Klausova éra
Příběh hamižnosti
Co mají společného Lucie Bílá, jeden moravský golfový klub a firma CEEI? Všichni spolupracují s Fronkem. Lucii Bílou znáte všichni. Golf Club Austerlitz je tím, co říká jeho název, tedy golfovým klubem vedeným jihomoravským právníkem Jiřím Kovářem, jenž v devadesátých letech pracoval pro tehdejšího premiéra Václava Klause (ten je sám velkým fanouškem Lucie Bílé a ještě větším fanouškem sebe sama). A konečně ti z vás, kteří pravidelně věnují svou laskavou pozornost mému blogu, vědí, že CEEI je kusem papíru, na který sedá prach v kanceláři nějakého právníka v kyperské Nikosii, a který se tváří jako seriózní firma specializující se na projektování a stavbu meziskladů vyhořelého jaderného paliva, má své údajné „sídlo“ v Bratislavě a je velmi oblíbená managementem ČEZu.
Ale zřejmě se ptáte, kdo nebo co je Fronk. Fronk je fotograf a webdesignér. Vlastně docela dobrý a s pozoruhodně rozmanitou sestavou klientů. Stojí za kompletní webovou prezentací zmíněného golfového klubu. Dělá kouzelné fotografie Lucie Bílé (je mi padesát). A kromě toho vytvořil i velmi pěknou webovou stránku pro onu firmu specializující se na úložiště jaderného odpadu. Líbivou a lehce srozumitelnou – stejně jako paní Bílá, dalo by se říct.
V roce 2008 si ČEZ najal Fronkova klienta, firmu CEEI, aby za spoustu peněz postavila úložiště vyhořelého jaderného paliva v areálu jaderné elektrárny Temelín. V době udělení zakázky byla CEEI registrována v Lichtenštejnsku na adrese právníka jménem Marcus Buechel, který má alpské lyžování raději než golf a místo toho, aby pro premiéry jen pracoval, tak byl sám premiérem, i když jen Lichtenštejnska a jen po dobu tří měsíců na začátku devadesátých let. Výkonným ředitelem CEEI v době, kdy úspěšně získala zakázku od ČEZu, byl jistý Martin Peter, majítel PR agentury s klienty stejně rozmanitými, jako jsou ti Fronkovi. Peter pracoval například pro Helenu Vondráčkovou a pro nejvýznamnějšího evropského výrobce kontejnerů na vyhořelé jaderného palivo, německou společnost GNS a její dceřinou společnost WTI (viz můj předchozí blog s názvem Tajnosti a lži II). Rok poté, co jeho firma získala zmíněnou obří zakázku od ČEZu, se pan Peter ocitl ve vězení, odsouzen ke 12 letům odnění svobody za fyzické napadení. Nebo to bylo vydírání? To je jedno, není to důležité.
Všechno to zní až příliš fantaskně, ale všechno je to pravda. A je to ještě zajímavější! Firmu CEEI dnes vede golfový nadšenec a právník Kovář, který před dvaceti lety působil jako pravá ruka tehdejšího předsedy vlády, dokud nebyl z této pozice vyhozel v důsledku obvinění z pokusu o vydírání vzneseného jeho stranickými kolegy. Loni se neůspěšně ucházel o post prezidenta České golfové federace.
Ale zpět k Fronkovi. Webová stránka, kterou vytvořil pro společnost CEEI, je pěkná, její obsah je ovšem na můj vkus příliš kreativní – na rozdíl od paní Bílé, dalo by se říci. Německá společnost GNS, o níž webová stránka prohlašuje, že je regionálním partnerem CEEI, tvrdí, že veškerá její spolupráce s CEEI skončila již před čtyři lety. Členy představenstva CEEI jsou dva kyperští gentlemani, Georgios Georgiou a Vrachimis Skordid, a jistý Rostislav Senjuk, předseda malé české politické strany s názvem Soukromníci. Stejně jako prezident zmíněného moravského golfového klubu se Senjuk nedávno ucházel o významnou funkci, v jeho případě se jednalo o generálního ředitele České televize.
Vskutku zajímavá a pohodová sestava! Ze tří jednatelů firmy jeden kroutí palci ve vězení, druhý běhá po golfovém hřišti a třetí si hraje na politika. Kdo ale pro CEEI, a.s. skutečně pracuje? Bylo by skvělé, pokud by se mezi čtenáři tohoto blogu objevil někdo, kdo by mi pomohl zjitit, zda CEEI vůbec někoho reálně zaměstnává. Zajímá mě to proto, že návštěva bratislavské adresy, udávané CEEI jako její sídlo, odhalila čtrtáct firemních poštovních schránek, vlastněných většinou Rusy, ale po CEEI, a.s. jakoby se slehla zem.
Jsem si jistý, že už jste všichni pochopili, kam mířím, a slibuji, že se tomuto tématu nebudu aspoň jeden nebo dva měsíce věnovat. Tento nešťastný příběh, který je tak symptomatický pro Klausovu éru, rozhodně neposiluje důvěru v úsudek Daniela Beneše, který v roce 2008 najal CEEI a jehož příští velké výběrové řízení, nyní již v pozici generálního ředitele ČEZu, se bude týkat výstavby dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín.
Nezbývá než doufat, že výběru dodavatelů pro výstavbu nových temelínských bloků bude věnována mnohem větší péče, než tomu bylo v případě výběru společnosti CEEI, o jejíž skutečné existenci vypovídá pouze golf hrající a života si užívající právník, hrstka elektronických dokumentů a webová stránka vytvořená oblíbeným fotografem Lucie Bílé Fronkem.
