...aneb Paralogismus jako základní myšlenkový princip v hlavách "investigativců" z Hospodářských novin?

Hospodářské noviny v tomto týdnu přinesly „senzační“ objevení o praní špinavého prádla na Ministerstvu vnitra. Hlavní roli v jejich příběhu hrají: Ivan Langer, Tomáš Paclík a prádelna Kolín.

Základní teze jejich příběhu zní – z časů, kdy byl Ivan Langer ministrem vnitra, pere Tomáš Paclík špinavé prádlo pro policii, a protože se oba dva znají, musí za tím být nějaká špinavost.

Celá konstrukce příběhu připomíná klasický paralogismus z učebnice psychiatrie: „Život je pes. Pes štěká. Život štěká.“

Podle HN tedy příběh zní: „Langer zná Paclíka. Paclík pere prádlo. Langer pere prádlo“.

Přestože je příběh vytvářený redaktory HN vystavěn na primitivní metodě – „něco za tím musí být, a tak si to vymyslíme“ - neváhají ho dále (při popírání skutečné logiky událostí) rozvíjet a zneužívat k očerňování Občanské demokratické strany.

A proto reaguji.

A to nejprve přehledem faktů a pak vlastním názorem.

Vztah Ivana Langera a Tomáše Paclíka:
1. Pana Tomáše Paclíka znám více než 10 let. Seznámil nás náš společný přítel architekt, který posléze byl autorem projektu rekonstrukce mého domu.
2. Po rekonstrukci domu si v něm pronajala a dosud pronajímá kancelář jeho firma, zabývající se daňovým poradenstvím.
3. Příjmy z pronájmu, včetně jména nájemce, jsem jako poslanec pravidelně zveřejňoval ve svých přiznáních vedlejších příjmů.
4. Náš vztah je tedy dlouhodobě veřejně známý a nebyl a není žádným tajemstvím, jenž bylo teď objeveno!
5. Nikdy jsem se nepodílel na podnikatelské činnosti Tomáše Paclíka, a tudíž neměl ani potřebu být o ní informován a nebyl jsem o ní informován, tedy ani o prádelně Kolín.

Prádelna Kolín a praní špinavého prádla:
1. V době, kdy jsem byl ministrem vnitra jsem dal pokyn ke zefektivnění nakládání s majetkem celého resortu, a to zejména k prodeji zbytného majetku, a to jak Policie ČR, HZS, tak i samotného ministerstva.
2. Výsledkem byl prodej řady nemovitostí, nepotřebných k vlastní činnosti Ministerstva vnitra, a to na základě auditu společnosti KPMG. Prodeje se realizovaly buď cestou výběrového řízení anebo prostřednictvím (opět ve výběrovém řízení) vybrané realitní kanceláře
3. Výnosy z těchto příjmů byly směřovány výhradně do oblasti investic Policie ČR. A i díky tomu mohla být provedena nejrozsáhlejší modernizace policejních služeben a technického vybavení policie v historii.
4. Prádelna Kolín, stejně jako řada dalších nemovitostí spadala do působnosti tzv. Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra (dále ZSMV). Vedle praní prádla, tato organizace zajišťovala i takové služby jako provoz cukrárny, kavárny, šití jezdeckých sedel, půjčovnu vozidel a řadu dalších, které by, podle mého přesvědčení, neměl resort odpovědný za vnitřní bezpečnost a veřejnou správu dělat.
5. Strategie i způsob prodeje zbytného majetku byl opakovaně projednáván a schválen na poradě vedení ministerstva a je tudíž snadno dohledatelný a zveřejnitelný.
6. Samotný prodej realizovalo právě ZSMV, spadající do působnosti tehdejší náměstkyně pro ekonomiku a provoz. Z pohledu realizace tedy šlo o rozhodování na třetím stupni řízení ministerstva.

