Při vší úctě k velikosti československého olympionika i při obdivném respektu k mnohaletému úsilí filmařů při uměleckém ztvárnění této osobnosti se zdá, že v posledních týdnech a dnech je u nás poněkud „přezátopkováno.“


Slavný běžec, dokonale - nemíněno pejorativně - imitovaný dobrým hercem, na nás „vykukuje“ z každého rohu. Sprintuje na obrazovce i v novinách, na plášti tramvaje i na billboardu.

Některým jedincům – i těm, kteří se za slabší povahy ani za tělesně ochablé rozhodně nepovažují, a třeba sami jen tak, bez záměrného obtížení pneumatikami jako olympionik, kondičně běhají – připadá tak četný výskyt Zátopka v.z. přílišný.

Jiní dokonce zažívají neblahé pocity. Sžírají je vážné pochybnosti o duševním zdraví.

Není přece možné, aby je slavný běžec pronásledoval…


..ASI JSEM SE ZBLÁZNIL. KDYŽ RÁNO BĚHÁM, MÁM POCIT, JAKO BYCH MĚL...


ZÁTOPKA V ZÁDECH.


..V ZÁDECH MĚL ZÁTOPKA MÁLOKDO, TO JSTE PÁTÝ NA SVĚTĚ, JINAK VŠECHNO VYHRÁL!