Seniorům je hej, ti na respirátory mají
Premiér splnil slib protiepidemického přitvrzení a vláda pošilhává po vedlejším Německu, kde v MHD a v obchodech jsou povinné respirátory. U nás jsou lidé příliš chudí, aby si takový přepych mohli dovolit financovat.
A stát je rovněž příliš chudý, aby jim ochranné prostředky poskytl zdarma. Hledají se různé cesty spolufinancování, ale jde o příliš velkou částku na to, aby každý občan měl k dispozici aspoň jeden čerstvý respirátor na den.
Proto vláda nošení respirátorů jenom opatrně doporučila, nikoli nařídila.
Zdálo by se, že akceptovat to mohou pouze boháči. Tak to ovšem vypadá pouze na první pohled.
„Za vodou“ totiž mohou být překvapivě právě příslušníci oné pro covid vyloženě cílové skupiny – senioři.
Vzpomeňme si, že ještě před Ježíškem jim k důchodu poslali pět tisíc korun navíc.
A jaképak tahle „dávka“ nesla označení?
Rouškovné.
To tedy znamená, že peníze byly určeny pro nákup ochranných prostředků proti covidu, a ne pro cokoli jiného.
Odpovědný senior se podle toho také zařídil.
Dokázal si spočítat, jak má peníze efektivně využít. Při jednoduché úvaze mu vyšlo, že do konce roku je za roušky neutratí, proto mu slouží i k nákupu prostředků letos.
Pokud si v prosinci zakoupil roušky v balení po 50 kusech, za zhruba tři stovky celkem, anebo větší 150 kusové balení, dokonce za pouhých 250 Kč, pak teď, na konci ledna mu ještě zbývá dočerpat 4 700 korun.
Může si bez problémů dovolit respirátory FFP2 koupit a každý den použil nový. I kdyby jeden luxusnější respirátor vyšel na 60 korun, pak si jich může pořídit 78, tedy na víc než dva a půl měsíce.
Při levnější verzi, kus za 30 korun, bude mít respirátorů dvakrát tolik, téměř na půl roku. A pokud cena by šla ještě níž (stát zastropuje, nebo bude dotovat), nebyl by finanční problém za co koupit, ani v dalších týdnech a měsících.
Proto by se pojem: „rouškovné“ měl úředně rozšířit do tvaru: „rouškovné a respirátorovné.“
Zodpovědní senioři, kteří pět tisíc, s prominutím, nerozfofrovali za vánoční zbytečnosti a nehráli si před dospělými dětmi a vnoučaty na grandy, mají vystaráno, mohou si respirátory pořídit. Předpokládejme, že takových je drtivá většina.
Pro stát je to obrovská úleva, teď už mu zbývá jenom vyřešit finanční dostupnost respirátorů pro „zbytek“ obyvatelstva.
A stát je rovněž příliš chudý, aby jim ochranné prostředky poskytl zdarma. Hledají se různé cesty spolufinancování, ale jde o příliš velkou částku na to, aby každý občan měl k dispozici aspoň jeden čerstvý respirátor na den.
Proto vláda nošení respirátorů jenom opatrně doporučila, nikoli nařídila.
Zdálo by se, že akceptovat to mohou pouze boháči. Tak to ovšem vypadá pouze na první pohled.
„Za vodou“ totiž mohou být překvapivě právě příslušníci oné pro covid vyloženě cílové skupiny – senioři.
Vzpomeňme si, že ještě před Ježíškem jim k důchodu poslali pět tisíc korun navíc.
A jaképak tahle „dávka“ nesla označení?
Rouškovné.
To tedy znamená, že peníze byly určeny pro nákup ochranných prostředků proti covidu, a ne pro cokoli jiného.
Odpovědný senior se podle toho také zařídil.
Dokázal si spočítat, jak má peníze efektivně využít. Při jednoduché úvaze mu vyšlo, že do konce roku je za roušky neutratí, proto mu slouží i k nákupu prostředků letos.
Pokud si v prosinci zakoupil roušky v balení po 50 kusech, za zhruba tři stovky celkem, anebo větší 150 kusové balení, dokonce za pouhých 250 Kč, pak teď, na konci ledna mu ještě zbývá dočerpat 4 700 korun.
Může si bez problémů dovolit respirátory FFP2 koupit a každý den použil nový. I kdyby jeden luxusnější respirátor vyšel na 60 korun, pak si jich může pořídit 78, tedy na víc než dva a půl měsíce.
dv
Při levnější verzi, kus za 30 korun, bude mít respirátorů dvakrát tolik, téměř na půl roku. A pokud cena by šla ještě níž (stát zastropuje, nebo bude dotovat), nebyl by finanční problém za co koupit, ani v dalších týdnech a měsících.
Proto by se pojem: „rouškovné“ měl úředně rozšířit do tvaru: „rouškovné a respirátorovné.“
Zodpovědní senioři, kteří pět tisíc, s prominutím, nerozfofrovali za vánoční zbytečnosti a nehráli si před dospělými dětmi a vnoučaty na grandy, mají vystaráno, mohou si respirátory pořídit. Předpokládejme, že takových je drtivá většina.
Pro stát je to obrovská úleva, teď už mu zbývá jenom vyřešit finanční dostupnost respirátorů pro „zbytek“ obyvatelstva.