Poznámka k článku Petra Koubského Česko je s covidem v průšvihu, publikovaného v Deníku N.



Jako laik se k problematice epidemie Covidu nevyjadřuji. Předložená analýza se mi jeví hutná. Uvedená “katastrofická“ čísla úmrtí bych rád viděl ještě v jiné řadě statistických čísel, uvádějící počty úmrtí na jiné nemoci, případně jak se často uvádí s covidem. Vypovídající by mohly být i počty odložených operací, preventivních zákroků, a to právě u seniorů, kteří patří mezi nejohroženější kategorii.

Politický kontext a ničivé dopady covidu jsou v souvislosti s epidemií nepochybné. Babišova politika demagogie zamlčuje fakta, překrývá je novými polopravdami a zpolitizovanou rétorikou. Ztrácí se v ní sám její “tvůrce“, který si nepamatuje, co vypustil z úst několik dní předtím, a mění politiku vlády, jíž předsedá, v neuvěřitelný chaos, v němž pomalu nikdo neví, a to i na úrovni státních orgánů, jak z něho ven. Kromě samotného premiéra Babiše, který ho dál tlačí před sebou
s jediným cílem ještě více tento chaos prohloubit a využít k tomu veřejný a jím vlastněný mediální prostor, aby ho proměnil ve volební vítězství.

Přitom se ukazuje, že tuto Babišovu politiku čím dále více ve skutečnosti nikdo nepotřebuje. Kromě těch, kteří jsou na ní ve Hnutí Ano existenčně závislí, ČSSD pro které je vládní angažmá labutí písní, komunisty, kteří v chaosu vidí svou poslední šanci, SPD, která by se ráda stala místo komunistů jazýčkem na vahách politické moci. A prezidenta Zemana, pro kterého je premiér Babiš stále důležitým nástrojem v jeho cestě za většinovým systémem, zrušením Senátu a zredukování Poslanecké sněmovny, změn, které by umožnily jeho ústavní plány a destrukci parlamentní demokracie uskutečnit.

Nevím, zdali si toto parlamentní demokratická opozice uvědomuje, když do těchto voleb nevstupuje jednotná, ale ve dvojbloku, místo aby své síly spojila a soustředila se společně na program, který nebude založen jen na předpokladu porážky Babišova Hnutí, ale na krocích v zahraniční politice, vnitřní bezpečnosti, justici, zprůhlednění zaplevelené legislativy, které si po letech vládnutí Babišova chaosu k jeho očištění a znovuoživení fungujícího právního státu vyžádá nejméně celé jedno volební období.

Místo závěru o jednom detailu Babišovy politiky chaosu

To vše mi běželo hlavou při četbě článku pana Koubského a jeho závěru, že „zachránit situaci by mohlo rychlé očkování“, a mé poznámky k jeho závěru, na kterou jsem se chtěl původně omezit. Připojuji ji, přestože je zdánlivě o něčem jiném, o jednom z detailů Babišovy politiky, z nichž jeho politika chaosu vyrůstá a bohužel, stále zapouští své jalové kořeny v české společnosti.

O nedostatku vakcín psal také v Konzervativních novinách* europoslanec Saša Vondra. K dané problematice ale zapomněl uvést dvě důležité věci. Že zdravotnictví, bez komentáře zdali je to správné nebo ne, je v gesci jednotlivých členských států a jejich vlád, a nespadá pod Evropskou unii. To je dnes již všeobecně známé, ale politici, včetně Vondry to uvádějí, jak se jim to hodí do krámu vlastní politické prezentace.

Druhá věc už tak známá není a téměř se o ní nemluvilo. A to, že si v červnu 2020 vláda České republiky objednala jen 30 % vakcín (za nevysloveného a nepotvrzeného předpokladu, že se očkovat nechá 30% obyvatelstva). Informace zazněla z úst komunistické europoslankyně Konečné na ČT24 v Událostech a komentářích ve 22 hodin před necelými dvěma týdny a představitelé demokratické koalice a opozice se k ní vyjádřili trapným mlčením. Čekal jsem, že to vyvolá následnou reakci hned poté, ale nestalo se.

Ozvali se jen k dalším slovům soudružky Konečné, která se následující den o to hlasitěji probírala v médiích. Že by proto měla Česká republika objednat vakcíny také v Rusku a Číně. Což bylo víceméně účelem vstupní informace o zmíněné objednávce 30 % vakcín z předpokládaného celkového množství. Tento fakt se ale v médiích ani neobjevil, ani nekomentoval. Jeho věrohodnost svým mlčením a obviňováním EU z nepřipravenosti se nepřímo potvrdila, když se k nedostatku vakcín následně a opakovaně vyjádřil touto demagogií také premiér Babiš.

Prkotina. Možná. Ale chtě nechtě se ANO a ODS zase v krátké době po sobě ocitly na jedné palubě ne politického klání, ale nevyřčené spolupráce. A takto to v české politice chodí každou chvíli.

Psáno pro facebook.

*https://www.konzervativninoviny.cz/o-vakcinach-v-evropskem-parlamentu/?fbclid=IwAR1cc1v2AilV91FV0-3Ha1be8CxZgESq7IYbaGf8Q192-r3VeKDCjT8Y4NE)