Další z nezapomenutelných projevů prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelinskiho, jehož slova vstoupí do ukrajinských dějin, dějin tohoto světa. (Celý text.)



Vážený pane prezidente, milý Ignazio!

Blahopřeji všem švýcarským přátelům Ukrajiny!

Děkuji všem obyvatelům Švýcarska! Jsem vám vděčný za podporu našich lidí. Vděčný za obranu svobody spolu se všemi, kdo si jí váží. To je nyní velmi důležité. Dnes.

Doba je zvláštní. A hlavně pro vás.

Kdy se teror stal národní myšlenkou jednoho z největších států světa, základem jejich zahraniční politiky.

Kdy zločiny terorismu nepáchají nějaké marginální nebo skupiny osob a ne organizace, ale stát, který má jaderný arzenál.

Kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN záměrně ničí vše, pro co byla OSN postavena. Rozpoutáním kruté, krvavé, nesmyslné války proti nám.
Ale přesto – nyní máme šanci. Šanci ukázat nejen Rusku, ale i každému agresorovi na světě, každému teroristickému státu, že válka nezničí oběť, ale toho, kdo s ní přišel.

A možná je to poslední šance pro lidstvo zastavit války. Zastavit státní teror.

A teď s tebou mluvím, Švýcarsko. Se státem s velmi dlouhou historií světa. A ještě delší historii vlivu. V mnoha oblastech s rozhodujícím vlivem na svět. Ještě než jsem se stal prezidentem, přemýšlel jsem o tom, jaký život bychom rádi viděli pro naše milované Ukrajince.

Často jsem navštěvoval vaši zemi. A dobře vím, jak žiješ. A jednoho dne, když jsem stál před zámkem Chiyon, zeptal jsem se svých přátel - byli jsme jedna společnost - proč nemůžeme žít takhle?

Takovou životní úroveň mít. S tak vysokou úrovní. A se stejnou svobodou. V takovém přátelském společenství. A s takovým sebevědomím.

A upřímně jsem chtěl a říkal, aby Ukrajinci žili jako Švýcaři. Aby mohli společně rozhodovat o všem, o svém vlastním životě. O své zemi. Nečekat, až čeho se zachce politikům, ne na zbytečná slova, ale na hlasování v referendu.

Aby i přes všechny finanční krize světa si mohli být jisti, že jejich stát vše ustojí a zůstane lídrem. Vůdcem důvěry, vůdcem stability. Snem
pro všechny lidi. Není důležité, zdali úspěšných a na jaké úrovni, prostě pro všechny lidi.

Aby Ukrajinci stejně jako Švýcaři měli pocit, že žijí v pravdivých společenstvích, kterým záleží na tom, co je pro všechny společné – dobro
pro všechny.

Možná, že pro vás jsou to obvyklé věci. Pro nás to znamená reformy. A to je cesta, po které jdeme a chceme ji prožít.

A schválili jsme odpovídající zákony. Aby to všechno pracovalo. A poskytlo příležitost. Příležitost pro naše lidi.

Abychom dosáhli života, životní úrovně jako je ta vaše.

A dokázali jsme to. Dokud nepřišel temný den. 24. únor. Den začátku totální ruské invaze do naší země, na Ukrajinu.

A tehdy se vše změnilo.

Pro každého z nás se to změnilo, a to, co se změnilo v každém z nás, se změnilo pro všechny Ukrajince. Jsem si jist, že se to pro všechny Evropany změnilo. A změnilo se to pro všechny světové demokracie.

Změnilo se to i u vás.

Jsem vděčný vám a vašemu státu, že nás podporujete v tak těžké době. Že jste nezůstali stranou. A neřekli, že to není o vás.

Ve skutečnosti není možné zůstat stranou skutečnosti, že v 21. století v centru Evropy létají na mírumilovná města stovky raket a leteckých bomb.

Není možné stát stranou, když armáda největšího – byť jen územní velikostí – státu světa směřuje veškerý svůj smrtící potenciál k tomu, aby nás zničila – ničením nemocnic, běžných škol, kostelů, univerzit, porodnic, obytných čtvrtí.

Není možné být lhostejnými, když zabíjejí děti. K dnešnímu ránu ruská armáda zabila 112 ukrajinských dětí. A stejně jako jsem chtěl, aby Ukrajinci žili jako Švýcaři… Tak chci, abyste byli a stáli jako Ukrajinci. V boji proti zlu.

Aby tu nestál otazník nad bankami. Vašimi bankami. Kde jsou uloženy peníze všech, kteří tuto válku rozpoutali.

Je to bolestivé a je to nepříjemné. Ale i takovýto je boj proti zlu.

Aby došlo k úplnému zmrazení majetku těchto lidí, jejich účtů, je to nutné. Je to velký boj a vy to zvládnete.

Chci, abyste se stali Ukrajinci, kteří cítí, jaké to je, když se ničí celá města, mírumilovná města. Ničí se na příkaz těch, kteří milují život
ve společenství – jiných, evropských, ve vašich společenstvích, v krásných švýcarských společenstvích.

Těch, kdo si užívají nemovitost ve vašem státě.

A bylo by spravedlivé, je o tuto výsadu připravit. Odebrat jim to, co oni berou nám.

A chci, abyste byli jak Ukrajinci, pokud jde o byznys. Byznys, který pracuje v Rusku, ať se děje cokoliv. Navzdory této válce.

Navzdory všem našim zavražděným dětem. Navzdory mrtvým lidem. Navzdory zničeným městům. Stejně jako naše město Mariupol, hrdinný Mariupol, již týdny nacházející se v naprosté blokádě. Představte si sebe - bez jídla, bez vody, bez elektřiny. Pod padajícími bombami.

"Good food. Good life." Dobré jídlo. Dobrý život. To je slogan společnosti Nestlé. Vaší společnosti, která odmítá opustit Rusko. A to i nyní, když se odtud ozývají výhrůžky do dalších evropských zemí. Nejen nám. Když se odtamtud ozývá dokonce jaderné vydírání z Ruska.

A chci, abyste všichni vy, Švýcaři, byli jako my, všichni Ukrajinci. Chci, abychom my a vy nepropásli naši společnou šanci.

Šanci obnovit mír, šanci zastavit jakékoli války ve světě. Když je s vámi Švýcarsko, jste určitě úspěšní. Pokud je s vámi Ukrajina, jste rozhodně silní.

Minulý rok jsme se dohodli na velké konferenci s panem prezidentem vaší země. Na konferenci v Luganu. O transformaci ekonomiky, reformy Ukrajiny. Ta by se měla konat letos v červenci. Stejně jako příští summit prvních dam a pánů.

A já věřím, vím, že ji uskutečníme. Tento rok. Ve vaší zemi. Kvůli obnově a rozvoji Ukrajiny. Kvůli příležitosti, abyste znovu a znovu ukazovali vše nejlepší to, co je ve vašich srdcích. V našich srdcích.

V srdcích všech lidí, kteří bojují za svobodu a bojují o život.

Vděčný Tobě. Vděčný Švýcarsku!

Sláva Ukrajině!

(Pracovní překlad, zachována původní formální úprava textu.)