Normální a nenormální sex
pan Klaus mladší napsal článek o příručkách na sexuální výchovu ve školách. Nemám nic proti jeho názorům které se týkají tématu - škola a sexuální výchova.
Zarazil mne ale jeho názor na homosexualitu. Neříká ho otevřeně, ale spíš v náznacích.
Píše, že "součástí osnov jistě bude vědecké tvrzení, že homosexualita je zcela normální. Je to normální - píše, " třeba jako cukrovka /t.j vrozená dispozice, postihuje lidi inteligentní i hloupé.." a pokračuje v tom bodrém smyslu dál včetně myšlenky, že"lepší je cukrovku nemít" a klade si otázku zda je normální od slova "norma", "přirozenost," nebo "atavismus."
Srovnání s cukrovkou je nesprávné. Cukrovka je nemoc. Homosexualita nikoli. Cukrovka je onemocněním, kdy organizmus není schopen dodávat tělu dostatečný inzulin. Homosexualita je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita. Cukrovka se léčí, homosexualita nikoli, i když v tom směru bylo v minulosti učiněno dost nešťastných pokusů.
Rozdíl je v tom, že při cukrovce hraje roli slinivka, zatímco homosexualita je podmíněna mozkem a je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita.
Homosexualita se prostě - na rozdíl od cukrovky - léčit nedá, aniž bychom člověka nezmrzačili.
Normy či "normy" - jak se je snažil zavést nacismus nebo dnes třeba Irán, už dávno neplatí.
Sigmund Freud a řada autorů před ním přinesli předpoklad, že v každém člověku se vyskytují prvky mužské i ženské, tedy větší nebo menší míra homosexuality - s tím, že u většiny lidí jsou homosexuální sklony vytěsněny. Z nedostatku jiných možností mělo ostatně mnoho někdejších chlapečků při erotických hrách za partnery chlapečky. A většina z nich žila později s dospělými holčičkami.
Nejsem homosexuál, ani nemám rád průvody této menšiny a jejich akce. Žasnu ale, že v Čechách se najdou dokonce lékaři, kteří se ještě dnes domnívají, že homosexualita neodpovídá "normě." Doufejme, že se svými moderními přístroji ji už alespoň nepovažují za hřích.
O této sexuální orientaci si přece už dávno může každý něco přečíst.
Tedy i pedagog.
Zarazil mne ale jeho názor na homosexualitu. Neříká ho otevřeně, ale spíš v náznacích.
Píše, že "součástí osnov jistě bude vědecké tvrzení, že homosexualita je zcela normální. Je to normální - píše, " třeba jako cukrovka /t.j vrozená dispozice, postihuje lidi inteligentní i hloupé.." a pokračuje v tom bodrém smyslu dál včetně myšlenky, že"lepší je cukrovku nemít" a klade si otázku zda je normální od slova "norma", "přirozenost," nebo "atavismus."
Srovnání s cukrovkou je nesprávné. Cukrovka je nemoc. Homosexualita nikoli. Cukrovka je onemocněním, kdy organizmus není schopen dodávat tělu dostatečný inzulin. Homosexualita je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita. Cukrovka se léčí, homosexualita nikoli, i když v tom směru bylo v minulosti učiněno dost nešťastných pokusů.
Rozdíl je v tom, že při cukrovce hraje roli slinivka, zatímco homosexualita je podmíněna mozkem a je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita.
Homosexualita se prostě - na rozdíl od cukrovky - léčit nedá, aniž bychom člověka nezmrzačili.
Normy či "normy" - jak se je snažil zavést nacismus nebo dnes třeba Irán, už dávno neplatí.
Sigmund Freud a řada autorů před ním přinesli předpoklad, že v každém člověku se vyskytují prvky mužské i ženské, tedy větší nebo menší míra homosexuality - s tím, že u většiny lidí jsou homosexuální sklony vytěsněny. Z nedostatku jiných možností mělo ostatně mnoho někdejších chlapečků při erotických hrách za partnery chlapečky. A většina z nich žila později s dospělými holčičkami.
Nejsem homosexuál, ani nemám rád průvody této menšiny a jejich akce. Žasnu ale, že v Čechách se najdou dokonce lékaři, kteří se ještě dnes domnívají, že homosexualita neodpovídá "normě." Doufejme, že se svými moderními přístroji ji už alespoň nepovažují za hřích.
O této sexuální orientaci si přece už dávno může každý něco přečíst.
Tedy i pedagog.