Výročí vylodění v neklidné době
V pátek si připomeneme 70 let od spojeneckého vylodění v Normandii. Velmi mne těší, že se letošních oslav vylodění v Normandii mohu společně s českými veterány osobně zúčastnit a vzdát tak hold spojeneckým vojákům. Jsem rovněž velmi hrdý na naše československé jednotky, které v Normandii bojovaly po boku spojeneckých sil. Jen bych si přál, aby se už nikdy v evropských či světových dějinách podobné události nemusely opakovat.
Bitva o Normandii byla jednou z největších operací druhé světové války a dá se označit za nejdůležitější bitvu, v jaké kdy západní Spojenci bojovali. Vítězství zaručilo nejen konečnou porážku Německa, ale i navrácení svobody porobeným evropským národům.
Cena za vítězství však byla velmi vysoká, zvláště první invazní vlny prožily krvavý masakr – dvanáct tisíc padlých na straně Spojenců a sedm tisíc na straně Němců. Strašlivou kapitolu invaze v Normandii tvoří i oběti na francouzském civilním obyvatelstvu. Jelikož Němci využívali civilní obyvatelstvo coby živý štít, došlo před a během vylodění k obrovským ztrátám na životech, zahynulo přes dvacet tisíc francouzských civilistů. Ztráty se nevyhnuly ani Čechoslovákům, kteří byli ve druhé vyloďovací vlně, odhady hovoří o tom, že v Normandii je pohřbeno několik desítek československých vojáků.
Sedmdesáté výročí počátku úspěšné invaze v Normandii přichází v době, kdy se na východě Evropy odehrává nejvýraznější konflikt od konce války. Připomínka výročí vylodění je proto letos daleko intenzivnější nežli v jiných letech. Invaze a následné úspěšné osvobození západní a střední Evropy totiž stálo u základů poválečného uspořádání regionu, které nemá v dějinách srovnání – Evropa žije takřka 70 let v míru, pokud pomineme regionální konflikty typu války na Balkáně v 90. letech.
Jsem bytostně přesvědčen, že právě transatlantické spojenectví a současně hlubší integrace Evropy přinesly kontinentu klid zbraní a s tím spojený ekonomický rozvoj regionu. Domnívám se, že i dnes musí být Evropa jednotná a musí dbát o demokratické principy. Dějiny nám toho budiž důkazem.
Článek vyšel v dnešním vydání Lidových novin (4. 6. 2014).
Bitva o Normandii byla jednou z největších operací druhé světové války a dá se označit za nejdůležitější bitvu, v jaké kdy západní Spojenci bojovali. Vítězství zaručilo nejen konečnou porážku Německa, ale i navrácení svobody porobeným evropským národům.
Cena za vítězství však byla velmi vysoká, zvláště první invazní vlny prožily krvavý masakr – dvanáct tisíc padlých na straně Spojenců a sedm tisíc na straně Němců. Strašlivou kapitolu invaze v Normandii tvoří i oběti na francouzském civilním obyvatelstvu. Jelikož Němci využívali civilní obyvatelstvo coby živý štít, došlo před a během vylodění k obrovským ztrátám na životech, zahynulo přes dvacet tisíc francouzských civilistů. Ztráty se nevyhnuly ani Čechoslovákům, kteří byli ve druhé vyloďovací vlně, odhady hovoří o tom, že v Normandii je pohřbeno několik desítek československých vojáků.
Sedmdesáté výročí počátku úspěšné invaze v Normandii přichází v době, kdy se na východě Evropy odehrává nejvýraznější konflikt od konce války. Připomínka výročí vylodění je proto letos daleko intenzivnější nežli v jiných letech. Invaze a následné úspěšné osvobození západní a střední Evropy totiž stálo u základů poválečného uspořádání regionu, které nemá v dějinách srovnání – Evropa žije takřka 70 let v míru, pokud pomineme regionální konflikty typu války na Balkáně v 90. letech.
Jsem bytostně přesvědčen, že právě transatlantické spojenectví a současně hlubší integrace Evropy přinesly kontinentu klid zbraní a s tím spojený ekonomický rozvoj regionu. Domnívám se, že i dnes musí být Evropa jednotná a musí dbát o demokratické principy. Dějiny nám toho budiž důkazem.
Článek vyšel v dnešním vydání Lidových novin (4. 6. 2014).