Dne 16. ledna řada Palachových vrstevníků vypráví svým vnoučatům, jak v roce 1968 hrozili armádám Varšavské smlouvy pěstí. Pak si ale raději hleděli studia, aby jej v klidu dokončili a neměli problémy při státnicích z marxizmu leninizmu. Na umístěnku získali své první zaměstnání, upsali se do ROH, pánové si odkroutili vojnu v Československé lidové armádě. Poté uzavřeli manželství, získali novomanželskou půjčku, pořídili si byt v paneláku a také první ojeté embéčko. Pak přišly děti a také postup v zaměstnáni, pokud se ovšem dotyčný nebo dotyčná souhlasně vyjádřili ke vstupu vojsk v srpnu 1968. Někteří vstoupili i do komunistické strany, aby se jim i jejich dětem pohodlněji žilo. Volný čas trávili na chatě nebo na zahrádce a po letech mohli konečně vyjet na dovolenou do Jugoslávie. O politiku se nikdy nezajímali i když je ti komunisté pořádně štvali. Tak jim to v roce 1989 na náměstích spočítali. Prý že se budeme mít dobře jako na Západě. Dnes mnoho z nich musí vystačit s důchodem pár tisíc korun.