Ještě ani pořádně neoschla tiskařská čerň na středečních článcích o tom, kterak šéfšpion Mlejnek a ministr Síkela jsou vynikající potravou pro čtvrteční vyvolávání nedůvěry vládě, a už to z poloviny přestalo platit.

Stačilo, aby Piráti vzali otočku a Mlejnek se jim přestal líbit, Bartoš aby trval na změně, a po jednání s ostatními lídry, které bylo supertajné bez závěru pro veřejnost, inkasovalo ANO kudlu
do zad.

Ne, že by se premiér snad pochlapil a donutil ministra vnitra, aby se rovněž pochlapil a šéfa rozvědky odvolal.

Rakušan se zjevně nepochlapil, ale pochlapil se, anebo byl k pochlapení do motivován, pan Mlejnek a funkci „položil.“ To je skvělé.

Premiér nemusel názor měnit, rovněž tak ministr. Avšak šéf rozvědky zřejmě ano, a pravděpodobně po dvou měsících ve funkci si uvědomil, že není tím pravým mužem na exponovaném místě. Radost tím opozici však neudělal. Naopak, vrazil ji do zad kudlu.

Druhou možnou kudlu však prozatím odvrátil všemocný trh. Namísto ještě předevčírem astronomické ceny elektřiny ji nechal klesnout málem na polovinu, a ministr Síkela si proto libuje, že to způsobila jeho pouhá slova, slova, slova o regulaci

Pro ANO to znamená, že Síkela zatím nerezignuje, jak mu jeho předchůdce Havlíček vřele doporučuje, a na čtvrteční schůzi se do něj budou moct opozičníci strefovat. Aspoň do někoho.

Slízne to jistě i předseda STANu Vít Rakušan, ale nebude to „vono“, když pan Mlejnek už tajné službě velet nebude.