Rituál oddělení je důležitý proces, ve kterém jsem se rozhodla vědomě oddělit a osvobodit ze vztahu, který byl v tomto těle navázán mezi matkou a dcerou. Vnímám to jako důležitý krok do další fáze života.



Po úmrtí maminky, v hodinách ticha a tmy začaly přicházet nápady. Červená stuha spojila můj a její pupík. Představila jsem si, jak jsem před 58 lety, sedm minut po deváté večer přišla na svět skrze její tělo. Jen mamka a já, bez porodníka, který prohlásil: "Prvorodička? Ta bude rodit až ráno," a opustil "hékárnu".

Stužka představovala naše celoživotní pouto. Promítly se mi chvíle, kdy jsem se jako budoucí prvňačka loučila při odjezdu na třítýdenní tábor a měla pocit, že zemřu žalem, když v mých 22 letech zemřel táta a mamka se na mne upnula. Náš vztah se stal dlouhodobě zraňujícím. A nakonec, posledních sedm let, kdy jsme se rozhodly pro společné bydlení a každodenním uvědomováním si toho, co se mezi námi děje, jsme původní programy měnily a uzdravovaly.

Ležela jsem vedle chladnoucího těla a slyšela Ivanu, jak tichým, klidným hlasem vyslovuje slova, která skrze ni vycházejí z úst.
"Maminko, děkuji ti za život, který skrze toto tělo ke mně přišel. Děkuji za posledních sedm let společného bydlení, kdy jsme náš vztah léčily a narovnávaly. Děkuji ti za otevřenost a upřímnost, když jsme se učily říkat si věci na rovinu, aniž by nás to zranilo, a pokud se tak stalo, že jsme si ohlídaly, abychom nedorozumění vykomunikovaly do západu slunce. Děkuji ti za každé DOBRÉ RÁNO, které jsi volala z horní části schodiště a za každou DOBROU NOC, která den ukončila. Děkuji za každodenní rituál vzájemného políbení si ruky a poděkování za prožitý den.

Symbolickým přestřihnutím pouta ukončuji spojení, která v těchto dvou tělech byla navázána. Ruším všechny závazky, sliby, kletby, přísahy, očekávání, programy a systémy přesvědčení bez ohledu na to, zda byly učiněny vědomě či nevědomě. Odpoutávám se tímto i od zátěží předávaných skrze tvoji rodovou linii.

Propouštím tě, mami, tam, kam právě přecházíš, a osvobozuji sebe pro nově vznikající prostor, který je prost bolesti a utrpení. Zůstáváš v mém srdci. Cítím vděčnost za vše, co jsem se v tomto vztahu naučila a doufám, že mi bude umožněno vše zužitkovat ve prospěch můj i druhých.

Přeju ti šťastnou cestu do světla. Vyber si to nejzářivější, bez ohledu na to, že budeš mít pocit, že tě oslepuje. Možná i proto se ti v posledním týdnu zhoršil zrak, abys tu záři mohla zřít. Miluji tě.

Střih. The End