Glosa o filmu Černý čtvrtek, Janek Wisńiewski padl. ČT Art, 12. 11. 2021



Jsem v jisté depresi po shlédnutí polského filmu na ČT Artu jako obvykle uváděného hodinu před půlnocí. Film se vrací k událostem v Gdyni v prosinci 1970. Vypovídá o nepokojích, které následovaly v Polsku po skokovém zvýšení cen potravin. Ty se pak rozšířily do Gdaňsku, Sopot, Štětína a Elblagu, a byly krvavě potlačené. Místy dokumentární záběry s autenticky drsnou filmovou formou jsme mohli vidět, jak tehdejší obdoba komunistické strany Polská sjednocená dělnická strana a její nejvyšší stranická patra nechala střílet do dělníků polských loděnic armádou a polskou policií. Následně po těchto událostech rezignoval údajně ze zdravotních důvodů tehdejší první tajemník PSDS Wladyslaw Gomulka.

V roce 1970 (!) jsme o těchto drakonických zvěrstvech polské policie a armády věděli hovno, stejně jako západní země, které možná věděly, ale mlčely. Celý tento často stranickými a bezpečnostními složkami v Polsku vyprokovaný masakr silně připomínal svou krutostí zásahu padesátá léta. Bylo při něm střelbou do lidí zavražděno 45 převážně mladých lidí a zraněno okolo 2000 lidí, často polskou policií mučených a mlácených až do bezvědomí. Stovky lidí bylo pozatýkáno (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3240934-zdrazeni-potravin-vyvolalo-pred-padesati-lety-masove-demonstrace-polaku).

Mrtví byli tajně pohřbíváni v noci na hřbitovech a jejich rodiny se o možnosti být přítomny při jejich pohřbívání dozvídaly v noci několik desítek minut před uložením jejich těl v rakvích do vykopaných hrobů. V řadách polských bezpečnostních orgánů byli také ranění ze strany protestujících, kteří proti zasahující policii a armádě s obrněnými vozy a tanky házeli kameny. Dodnes nejsou známé všechny detaily o těchto strašidelných vraždách a represích. Rodiny obětí pak byly často přestěhovávány na jiná místa v Polsku, aby se o těchto událostech a jejich obětech vědělo co nejméně.


Film ,,Černý čtvrtek, Janek Wisńiewski" padl režíroval Antoni Krauze. Na jeho vznik se čekalo 40 let až do roku 2011 (v Česku byl uveden v roce 2012). Tyto téměř u nás zapomenuté události nesmlouvavě a nepateticky film ukazuje na životě jedné běžné polské rodiny.

Psáno pro facebook