Jistě, pane premiére!
Za svítání vtrhli maskovaní příslušníci protikorupční policie do kanceláří úřadu vlády. Zatýkat se začalo ještě před snídaní.
Za svítání vtrhli maskovaní příslušníci protikorupční policie do kanceláří úřadu vlády. Zatýkat se začalo ještě před snídaní. Dopoledne přerušil své zasedání parlament. Krátce po obědě se objevily zvěsti, že premiér se zhroutil.
V průběhu odpoledne nezhroucený premiér vystoupil s ujištěním, že jeho nejbližší spolupracovnice je nevinnou obětí neomaleně vedeného vyšetřování kontaktů mezi vojenskou rozvědkou a rebely z jeho vlastní strany.
V pozdním odpoledni si nepotácející se prezident (buďme vděčni za tyto malé radosti, jako je střízlivá hlava státu) rýpnul, že takovéhle nepřístojnosti na veřejnosti nejsou zrovna dvakrát dobrou reklamou. Poté se předsedkyně Sněmovny začala domáhat na policii vysvětlení synchronizovaných šťár ve vládních kancelářích a v kancelářích některých známých šíbrů a položila řečnickou otázku: „Jak to spolu souvisí?“ A než padl večer, ministři zahraničí a financí dovodili, že policejní akce destabilizovala zemi.
Takový byl čtvrtek 13. června 2013.
A takoví jsou lídři této země. Na jejich jménech nezáleží. Vezměte v potaz jejich pozici, kterou zastávají v ústavním pořádku tohoto státu. Lidé, jež zastupují, považují jejich vystupování za znepokojivé a matoucí.
Nezáleží ani na jejich osobních návycích. Všimněte si ale toho, co prohlašují na veřejnosti. Ani jeden z nich policejní akci nepodpořil, ani jeden z nich nezůstal neutrální. Máme si snad myslet, že prezident, premiér, ministr zahraničí, ministr financí a předsedkyně Poslanecké sněmovny mají obavy, že je ohrožena nezávislost orgánů činných v trestním řízení této země?
Edward R Murrow, zvěčnělý americký rozhlasový komentátor, kdysi řekl„Pokud z toho někdo není zmatený, pak situaci dost dobře nerozumí.“ Dovolím si parafrázi: „Pokud někdo není zmatený z toho, co se tu během posledních 24 hodin seběhlo, neuvědomuje si dost dobře závažnost situace.“
Můžeme jen doufat, že celé zástupy zdiskreditovaných politiků budou mít po dnešku neklidné spaní. Kdo ví, co je čeká zítra ráno? A kdo ví, co čeká nás, pokud se jim podaří poškodit legitimitu našich institucí?
Za svítání vtrhli maskovaní příslušníci protikorupční policie do kanceláří úřadu vlády. Zatýkat se začalo ještě před snídaní. Dopoledne přerušil své zasedání parlament. Krátce po obědě se objevily zvěsti, že premiér se zhroutil.
V průběhu odpoledne nezhroucený premiér vystoupil s ujištěním, že jeho nejbližší spolupracovnice je nevinnou obětí neomaleně vedeného vyšetřování kontaktů mezi vojenskou rozvědkou a rebely z jeho vlastní strany.
V pozdním odpoledni si nepotácející se prezident (buďme vděčni za tyto malé radosti, jako je střízlivá hlava státu) rýpnul, že takovéhle nepřístojnosti na veřejnosti nejsou zrovna dvakrát dobrou reklamou. Poté se předsedkyně Sněmovny začala domáhat na policii vysvětlení synchronizovaných šťár ve vládních kancelářích a v kancelářích některých známých šíbrů a položila řečnickou otázku: „Jak to spolu souvisí?“ A než padl večer, ministři zahraničí a financí dovodili, že policejní akce destabilizovala zemi.
Takový byl čtvrtek 13. června 2013.
A takoví jsou lídři této země. Na jejich jménech nezáleží. Vezměte v potaz jejich pozici, kterou zastávají v ústavním pořádku tohoto státu. Lidé, jež zastupují, považují jejich vystupování za znepokojivé a matoucí.
Nezáleží ani na jejich osobních návycích. Všimněte si ale toho, co prohlašují na veřejnosti. Ani jeden z nich policejní akci nepodpořil, ani jeden z nich nezůstal neutrální. Máme si snad myslet, že prezident, premiér, ministr zahraničí, ministr financí a předsedkyně Poslanecké sněmovny mají obavy, že je ohrožena nezávislost orgánů činných v trestním řízení této země?
Edward R Murrow, zvěčnělý americký rozhlasový komentátor, kdysi řekl„Pokud z toho někdo není zmatený, pak situaci dost dobře nerozumí.“ Dovolím si parafrázi: „Pokud někdo není zmatený z toho, co se tu během posledních 24 hodin seběhlo, neuvědomuje si dost dobře závažnost situace.“
Můžeme jen doufat, že celé zástupy zdiskreditovaných politiků budou mít po dnešku neklidné spaní. Kdo ví, co je čeká zítra ráno? A kdo ví, co čeká nás, pokud se jim podaří poškodit legitimitu našich institucí?