Osoby, obsazení a časová řada:
1. Ředitelem ZSMV byl v době veřejné soutěže na prodej prádelny Kolín a samotného výběru (březen 2008) Ing. Oldřich Vytiska, který ze své funkce odešel v červenci roku 2008. Na jeho místo nastoupil pan Zdeněk Kovařík
2. Pan Ing. Oldřich Vytiska se pak na Ministerstvo vnitra vrátil v roce 2009, po nástupu nového ministra Martina Peciny, tehdy ještě nestraníka, současného kandidáta na předsedu ČSSD. Nyní působí na Krajském úřadě Středočeského kraje u pana hejtmana Davida Ratha.
3. Po svém nástupu na Ministerstvo vnitra, udělal pan ministr Martin Pecina řadu personálních změn. V létě roku 2009 odvolal náměstka pro ekonomiku a provoz a jmenoval novou náměstkyní paní Světlanu Kubíkovou. Následně přiměl k rezignaci tehdejšího ředitele ZSMV pana Zdenka Kovaříka a nahradil ho svým vlastním člověkem, panem Milanem Kocíkem.
4. Pan Milan Kocík byl v únoru 2010 odvolán pro panem ministrem Radkem Johnem pro podezření z porušení zákona jeho podřízeným.
5. Na konci roku 2010 je (cestou podlimitní zakázky) zadán „forenzní audit, na jehož základě, ještě před oficiálním zveřejněním, tvoří Hospodářské noviny svůj příběh.
(Samotný způsob zadání zakázky, podlimitní cena, výběr dodavatele, doba pro jeho zpracování, časové vymezení, věcné zaměření, hodinová cena práce, by si zasloužil svůj vlastní příběh…)

Co z toho plyne?
A) Zasahování či ovlivňování veřejné soutěže:
1. V době realizace prodeje prádelny Kolín byl za ni odpovědným člověk, který byl na MV již za dob ČSSD, poté co odešel z ministerstva se tam vrátil za ministra z ČSSD a nyní pracuje na krajském úřadě vedeném hejtmanem z ČSSD.
2. Mohl si dovolit ministr vnitra za ODS nutit a ovlivňovat rozhodnutí člověka spojeného s ČSSD k tomu, aby porušil zákon, respektive manipuloval s veřejnou soutěží ve prospěch osoby, kterou dlouhodobě znal a veřejně to dokladoval?
3. Není podivné, že vzhledem k excitované předvolební kampani a ostrému souboji mezi ODS a ČSSD (a tehdejšímu působení jednoho z lídrů ČSSD Martina Peciny na Ministerstvu vnitra) se veřejnost nedozvěděla už tehdy o tom, že Ivan Langer nějakým způsobem zasahoval do výběrového řízení ve prospěch svého známého? Cokoli špatného na politického rivala se tehdy hodilo. Proč již tehdy se údajná nepravost „neprovalila“?
B) Skartace materiálů na ZSMV
1. V říjnu 2O1O odvolal pan ministr vnitra Radek John tehdejšího ředitele ZSMV dosazeného Martinem Pecinou.
2. Výčet uvedených důvodů byl poměrně rozsáhlý – podezření ze střetu zájmů, oslovování stejných firem ve výběrových řízeních, předražování nákupu náhradních dílů, odvolání kritika nešvarů
3. Kdo a proč měl důvod ke skartaci materiálů, když více než rok a půl nikdo spojitelný s Ivanem Langerem na ZSMV nebyl? Proč by se teď měl Ivan Langer snažit o skartaci dokumentů, které mohly být po celou tu dobu použity proti němu? A jak by to konkrétně udělal?
4. Podle jaké logiky je dávána skartace dokumentů na ZSMV (na níž upozornil audit z konce roku 2010) do souvislosti s výběrovým řízením na prodej prádelny, které proběhlo už v roce 2008? Proč ji redaktoři HN ryze účelově a manipulativně dávají do souvislosti s Ivanem Langerem a ptají se Petra Nečase a Alexandra Vondry z ODS? A mají potřebu o svém ptaní napsat článek na iHNED? Proč se neptají Martina Peciny a Bohuslava Sobotky z ČSSD a nenapíší o tom článek?

