Jak Ústečtí vyrazili upevňovat vztahy s Haifou aneb Otazníky kam se podíváš...
Tedy ono nešlo o tuto jednu postavičku, ale právě ona byla prapůvodem smršti, která se okolo dvou nejčastěji zmiňovaných aktérů kauzy strhla. Ono ale... Smočeno je v tom více lidí a záměry, cíle, ale i souvislosti a další konsekvence vyvolávají jednu otázku vedle druhé. Takže otazníků je kolem toho víc, než je podle mne zdrávo.
V týdnu po polovině ledna přijal český velvyslanec v Izraeli na půdě zastupitelského úřadu v Tel Avivu tak trochu podivnou delegaci. Tajemnou, o které toho nikdo moc neví, nikdo vlastně netuší, kdo ji skutečné zorganizoval, kdo pro její cestu dal pověření apod. Abych byl politicky i jinak korektní a některých se zbytečné nedotkl, protože vím, jak je to irituje, budu se snažit vyvarovat dehonestujících označení, nebudu vytvářet žádné hypotézy apod. Budu se jen ptát po faktech a skládat puzzle celé této „kampaně“, kterou rozpoutalo několik fotek zveřejněných nejspíš jen s cílem pochlubit se majstrštyk foto úlovkem z cest. A budu věřit, že se nám dostane věrohodného vysvětlení od jednotlivých zúčastněných.
Hlavní dvojici tvoří Jeho Excelence, pan velvyslanec Martin Stropnický a občan, vlastenec, novinář a aktivista Žarko Raptor Jovanovič,. Jenže ono je třeba se ptát i dalších. Součástí velvyslancem přijaté delegace byl např. i Jan Hrnčíř, poslance PS PČR za SPD, svou verzi možná má i Radim Litterbach, který cestu údajně organizoval, a našlo by se i několik dalších zainteresovaných. Měl by být osvětlen cíl cesty jako takové, odkud pocházel mandát k vyslání delegace, jak probíhalo financování cesty, co bylo jejím předmětem a konkrétní témata jednání s velvyslancem apod. Z veřejně dostupných zdrojů se dosud nedozvíme nic jiného, než: k čemu došlo, a to pouze rámcově, jak k tomu v první fázi přistoupil ministr Lipavský, zatím samozřejmě bez medializace dalších kroků a jakýchkoli výsledků, co k tomu může dodat velvyslanec Stropnický… Proto, když jsem na internetu narazil na video s vyjádřením Žarko Jovanoviče rovnou označené „o setkání s velvyslancem Martinem Stropnickým a právě probíhající mediální štvanici“, uvařil jsem si silnou kávu a s rozhodnutím vydržet co to dá, jsem usedl k vysílání Raptor TV. Pro znalé a udivené vězte, že vím, zač je této televize loket, a proto jsem ani nečekal, že se něco zásadního dozvím, ale zajímalo mne, s jakými argumenty pan Jovanovič vyrukuje na své věrné.
Vydržel jsem zarytě celých 40 minut, ale fakta žádná. Blablabla nesmysly oblbující ty, kteří se oblbnout nechají, rádoby vlastenecká vyjádření, v podivných souvislostech připomínané tragické historické zkušenosti židovského národa apod.
Takže za mne otazníků neubylo a já se stále ptám: Jaké bylo kompletní složení skupiny, kterou pan velvyslanec přijal? Jaký byl důvod cesty delegace do Izraele a samotné návštěvy zastupiteského úřadu? Jakou formou, či cestou došlo k oslovení úřadu s žádostí o schůzku s velvyslancem a její „přílohy“ (CV zúčastněných)? Kdo dal cestě do Izraele mandát? Kdo cestu platil?
