Kluk z plakátu
Můj Mucha
Pražské billboardové kampaně člověka nepřestávají fascinovat. Sotva zmizela kampaň škol PORG Martina Romana (vzpomínáte si na ty billboardy s omladinou jako ze žurnálu a slovními hříčkami typu ‚FRAUD není vídeňský cvokař‘, ačkoli ne takto dobrými?), a už jsou ulice zaplaveny stovkami billboardů propagujících výstavu Muchových plakátů ze sbírky Ivana Lendla.
Praha takovou těžkotonážní reklamu na uměleckou akci dosud nezažila, nicméně rozměr celé této propagace se dá snadno vysvětlit. BigBoard Praha a.s., největší provozovatel billboardové reklamy v Česku, celou výstavu sponzoruje. Lendl sám už dříve prozradil (viz zde), že svou kolekci Muchových plakátů na pět let pronajal Richardu Fuxovi z BigBoardu. Objevily se však spekulace, že mu ji ve skutečnosti za několik milionů dolarů prodal.
Takže rozsah reklamní kampaně lze vysvětlit obchodním vztahem mezi Lendlem a Fuxou, ať už je jakýkoli. Fuxa se potřebuje zahojit buď za nájemné, nebo za kupní cenu sbírky.
Ale má Richard Fuxa vůbec takové peníze? Nebo je jen ‚klukem z plakátu‘ nastrčeným jako zástěrka místo skutečných investorů – místo někoho, kdo je mnohem bohatší než on sám, a kdo si přeje zůstat v utajení?
Třeba místo někoho jako Martin Roman. Reflex minulý měsíc přišel s tvrzením, že Martin Roman je Fuxovým tichým společníkem v BigBoardu. Podle časopisu má Roman třetinový podíl ve firmě, druhou třetinu drží Roman Janoušek, a o zbývající třetinu se dělí Fuxa a J&T Banka.
Pokud jsou tato tvrzení pravdivá, začíná být jasné, proč PORG přišel se svou absurdní billboardovou kampaní. Možnost, že předseda správní rady PORGu je jedním z majitelů BigBoardu nemusí nic znamenat, vezmeme-li v úvahu, že PORG je neziskovou organizací.
Může to ale znamenat mnohé, je-li zainteresovanou stranou předseda dozorčí rady ČEZu, uvážíme-li, že ČEZ je generálním partnerem Muchovy výstavy. Zřejmě nikdy se nedozvíme, kolik tato umělecká událost stála akcionáře ČEZu. A možná se ani nedozvíme, kdo jsou majitelé BigBoardu, nebo zda je Martin Roman jedním z nich.
Pražské billboardové kampaně člověka nepřestávají fascinovat. Sotva zmizela kampaň škol PORG Martina Romana (vzpomínáte si na ty billboardy s omladinou jako ze žurnálu a slovními hříčkami typu ‚FRAUD není vídeňský cvokař‘, ačkoli ne takto dobrými?), a už jsou ulice zaplaveny stovkami billboardů propagujících výstavu Muchových plakátů ze sbírky Ivana Lendla.
Praha takovou těžkotonážní reklamu na uměleckou akci dosud nezažila, nicméně rozměr celé této propagace se dá snadno vysvětlit. BigBoard Praha a.s., největší provozovatel billboardové reklamy v Česku, celou výstavu sponzoruje. Lendl sám už dříve prozradil (viz zde), že svou kolekci Muchových plakátů na pět let pronajal Richardu Fuxovi z BigBoardu. Objevily se však spekulace, že mu ji ve skutečnosti za několik milionů dolarů prodal.
Takže rozsah reklamní kampaně lze vysvětlit obchodním vztahem mezi Lendlem a Fuxou, ať už je jakýkoli. Fuxa se potřebuje zahojit buď za nájemné, nebo za kupní cenu sbírky.
Ale má Richard Fuxa vůbec takové peníze? Nebo je jen ‚klukem z plakátu‘ nastrčeným jako zástěrka místo skutečných investorů – místo někoho, kdo je mnohem bohatší než on sám, a kdo si přeje zůstat v utajení?
Třeba místo někoho jako Martin Roman. Reflex minulý měsíc přišel s tvrzením, že Martin Roman je Fuxovým tichým společníkem v BigBoardu. Podle časopisu má Roman třetinový podíl ve firmě, druhou třetinu drží Roman Janoušek, a o zbývající třetinu se dělí Fuxa a J&T Banka.
Pokud jsou tato tvrzení pravdivá, začíná být jasné, proč PORG přišel se svou absurdní billboardovou kampaní. Možnost, že předseda správní rady PORGu je jedním z majitelů BigBoardu nemusí nic znamenat, vezmeme-li v úvahu, že PORG je neziskovou organizací.
Může to ale znamenat mnohé, je-li zainteresovanou stranou předseda dozorčí rady ČEZu, uvážíme-li, že ČEZ je generálním partnerem Muchovy výstavy. Zřejmě nikdy se nedozvíme, kolik tato umělecká událost stála akcionáře ČEZu. A možná se ani nedozvíme, kdo jsou majitelé BigBoardu, nebo zda je Martin Roman jedním z nich.