Senát k velké škodě české společnosti a svého vlastního renomé se připojil k návrhu sněmovního zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (3. schůze, 10. 12. 2020).


karikatura: pinterest-onedio.com

Došlo k tomu bezprecedentním způsobem, vymykající se jakékoli politické a rozpočtové odpovědnosti a kultuře skrze návrh poslance Babiše. Pro jeho přijetí ve Sněmovně hlasovaly Ano, ODS a KSČM, v Senátu pak pro zamítnutí Babišova poslaneckého návrhu zákona zvedlo ruku jen 30 senátorek a senátorů.

A byl to senátor Pavel Fischer, z jehož projevu cituji podle mne nejdůležitější pasáže, v nichž věcně uvádí, co přijetí tohoto zákona bude znamenat pro celou českou společnost, a jak tento návrh obešel běžnou vládní proceduru a právní zvyklosti, které si tak důležitý zákon navíc v současné epidemiologické situaci vyžaduje.
https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=97487

Krize v naší zemi

Jednáme o daňovém balíčku a přitom víme, že do 1. 1., kdy by ten balíček, ty zákony, ty změny v zákonech měly začít platit, zbývá, jak nám paní ministryně sama připomněla, 20 dní. To je historická chvíle. Máme rekordně krátký čas na to, abychom zvážili všechna pro a proti. Krize v naší zemi totiž trvá už několik měsíců. Je to krize spojená s výskytem pandemie koronaviru. My zatím nevíme, kdy skončí. Ta krize ale musela zmobilizovat celou řadu zdrojů v naší zemi, a to nejenom, zdaleka nejenom rozpočtových.

Vláda se za tu dobu zatím nenaučila situaci efektivně řídit. Dokonce obchází vlastní systém opatření, který si zvolila. Jako kdyby podcenila přípravu na další vlny pandemie. Jsou dnes země, ve kterých se mluví nejenom o 2., ale už i o 3., o 4. a dalších vlnách. Musíme si položit otázku, jaké další zadlužování naše ekonomika unese a do čeho ty prostředky budeme investovat. Navzdory tomu všemu by vláda, kterou bych já osobně jen s nelibostí pověřil řízením mnohem menších projektů, než je národní hospodářství, podniká i další velké kroky. Připravuje například tendr na stavbu nového jaderného reaktoru v Jaderné elektrárně Dukovany, a to v situaci, kdy skutečně ještě neodpověděla na všechny otázky. Nejedná se pouze o otázky rozpočtu, ale především bezpečnosti.

Poslanec Andrej Babiš mění to, co by jako předseda vlády asi nestihl

S daňovým balíčkem totiž přichází celá řada návrhů, které předložil poslanec Andrej Babiš. Bezpochyby vstoupí do dějin, že tento muž, který o parlamentu už tolikrát mluvil jako „o zbytečné žvanírně“, nyní přichází jako poslanec a mění i to, co by jako předseda vlády asi nestihl, nebo nemohl prosadit. Návrh premiéra by totiž přece musely dostat k vyjádření nejrůznější resorty, například i Národní rozpočtová rada, Legislativní rada vlády a další, a jako premiér by tedy nemohl předložit něco v takovéto podobě. Pan premiér, tím, co navrhl, prohlubuje dlouhodobý strukturální deficit, který bude velmi těžké odstraňovat. Využívá svého poslaneckého mandátu, provádí kličku, která by možná na fotbalovém zápase zaujala, ale která nesvědčí o péči řádného hospodáře. Spíše připomíná příručky z vedení volebních kampaní.

Jak to přeložit do běžné řeči? Není ani možné, aby předseda vlády pomíjel tuto svoji roli a předkládal návrh zákona pouze jako poslanec. Navíc, aby předložil něco, co předem důkladně nebyl projednat se všemi dotčenými. Ale to není všechno. Vláda nedokázala připravit do parlamentu návrh na změnu daní s vyčíslením, odůvodněním
a jasnými podklady o tom, jak tento deficit bude hradit. Premiér změnu daní předložil jako poslanec, jenže místopředseda vlády Hamáček udělal také něco podobného. Ano, i on předložil jako poslanec návrh, a to dokonce svůj vlastní. Pánové poslanci si začali rozdělovat hřiště, zapomněli, že mají odpovědnost ve vládě. Ale taková vláda, která nevládne, patří do starého železa.

Vláda přestala rozhodovat ve sboru, poslanci soutěžili se svými návrhy samostatně. A to dokonce vláda nenašla shodu ani nad něčím tak důležitým, jako je rozpočet, protože vláda rozhoduje jako celek. Jako instituce státu společně. A to přece platí nejenom u zákonů, ale u rozpočtu dvojnásob.

