O jednom hudci politiky prezidenta Zemana
„Pověstná „pražská kavárna“ převzala komunistické vidění světa a jen si nahradila USA Sovětským svazem, respektive Ruskem.“ Absurdní, uvedená citace pochází z dnešních literárek (22/6/2018), které jsou spíše karikaturou Literárních novin. Tedy těch, které jsme čítávali v jejich nejlepší éře v šedesátých letech minulého století.
Pan Haló Ovčáček v rozhovoru s rusistou Vladimirem Frantou, plném polopravd, lží a nálepek, se v něm chce jevit jako demokraticky a kriticky myslící člověk. S neskrývanou chutí odpovídá na Frantovy agresivně a militantně podbarvené otázky, na něž slušný člověk nemůže přistoupit, protože jsou pravým opakem kritické reflexe a neurvalou propagandou z dob stalinistické a brežněvovy politiky. A jejího myšlení stále přežívajícího v dnešní KSČM.
Vladimír Franta v otázkách jen tak mimochodem říká: „Nyní jsme svědky toho, jak NATO i EU rozdmychávají štvavé kampaně.“
Konstatuje: „Ani Hitlera nenapadlo rozstříhat českou standartu, když si v Praze pochutnával na šunce a pivu. Nevyfasovali „Ztohovňáci“ mírné tresty?“
A brnká na citlivou sociální strunu: „Když jsme byli v rámci Varšavského paktu, v přepočtu jsme nemuseli přispívat tolik, kolik nyní přispíváme do NATO. Nemuseli jsme se podílet na misích, které nebyly součástí našich dlouhodobých historických zájmů.“ A tak dále a podobně.
Původně jsem se touto jednoznačně proti západní propagandou, hodné té proputinovské, nezamýšlel jakkoli zabývat. Ale když se tu na síti objevila výše uvedená citace, považuji za nutné upozornit, že záměr rozhovoru cíleně připravuje půdu, jak některá základní lidská práva a svobody (svobodu projevu a svobodu shromažďování) znovu postupně uzavřít do normalizovaného krunýře.
Pan Haló Ovčáček nám to vysvětluje ve třech větách. Nejdříve obecné moudro: „Dialog je vždy potřebný.“
Aby vzápětí vysvětlil, jak si ho představuje, a co a kdo je v něm nebezpečný: „Všichni, kdo si u nás přejí komunikaci s Ruskem, ihned získávají nálepky velezrádců, dezinformátorů či šiřitelů „fake news“. To je právě ona ideologizace debaty, která je velmi nebezpečná. Omezuje se tím svoboda prostředí.“
A aby to bylo úplně jasné s kým a proč, pokračuje: „Nezačali jsme v roce 1989 novou situaci. Navázali jsme na předchozí republiku, ta navázala na předchozí zřízení“.
A přes hory a doly (zločiny a hoře) hurá ke komunistům, odpovídá: „Pokud se ptáte na podporu nové vládě ze strany KSČM. Ta je standardní politickou stranou, je to parlamentní legitimní strana. Dnes každý s jiným názorem je označován za proruského zrádce naší skutečnosti. Je to mnohem nebezpečnější než podpora KSČM nové vládě.“ (Zvýraznil Hchr.)
Neuvěřitelné: rok 1989 nová situace. O represích a zločinech komunistického režimu, které ho po desetiletí a ještě v tom samém roce do 17.listopadu provázely, ani slovo.
Jakoby se nechumelilo: „Navázali jsme na předchozí republiku, ta navázala na předchozí zřízení“.
Korunu všemu nasazuje výrokem, že ti, kteří tohle hodnocení nazývají pravým jménem, jsou subjekty situace, která, ejhle „...je mnohem nebezpečnější než podpora KSČM nové vládě.“
Tady pan Haló Ovčáček, coby nástroj a horlivý hudec politiky prezidenta Zemana, připravuje půdu a zametá cestu pro něco ale podstatnějšího, co po obvyklé obecné zálivce: „Proto bychom dnes měli o věcech mluvit, tolerovat jiné názory a myslet kriticky. Nedopouštět se minulých chyb.“,
formuluje slovníkem bývalého Rudého práva následovně: „Všimněme si, ti dnešní politicko-kulturní multiträgerové (nositelé moderní totality) jsou až neuvěřitelně podobní komunistům z dřívějška, tyto elementy umrtvují moderní společnost. Nesmíme to tolerovat, musíme se snažit
o pravý opak.“
Pro nevěřící Tomáše připojuji odkaz:
http://literarky.cz/blogy/vladimir-franta/26538-s-jiim-ovakem-o-komunistickem-myleni-praske-kavarny-kast-nedotknutelnych-i-o-ukrajin