Možná by nám pánové Klaus a Kalousek mohli prozradit, pod čí vliv že to upadli Robert Šlachta a Ivo Ištvan?


Politici umějí mistrně využít našeho cynismu. V minulých dnech Václav Klaus a Miroslav Kalousek (abychom uvedli dva z nejprominentnějších) naznačili, že státní zastupitelství a policie se buď vymkly kontrole, nebo se dostaly pod kontrolu špatných lidí.

Tuto konspirační teorii lze vyjádřit jednoduše jako ‚jen z ODS?!‘.

Nicméně ani jeden z politiků neměl dosud tolik odvahy, aby narovinu řekl, kým je šéf Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu a olomoucký státní zástupce ovlivňován. Jenže takový zranitelný politik ani nic takového říct narovinu nemusí – stačí naznačit, a o zbytek se už postará náš cynismus.

Klaus chce, aby se ‚politika vrátila do rukou politiků’; Kalousek chce vědět, zda si opravdu přejeme vládu státních zástupců. Oba pak chtějí, abychom pochybovali o profesionálních schopnostech, a co je ještě podlejší, také o dobré víře Roberta Šlachty and Ivo Ištvana.

Možná, že orgány činné v trestním řízení měly na Nagyovou a spol. udeřit mnohem dříve a předejít tak zneužití tajných služeb, ke kterému údajně došlo, jakož i riziku (a trapasu), které z tohoto zneužití plyne.

V jiných zemích by možná zájmy národní bezpečnosti převážily nad podezřením z trestných činů spáchaných na nejvyšší vládní úrovni a takové činy by byly tiše a hbitě zameteny pod koberec. A možná by to bylo moudřejší.

To, co se stalo, není legrace. Na druhou stranu osobně odmítám za tímto vším hledat v tomto případě nějaké konspirace. A znovu opakuji slova rozhlasového komentátora a kritika mccarthismu Edwarda R. Murrowa, který zastával stejný přístup: „Pokud z toho někdo není zmatený, pak situaci dost dobře nerozumí.“

Není proč hledat konspiraci, snad kromě rutinních pletich nenažraných politiků, kterými si pomáhají při šplhu na vyšší příčky mocenského žebříčku.

Nejdůležitější a nejvýmluvnější skutečností, na níž aféra Nagyová poukázala, je dobře sladěná snaha politiků vnutit nám přesvědčení, že státní zástupce a policie podkopávají naše svobody a dobré jméno této země.

Nic nepoškozuje národní bezpečnost státu tolik, jako cílené podkopávání důvěry jeho občanů v existenci právního státu.

Podle mého soudu Klausova amnestie a Kalouskovo systematické veřejné napadání policie a státních zástupců poškodily národní bezpečnost tohoto státu nesrovnatelně citelněji, než zatčení paní Nagyové a jejích příliš horlivých fízlů.