivu Ruska a cíl, kam mířilo – do Sýrie, kde se Rusko účastní války proti teroristům, vyčleňuje tuto katastrofu z řady těch, k nimž dochází u civilních letadel. Katastrofa letounu se stala příčinou mnoha sporů – o účasti Ruska v syrské válce, spolehlivosti domácích letadel, a dokonce, co s těmi, kteří "nesprávně" reagovali na tragédii v sociálních sítích.
Přesto však tragédie, k níž došlo nad Černým mořem, podtrhla, a díky odezvě, snad vyzdvihne úroveň jiného, pod povrchem opomíjeného problému – totiž, že v Rusku nejsou zveřejňovány výsledky šetření vojenských leteckých katastrof“.
https://charter97.org/ru/news/2016/12/30/236084
https://en.wikipedia.org/wiki/Water_landing#Survival_rates_of_passenger_airplane_water_ditchings