Toho času jeden premiér, jeden vicepremiér, dva poslanci před hlasováním nenašli shodu, předstupují před poslance, aniž by vysvětlili dopady a propočty všech variant,
a dokonce se vydávají různými směry. A tak se stalo, že pan premiér přestal v tu chvíli spolupracovat s předsedou vládní ČSSD, vládní koalici vyměnil za ad hoc parlamentní spojení s jinými parlamentními subjekty. Pokud je základním rysem právního státu odpovědnost exekutivy za správu země a pokud k tomu patří, že vláda se chová předvídatelně a podle toho navrhuje změny v zákonech, což například znamená, že nalezne odpovídající příjmy pro navrhované změny, pak nám pan poslanec Babiš předvedl světový unikát.

Z České republiky zůstane skanzen

Situace, do které se Česká republika v tuto chvíli dostala, je nedůstojná. Náklady totiž budeme platit všichni, pokud uděláme další chyby.
Ti, co měli a mají stále ještě v programu politických stran přípravu na přijetí jednotné měny v rámci eurozóny, ti by měli začít možná pomalu studovat ty propočty. Protože vstup do eurozóny se možná po přijetí těchto daňových reforem vzdálí.

...Premiér dnes zapomněl mluvit o nezbytné reformě důchodů, která nás čeká a na kterou budeme potřebovat zmobilizovat nejenom politický, ale především rozpočtový kapitál, se kterým budeme moci pracovat.

Za daňovým mixem příští vlády, která teprve přijde, se skrývá tvrdá realita výrazného zvyšování daní, které přijde naprosto neúprosně. Ti, kteří mají za svůj cíl pro rodinnou politiku by měli také zbystřit, protože je potřeba, aby svým dětem začali vysvětlovat, že ty peníze zaplatí oni a jejich děti, to znamená naši vnuci

Ti, kteří se radují z toho, že bude na investice, jsem chtěl varovat. Ono rozhazovat peníze z vrtulníku je metoda, která také existuje, která je známá z makroekonomie. Ale byl bych ve velkých obavách, aby tyto peníze například šly na projekt kanálu Dunaj – Odra – Labe nebo na něco dalšího. Protože pak z České republiky zůstane skanzen, rychlé dráhy rychlovlaků v Evropě nás budou objíždět velkou oklikou. Staví se už dnes obchvaty České republiky, aby se ostatní nemuseli u nás zdržovat průjezdem krásnou krajinou, která připomíná památkově chráněnou, skanzen připomínající rezervaci.

Rozvrat veřejných financí

...Není to tak dávno, kdy na 2. schůzi, 19. 11. 2020 jsme opět podpořili, šéfku Národní rozpočtové rady a vyzvali vládu, aby dávala pozor, že je potřeba vládu vyzvat, aby „činila potřebné kroky a zabránila riziku postupujícího rozvratu veřejných financí s negativním dopadem na budoucí vývoj ekonomiky i životní úroveň občanů“. Položme si otázku, co se stalo za ty tři týdny od tohoto hlasování, na kterém se shodlo zde přítomných 60 senátorů a dalších 6, 7 se zdrželo, nikdo nebyl proti. Co se za tu dobu změnilo? Mně to trochu všechno připomíná křivě založenou stavbu. Ten návrh, který jsme dnes dostali k diskuzi a který je zavalen doslova armádou opravářů, kteří přišli se 12, s 15 pozměňovacími návrhy, tak mně to všechno připomíná, že budeme zkoušet opravovat stavbu, která byla založena nesprávně.

Špatně založená stavba je nestabilní a bude mít ještě takové náklady pro každého z nás, že bychom si měli uvědomit, že je možná lépe někdy říct jasné slovo.
Už chápete, že až přijde k hlasování návrh, který tady byl před chvílí předložen a který byl na zamítnutí tohoto návrhu, tak že se k němu připojím, končil své vystoupení Pavel Fischer.

Ne poprvé a naposledy, tentokráte se senátorem Pavlem Fischerem, se připojuji k tomu, co řekl v Senátu. Že vláda, která nevládne patří do starého železa. A dodávám, taková vláda by měla okamžitě odejít. Škody, které dosud napáchala, zatahují tuto zemi do bažin rozpočtové a hluboké hospodářské krize, do níž se Česká republika dříve či později propadne. Doplatí na ni nejvíce řadoví daňoví poplatníci, včetně těch, kteří Andreji Babišovi za jeho bezskrupulózní populistickou politiku stále ještě tleskají, ačkoliv jednou nohou již stojí na okraji života v chudobě, pokud se v ní již nenacházejí.

Senát jako pojistka proti této Babišově zvůli v této důležité zkoušce politické odpovědnosti za budoucí stav české ekonomiky podle mne tentokrát fatálně selhal.

Zpracováno pro facebook.