Chceme od ústavního soudce vědeckou práci, nebo „jenom“ nález?
Když předseda Ústavního soudu Rychetský v televizi připustil, že rozhodování o stížnosti na volební zákon trvalo přece jenom o něco déle – tři roky – než je běžné, měl pro to zdůvodnění.
Neodkázal se vyloženě na Komenského poučku o kvaltování, které je dobré toliko pro skot, ale poukázal na to, že nález vypracovaný profesorem Janem Filipem je vlastně vědeckým dílem.
Že soudce se musel ponořit do desítek odborných textů z knihovny Masarykovy univerzity, a to poroto, aby při rozhodování postihl i historický právní kontext.
Od osmnáctého století až po dnešek, přes právní systémy už neexistujících monarchií či státních útvarů vzniklých v zemích koruny české.
Dal jsem si tu práci a nález – jako právní laik – jsem si přečetl.
Smekám pomyslný klobouk nad rozsáhlým odborným textem pana profesora.
Totéž ovšem nemohu udělat, pokud uvážím jeho smysl, čemu měl sloužit, a zeptám se, proč byl vůbec text takto připraven?
Potřebovali jsme vědeckou práci na úrovni dizertace či skript pro právnické fakulty, nebo „obyčejný“ nález?
Cožpak nešlo, s prominutím, sejít z teoretických výšin trochu níž, nechci říct, že rovnou k selskému rozumu, a očividné, ano – očividné – nespravedlnosti volebního zákona zmínit, a zrušit je? Bez všeho balastu kolem?
Zřejmě ne, to by pověst výjimečnosti ÚS asi utrpěla a vypadalo by to, že soudcem tam může být kdokoli.
Obzvlášť, pokud by s nálezem kvaltoval a „spíchnul“ ho třeba jenom za šibeniční dva roky.
- - - - - -
V rozhovoru s předsedou Rychetským zazněla také jedna zcela exklusivní a překvapivá informace.
Sdělil, že veškeré aktuální poukazy politiků a médií na to, že on sám by před dvaceti lety jako vysoký vládní funkcionář snad prosazoval právě zrušené části zákona, je mylná, že jde o fake-news.
Naopak už tenkrát proti diskriminačním pasážím prý vystupoval. To je dobře. Tím posílil důvěryhodnost celého tělesa. Bylo by přece trapné, kdyby, obzvlášť jako jako předseda, měl s takovou protiústavností cokoli společného a musel si sypat popel na hlavu. Dvacet let potom, co se do zákona nerovnost hlasů dostala a teď, kdy osm měsíců před volbami musela být bleskově zrušena.
Neodkázal se vyloženě na Komenského poučku o kvaltování, které je dobré toliko pro skot, ale poukázal na to, že nález vypracovaný profesorem Janem Filipem je vlastně vědeckým dílem.
Že soudce se musel ponořit do desítek odborných textů z knihovny Masarykovy univerzity, a to poroto, aby při rozhodování postihl i historický právní kontext.
Od osmnáctého století až po dnešek, přes právní systémy už neexistujících monarchií či státních útvarů vzniklých v zemích koruny české.
Dal jsem si tu práci a nález – jako právní laik – jsem si přečetl.
Smekám pomyslný klobouk nad rozsáhlým odborným textem pana profesora.
Totéž ovšem nemohu udělat, pokud uvážím jeho smysl, čemu měl sloužit, a zeptám se, proč byl vůbec text takto připraven?
Potřebovali jsme vědeckou práci na úrovni dizertace či skript pro právnické fakulty, nebo „obyčejný“ nález?
Cožpak nešlo, s prominutím, sejít z teoretických výšin trochu níž, nechci říct, že rovnou k selskému rozumu, a očividné, ano – očividné – nespravedlnosti volebního zákona zmínit, a zrušit je? Bez všeho balastu kolem?
Zřejmě ne, to by pověst výjimečnosti ÚS asi utrpěla a vypadalo by to, že soudcem tam může být kdokoli.
Obzvlášť, pokud by s nálezem kvaltoval a „spíchnul“ ho třeba jenom za šibeniční dva roky.
- - - - - -
foto: HN - M. Hasíková
Sdělil, že veškeré aktuální poukazy politiků a médií na to, že on sám by před dvaceti lety jako vysoký vládní funkcionář snad prosazoval právě zrušené části zákona, je mylná, že jde o fake-news.
Naopak už tenkrát proti diskriminačním pasážím prý vystupoval. To je dobře. Tím posílil důvěryhodnost celého tělesa. Bylo by přece trapné, kdyby, obzvlášť jako jako předseda, měl s takovou protiústavností cokoli společného a musel si sypat popel na hlavu. Dvacet let potom, co se do zákona nerovnost hlasů dostala a teď, kdy osm měsíců před volbami musela být bleskově zrušena.