ke slavnostnímu podpisu rusko americké smlouvy nebyl pozván zástupce strany Zelených, ačkoli byli pozváni zástupci ostatních politických stran. Také kníže Schwarzenberg a prezident Havel byli opomenuti.

O důvodech tohoto rozhodnutí kolují nejrůznější dohady, odhady a teorie.
Podle jedné by bývalý prezident svým názorem o Rusku a jeho trvalé snaze udržet si sféru vlivu v bývalých komunistických zemích mohl narušit pohodovou atmosféru události.
Mluvčí Hradu ve své televizní přestřelce se zástupcem Zelených toho moc neobjasnil. Mluvil, ale moc neřekl.
Tón jeho vysvětlení byl spíš útočný. V soutěži o Miss Arogance by tento pán musel získat titul, i kdyby konkurentky v plavkách a s prokázanou maturitou byly sebekrásnější.

Nepozvat Václava Havla, jehož nepopíratelnou zásluhou je vstup republiky do Atlantické aliance a jehož zahraniční kredit dosud převyšuje pozice našich politiků, podobně jako Sněžka ční nad drobnou místní pahorkatinou, je symbolické pro místní poměry.

Noblese se naučit nelze. Slušnost je jako smysl pro humor. Člověk má tuto vlastnost vrozenou, nebo ji postrádá.
Chování nelze uzákonit, nařídit ani omluvit mluvčm.
Na smlouvu o odzbrojení nemá incident jistě žádný vliv.
Dotvrzuje však, že okresní myšlení má u nás trvalé místo pobytu.
A to jak na Hradě, tak v podzámčí.