Rozhodně nejde o otázky, na něž mi nepřísluší se takto veřejně ptát. Právo na ně má přeci každý občan. Takže… Pan poslanec Hrnčíř byl z jednání PS PČR, probíhajícího v termínu návštěvy (k vyslovení nedůvěry vládě) omluven z důvodu zahraniční cesty, která nebyla organizována přes Sněmovnu. Budiž, je možné, že vše šlo přes vedení Ústeckého kraje, jak se také v médiích objevilo… Nemám ale pocit, že by toto bylo krajem potvrzeno. Ale OK, pak mne napadá dále: byť ji údajně pan Hrnčíř neorganizoval, byl to on, kdo prý zařídil přijetí u velvyslance… Jakou formou, jakou cestou? A dále viz otázky výše! Do Izraele jel údajně se svým asistentem a několika podnikateli (ti snad po vlastní ose) a nejednalo se o žádnou oficiální cestu, dokonce ani předem nevěděl, že s nimi bude Žarko Jovanovič. Mělo jít o pozvání jakéhosi Davida Bohbota, Izraelce s českým občanstvím, prezentujícím se jako kvalifikovaný mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert, který však cestu také neorganizoval… Podle veřejně dostupných zdrojů ji organizoval jistý Radim Litterbach, ale proč a od koho dostal pověření, už nevíme. Snad až na drobnou zmínku o tom, že šlo o zdvořilostní návštěvu s cílem upevnit vztahy Ústí nad Labem s Haifou. Ha, že by konečně něco trochu konkrétního? Ale to by zase muselo přijít potvrzení téhož i z vedení kraje... A i když to asi nebude úplně nezajímavé, „nešťourejme“ se však nyní v tom, o koho se v případě Radima Litterbacha skutečně jedná. Protože i to by totiž mohlo vyvolat další otazníky.
Skupina pana Hrnčíře s dokumentaristou cesty panem Jovanovičem tedy nezazvonila u dveří zastupitelského úřadu, jak druhý zmiňovaný ve svém vysvětlujícím videu opakuje, ale údajně úřadu plánovanou návštěvu avizovali a dodali nástřel informací, kdo bude členem delegace. Znovu opakuji, zajímá nás, jak o schůzku požádali, jakou formou! Byli prý ale mile překvapeni, že k přijetí došlo necelých 48 hodin poté, a mohl se jim věnovat přímo pan velvyslanec… Budiž, měl asi aktuálně čas. Podal potřebné informace o zemi, vyfotil se s účastníky a… Dobře, ale když už si neověřoval, kdo je členem delegace, a jaké má renomé v ČR, pak je zarážející, že toto nezajímalo jeho aparát již v době plánování přijetí. A úmyslně nepoužívám výraz prověření, ale informování se o... Při profesních zkušenostech pana Stropnického bych to nejspíš předpokládal.
Ve zmiňovaném videu pana Jovanoviče se ani po 40 minutách tedy skutečně nedozvíte, o co šlo, kromě toho, že pan velvyslanec se choval naprosto profesionálně – a aby ne se zkušenostmi velvyslance v Portugalsku, Itálii, Vatikánu, nyní v Izraeli a navíc s praxí ministra obrany i ministra zahraničí. Že šlo o vzorové setkání, standardní a podle protokolu, který má pan Jovanovič v hlavě a srdci. Že dostali občerstvení, a jaké. Že byli vybaveni informacemi, které, jak dodal, nebyly jiné, než ty zveřejněné na na wiki nebo na stránkách ministerstva zahraničních věcí (až vás proto napadne, proč tam tedy lezli; možná kvůli těm fotkám...). Jaká je to štvanice, která děsí přátele, přátele přátel, které ani nezná, ale týká se jich to osobně (jak?). Jak jej překvapuje chování některých českých politiků, kteří byť z vrcholné politiky, jsou páté kolo u vozu, chybí jim medializace a jsou nervózní z kampaně (kdo a proč?) A pak už jen další a další nános tlachání o ničem, oblbování, opakovaného upozorňování, že toto se může stát i vám (ale buďte v klidu, pokud pojedete do Izraele, sice vás může přijmout pan velvyslanec nebo jeho nástupkyně, ale asi těžko budete součástí podobně složené pofidérní delegace). Zajímavá je i ne zcela krátká pasáž o nesouhlasu zmiňovaného s označením, kterého se mu v ČR dostává a v jehož důsledku tato „kauza“ vzbudila takovou „štvanici“. Přesně na to naskakují lidé, kteří informace polykají tak, jak byly podány, ale neověřují si je, neporovnávají, nepropojují. Zkuste si vy, kteří tleskáte podobným, najít aspoň nějaké informace! Kdo je kdo, co dělá, jakou má minulost, jaké kontakty, kdy, na čem a s kým spolupracoval (myšleno projekty, včetně zahraničních), k čemu se otevřeně hlásí a co podporuje, jak veřejně i sám sebe označuje apod. A opravdu hodně zajímavé čtení nabízejí už jen veřejně dostupné zdroje…
Otazníků jen kolem této cesty je tedy poměrně hodně. Rád bych dostal odpovědi na své otázky a třeba se něco dozvíme i ze šetření pana ministra Lipavského.