Představme si, že Stanjurův úsporný balíček, který má přesunout státní svátky z pracovního týdne na nejbližší neděle, by začal platit už na přelomu devatenáctého století, a nikoli až od 1.7. letošního roku.

To by sice Svátek práce jako den pracovního klidu byl tehdy zaručený i bez třídního boje proletariátu, protože volné neděle zbožná monarchie respektovala, ale jít do průvodu namísto do kostela a pak užívat spravedlivého odpočinku, by nebylo „ono.“

Vždyť sami víme, jak ošizeně si připadáme, když jakýkoli státní svátek vyjde zrovna na neděli či na sobotu. A přitom jít 1.5. do průvodu, podívat se 17. 11. na Národní nebo 6. 7. do betlémské kaple, na to ani nepomyslíme.

Vždyť večer to stejně bude v televizi, ne?

Na zrušení prvního máje jako svátku by ve své době ovšem „doplatil“ významný čítankový básník J .V. Sládek.