Co mají společného Lucie Bílá, jeden moravský golfový klub a firma CEEI? Všichni spolupracují s Fronkem. Lucii Bílou znáte všichni. Golf Club Austerlitz je tím, co říká jeho název, tedy golfovým klubem vedeným jihomoravským právníkem Jiřím Kovářem, jenž v devadesátých letech pracoval pro tehdejšího premiéra Václava Klause (ten je sám velkým fanouškem Lucie Bílé a ještě větším fanouškem sebe sama). A konečně ti z vás, kteří pravidelně věnují svou laskavou pozornost mému blogu, vědí, že CEEI je kusem papíru, na který sedá prach v kanceláři nějakého právníka v kyperské Nikosii, a který se tváří jako seriózní firma specializující se na projektování a stavbu meziskladů vyhořelého jaderného paliva, má své údajné „sídlo“ v Bratislavě a je velmi oblíbená managementem ČEZu.
Ale zřejmě se ptáte, kdo nebo co je Fronk. Fronk je fotograf a webdesignér. Vlastně docela dobrý a s pozoruhodně rozmanitou sestavou klientů. Stojí za kompletní webovou prezentací zmíněného golfového klubu. Dělá kouzelné fotografie Lucie Bílé (je mi padesát). A kromě toho vytvořil i velmi pěknou webovou stránku pro onu firmu specializující se na úložiště jaderného odpadu. Líbivou a lehce srozumitelnou – stejně jako paní Bílá, dalo by se říct.
V roce 2008 si ČEZ najal Fronkova klienta, firmu CEEI, aby za spoustu peněz postavila úložiště vyhořelého jaderného paliva v areálu jaderné elektrárny Temelín. V době udělení zakázky byla CEEI registrována v Lichtenštejnsku na adrese právníka jménem Marcus Buechel, který má alpské lyžování raději než golf a místo toho, aby pro premiéry jen pracoval, tak byl sám premiérem, i když jen Lichtenštejnska a jen po dobu tří měsíců na začátku devadesátých let. Výkonným ředitelem CEEI v době, kdy úspěšně získala zakázku od ČEZu, byl jistý Martin Peter, majítel PR agentury s klienty stejně rozmanitými, jako jsou ti Fronkovi. Peter pracoval například pro Helenu Vondráčkovou a pro nejvýznamnějšího evropského výrobce kontejnerů na vyhořelé jaderného palivo, německou společnost GNS a její dceřinou společnost WTI (viz můj předchozí blog s názvem Tajnosti a lži II). Rok poté, co jeho firma získala zmíněnou obří zakázku od ČEZu, se pan Peter ocitl ve vězení, odsouzen ke 12 letům odnění svobody za fyzické napadení. Nebo to bylo vydírání? To je jedno, není to důležité.
Všechno to zní až příliš fantaskně, ale všechno je to pravda. A je to ještě zajímavější! Firmu CEEI dnes vede golfový nadšenec a právník Kovář, který před dvaceti lety působil jako pravá ruka tehdejšího předsedy vlády, dokud nebyl z této pozice vyhozel v důsledku obvinění z pokusu o vydírání vzneseného jeho stranickými kolegy. Loni se neůspěšně ucházel o post prezidenta České golfové federace.
Ale zpět k Fronkovi. Webová stránka, kterou vytvořil pro společnost CEEI, je pěkná, její obsah je ovšem na můj vkus příliš kreativní – na rozdíl od paní Bílé, dalo by se říci. Německá společnost GNS, o níž webová stránka prohlašuje, že je regionálním partnerem CEEI, tvrdí, že veškerá její spolupráce s CEEI skončila již před čtyři lety. Členy představenstva CEEI jsou dva kyperští gentlemani, Georgios Georgiou a Vrachimis Skordid, a jistý Rostislav Senjuk, předseda malé české politické strany s názvem Soukromníci. Stejně jako prezident zmíněného moravského golfového klubu se Senjuk nedávno ucházel o významnou funkci, v jeho případě se jednalo o generálního ředitele České televize.
Vskutku zajímavá a pohodová sestava! Ze tří jednatelů firmy jeden kroutí palci ve vězení, druhý běhá po golfovém hřišti a třetí si hraje na politika. Kdo ale pro CEEI, a.s. skutečně pracuje? Bylo by skvělé, pokud by se mezi čtenáři tohoto blogu objevil někdo, kdo by mi pomohl zjitit, zda CEEI vůbec někoho reálně zaměstnává. Zajímá mě to proto, že návštěva bratislavské adresy, udávané CEEI jako její sídlo, odhalila čtrtáct firemních poštovních schránek, vlastněných většinou Rusy, ale po CEEI, a.s. jakoby se slehla zem.
Jsem si jistý, že už jste všichni pochopili, kam mířím, a slibuji, že se tomuto tématu nebudu aspoň jeden nebo dva měsíce věnovat. Tento nešťastný příběh, který je tak symptomatický pro Klausovu éru, rozhodně neposiluje důvěru v úsudek Daniela Beneše, který v roce 2008 najal CEEI a jehož příští velké výběrové řízení, nyní již v pozici generálního ředitele ČEZu, se bude týkat výstavby dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín.
Nezbývá než doufat, že výběru dodavatelů pro výstavbu nových temelínských bloků bude věnována mnohem větší péče, než tomu bylo v případě výběru společnosti CEEI, o jejíž skutečné existenci vypovídá pouze golf hrající a života si užívající právník, hrstka elektronických dokumentů a webová stránka vytvořená oblíbeným fotografem Lucie Bílé Fronkem.