Andreji Babišovi se podařilo zverbovat některé odborníky, kteří si velmi zakládají na své nezávislosti a kteří jsou známi tím, že nikdy nepoklonkovali moci. Tito lidé mohou docela dobře způsobit jeho pád.





Jak dlouho vydrží? Místo Marvanové má na spravedlnost přijít Pelikán.

Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů politického úspěchu ministra financí Andreje Babiše je to, jakou měrou k tomuto úspěchu přispěli lidé, kteří by ze své podstaty měli být vůči člověku, jenž ve své osobě koncentroval tak obrovskou moc, velmi ostražití.

Motivace osob jako je ministr životního prostředí Richard Brabec či předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek je zřejmá. Oba jsou zainteresováni na komerčním úspěchu Agrofert Holdingu, a tento úspěch zčásti závisí na rozhodnutích přijímaných jak na Ministerstvu životního prostředí, tak v zemědělském výboru PSP ČR. Tito lidé s Babišem-politikem stojí, a s ním také padnou.

Babišovi se však podařilo do svého tábora zverbovat i některé respektované nezávislé odborníky, lidi, kteří jsou známi tím, že si před politickou mocí hned tak nesednou na zadek.

Mezi takové patří třeba auditor a whistleblower Lukáš Wagenknecht nebo právníci hájící veřejné zájmy jako Hana Marvanová a Robert Pelikán. Všichni tři nyní pracují (nebo pracovali - v případě Marvanové, která dostala minulý týden výpověď a byla nahrazena Pelikánem) na nejvyšší úrovni pro ministra financí. A minulý týden jsme se dozvěděli, že se Babiš chystá od příštího měsíce do dozorčí rady ČEZu nasadit finančního analytika Vlastimila Jiříka, který si svou nezávislost brání přímo zuřivě.

Není pochyb o tom, že mít na mocenských pozicích lidi jako Wagenknecht, Marvanová, Pelikán a Jiřík je ve veřejném zájmu – navzdory tomu, že přijetím těchto pozic dodávají Andreji Babišovi jakousi legitimaci k tomu, co obecně koná.

Babiš si ovšem angažováním těchto lidí potenciálně komplikuje svou vlastní budoucnost. Stali se pro něj nezbytnou úlitbou, která mu pomáhá dosahovat jeho cíle, ale mohou se docela dobře stát nástrojem jeho pádu.

Tak například nyní má ministr financí napilno při shromažďování důkazů proti vedení ČEZu, které hodlá prezentovat na valné hromadě 27. června. Tyto důkazy by měly ukázat, jak Martin Roman a Daniel Beneš svými transakcemi, předraženým nákupem solárních elektráren počínaje a prodejem uhelného dolu pod cenou nekonče, poškodili hodnotu majetku vlastníků.

Na rozdíl od interních auditů v ČEZu, které na základě obvinění, že tyto transakce poškodily ČEZ, nařídil jeho předchůdce Miroslav Kalousek, je nynější ministr financí odhodlán provést vlastní audit s vlastními lidmi. Výsledky auditu nakonec poslouží k diskreditaci vedení ČEZu, pokud ne před soudem, pak alespoň před veřejným míněním, a k ospravedlnění rozhodnutí ministra financí vyhodit Beneše. Samozřejmě, pokud Babiš příští měsíc Beneše z ČEZu vylije, a všechny indicie tomu nasvědčují, dostane se mu potlesku na otevřené scéně.

Jak mu ale tak budeme plácat rukama, měli bychom se ptát, čeho kromě odstranění Beneše chce tímto Babiš docílit. Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá. Možná se Babiš pokusí zabít dvě mouchy jednou ranou a využít diskreditace Beneše, takto zakládajícího člena ČSSD, k diskreditaci Bohuslava Sobotky. Že se k něčemu takovému chystá, naznačil už nedávný Babišův útok na Sobotku v souvislosti s jeho rolí v prodeji OKD.

Jen pro připomenutí – Sobotka jako ministr financí jmenoval Martina Romana (zcela případně na Apríla 2004), a ještě minulý měsíc se jako premiér nechal slyšet, že ředitel ČEZu má jeho plnou důvěru.

Sobotkovi se možná může povést vymotat se z aféry s OKD, ale odstřihnout se od Radka Pokorného, který je dlouholetým Romanovým advokátem, to bude mnohem tvrdší oříšek.

A až se zbaví Sobotky a upevní svou vládu nad zdroji státu a jeho největší firmou, Babiš dokonce může pomýšlet i na usmíření s Martinem Romanem. Pokud jde o ČEZ samotný, možná Babiš chce firmu reformovat tím, že do její dozorčí rady bude dosazovat lidi, kteří jednak věci rozumějí a jednak jsou odhodláni volat vedení k odpovědnosti bez ohledu na to, kdo v budoucnu povede Ministerstvo financí.

Nebo se možná rozhodne převzít kontrolu nad ČEZem sám a dosadí si do dozorčí rady lidi jako je Brabec či Faltýnek, kteří jsou na něm zcela závislí – třeba někoho jako je současný ředitel Agrofert Holdingu Zbyněk Průša.

Ať už jsou Babišovy záměry s ČEZem jakékoli, bude o ně muset bojovat s týmem nezávislých poradců a úředníků, které sám povolal, aby odhalili zneužívání moci establishmentem, který chce nyní sám ovládnout.