Shrnutí.
A) Osobní rovina aneb „Podle sebe soudím tebe“
Osobně se mne dotýká způsob a úroveň myšlení redaktorů Hospodářských novin, z níž plyne:
a) jsem politický primitiv – nutím k porušení zákona svého politického rivala
b) jsem tak přízemní a zabývám se takovými kšeftíky, jako je praní špinavého prádla
c) jsem hlupák, který jako ministr dává kšeftíky lidem, s nimiž je dlouhodobě a veřejně spojen
Možná takto přemýšlí pan Pokorný, pan Kedroň a pan Šídlo, možná by se na mém místě takto chovali oni, a proto jsou přesvědčeni, že takový jsem a že jsem se tak choval já.
Moje odpověď je jasná: Nejsem ani primitiv, ani tak přízemní, ani hlupák a nenutím nikoho k porušení zákona, ani se nezabývám takovými kšeftíky!

B) Právní rovina:
1. Pokud se někdo ze strany MV či ZSMV (včetně ministra, náměstka, či ředitele) dopustil porušení zákona, nechť za to nese odpovědnost. Můj stupeň znalosti věci sice nic takového nenaznačuje, ale existuje-li pochybnost, ať je prověřena.
2. Pokud auditoři vybraní panem ministrem Radkem Johnem ve svém závěru pochybili, nechť nesou odpovědnost oni.
3. Nechť je věc vyšetřena podle principu „padni komu padni“.

C) Politická rovina:
1. Každý politik ve veřejné funkci nese i politickou odpovědnost. A to nejenom za svá rozhodnutí, ale i za rozhodnutí svých podřízených.
2. Míra politické odpovědnosti závisí na charakteru a závažnosti případného pochybení.
3. Jsem připraven nést odpovědnost za případné pochybení některého z mých bývalých podřízených. Kategoricky však odmítám, že bych v dané věci pochybil přímo já.
4. Nechť se stejně k věci postaví (jsou postaveni) i jiní, na rozdíl ode mne stále ještě aktivní, politici.


Doporučení: Vraťme slovům jejich obsah a význam!
1. Není to tak dávno, kdy jsem z úst dvou lidí, z nichž jednoho jsem prakticky neznal a druhého neznal vůbec, slyšel své jméno. A to v souvislostech natolik obludných a absurdních až se z nich tají dech. Přesto byla okamžitě vydávána za fakta a důkazy. Slyšel jsem slova pana Martina Knetiga a nevěřícně kroutil hlavou. Poslouchat pana Libora Michálka v televizi, jak povídá o mně a o pražské čističce odpadních vod a nerozkopnout při tom někomu… televizi, si vyžaduje vskutku velkou dávku asertivity.
2. Vidět ministra vnitra Radka Johna jak v televizi blábolí, že jsem podezřelý z praní špinavých peněz znamená velké přemáhání listovat v učebnici psychiatrie namísto v trestním zákoníku.
3. Číst články pana Kedroně a Pokorného na stránkách Hospodářských novin a iHNED, v nichž popírají fakta, vymýšlejí obludné konstrukce a vytvářejí konstrukce další a ještě fantaskmagoričtější a číst si „shrnující komentář“ pana Šídla na iHNED, znamená nejenom kroutit nevěřícně hlavou, listovat nejen v učebnici psychiatrie, trestním zákoníku, tiskovém zákoně, ale především přemýšlet o tom, kam až jsou lidé (mající obrovskou moc) schopni ve své zaslepenosti, hlouposti či zlobě zajít.
A protože stále ještě věřím, že základním myšlenkovým principem "investigativců" z HN je jen paralogismus a ne eristický úskok, reaguji na vše, co o mně napsali, jen tímto blogem.
:-)


Život je opravdu někdy pes. Pes skutečně štěká. Ale život neštěká pane Kedroni, Pokorný a Šídlo.

Nebudete tomu věřit, ale život opravdu neštěká!

:-)