Úřad na ochranu hospodářské soutěže čelí exodu ekonomů

Začátkem měsíce odešel z funkce hlavní ekonom brněnského Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Milan Brouček, který nedlouho předtím dokončil bezprecedentní vyšetřování poměrů v českém energetickém sektoru, odchází do Bratislavy, kde bude pracovat pro slovenský antimonopolní úřad. Řada signálů nasvědčuje tomu, že jeho bývalí kolegové z ekonomického odboru ÚOHS se rovněž chystají odejít.

Co se děje? Loni v létě jsem na svém blogu v článku „ČEZ a strach z myšlenky“ připomněl, že ÚOHS brzy dokončí své šetření českého energetického sektoru. Napsal jsem tehdy, že je nepravděpodobné, že by ÚOHS potvrdil dlouholetý argument společnosti ČEZ, že relevantním trhem je pro ni Evropa. Pokládal jsem za pravděpodobnější spíše to, že ÚOHS podpoří veřejně deklarované podezření Evropské komise, že ČEZ má dominantní postavení na trhu. A to proto, že tímto relevantním trhem ČEZu je z antimonopolní perspektivy Česká republika, nikoli Evropa.

Jde o to, že dokud budou antimonopolní orgány nekriticky přijímat myšlenku, že existuje jednotný evropský trh ve výrobě a velkoobchodním prodeji elektřiny, zůstane zachována hegemonie ČEZu na domácím trhu. Správná definice relevantního trhu ČEZu představuje klíčový první krok k vytvoření konkurenčního prostředí v oblasti výroby elektřiny v České republice, protože by to vedlo k silnému podezření, že ČEZ zneužívá své dominantní tržní síly k omezování konkurence. Zároveň by to nutilo společnost ČEZ, aby předešla zásahu antimonopolních orgánů, ať už domácích nebo bruselských, dobrovolným snížením své dominance na českém trhu, například prodejem některých svých výrobních kapacit.

Možná jsem měl přece jen pravdu. Možná se hlavní ekonom ÚOHS a jeho tým vydali na neomluvitelný výlet zpochybňující pojetí relevantního trhu prosazované ČEZem. Možná dospěli ke „špatnému“ závěru a způsobili v ČEZu zděšení. Firma přitom čeká na rozhodnutí Evropské komise týkající se údajného zneužívání její dominantní tržní síly, které by mělo přijít během několika málo týdnů.

Možná je předseda ÚOHS Petr Rafaj pod tlakem, aby „reorganizoval“ svůj ekonomický odbor a v souvislosti s tím pohřbil prošetřování energetického sektoru. A možná to vysvětluje také očekávaný exodus ekonomů z úřadu.

Jakékoli oslabení již tak skromné odborné ekonomické kapacity v ÚOHS jistě povede ke znepokojení v Bruselu, kde je naopak ekonomická analýza základním nástrojem antimonopolní agendy. Formálně je samozřejmě také ÚOHS zavázán zakládat svá rozhodnutí na ekonomické analýze. Ale bez ekonomů se takový závazek stává zcela prázdným. A bez ekonomů v ÚOHS rovněž mizí motivace, která vede firmy k tomu, aby se vyvarovaly zneužívání svého postavení na trhu. Mohou totiž očekávat, že k žádným nepohodlným prošetřováním problematických tržních sektorů už nedojde.

To je špatná zpráva pro kvalitu konkurenčního prostředí obecně a pro konkurenci v českém energetickém sektoru konkrétně. Ať už si zvolíme jakýkoli způsob měření koncentrace trhu, který nám ekonomie nabízí, nutně dospějeme k závěru, že česká energetika se stala v posledních třech letech mnohem koncentrovanější. Došlo k tomu poté, co firma International Power prodala v roce 2009 své výrobní kapacity J&T/EPH. I když jsou obě firmy formálně oddělené, nelze se zbavit podezření, že EPH a ČEZ své kroky na trhu koordinují.

Jedním z indikátorů, že hlavní ekonom ÚOHS a jeho spolupracovníci dospěli ke „špatnému“ závěru, je to, že hodí ručník do ringu a odejdou k perspektivnějšímu zaměstnavateli. Dalším indikátorem bude, pokud závěry jejich bezprecedentního šetření českého energetického trhu, dokončeného před několika měsíci, budou utajovány.

Měli bychom se to dozvědět už brzy. A mezitím se můžeme těšit na rozhodnutí unijního generálního ředitelství pro ochranu hospodářské soutěže (DG Competition). Všechny signály ukazují na to, že bude rovněž „špatné“.