Povinná vojna patří minulosti
Nápad na znovuzavedení povinné vojenské služby, za které usilovně horuje lidovecký hejtman Jiří Čunek, považuji za neuvážený výkřik do tmy. O to víc je překvapující, že o jeho zařazení do svého programu uvažují třeba Starostové a nezávislí nebo Lidovci. Obnovení povinné vojenské služby by v dnešní realitě byl pouze a jen nesmírně nákladný krok špatným směrem, navíc s minimálním přínosem.
Když ČSSD před více než deseti lety prosadila profesionalizaci armády, důvody pro tento krok byly stejné jako dnes. Již tehdy jsme si uvědomovali, že naučit se používat moderní zbraňové systémy a získat potřebné návyky pro službu v moderních ozbrojených silách chce více času, než několik měsíců "vojny".
Argument, že povinná vojenská služba vštípí našim mladým lidem tolik potřebný pocit disciplíny, má dnes řadu zastánců a třeba právě pan hejtman Čunek se jím rád ohání. Nicméně ruku na srdce, nepřeceňujme až příliš ono romantické vnímání povinné vojenské služby a to, co mladým mužům služba v uniformě skutečně přinesla. Navíc v dnešním světě nelze chtít zodpovědnost za výchovu mladých lidí přenášet z rodiny a školy na armádu. Hledejme spíše způsoby, jak mohou rodina a škola lépe přispět k formování mladých lidí.
Návrhy pana Čunka o tom, že mladí lidé "mají vzít lopatu do ruky", mi zní pomalu jako z roku 1914, totiž s cílem vycvičit co nejvíce demotivovaných vojáků jako "potravu pro děla". Takovou armádu nechceme. Takovou armádu nemáme kde ubytovat, takovou armádu nelze dnes použít už ani ke střežení důležitých objektů. Takovou armádu si ani nemůžeme finančně dovolit. Zaráží mě proto, že i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO by o tom byl ochoten přemýšlet. Naopak plně se ztotožňuji se slovy bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého, který povinnou vojnu označil za překonaný koncept.
Co naopak potřebujeme, je podporovat motivované zájemce z řad mladých občanů o armádu a obranu vlasti. Tam prostor pro rozšíření výcviku vidím. Ať už podporou jejich vstupu do profesionální armády tak, aby se podařilo zastavit povážlivý trend růstu průměrného věku nováčků až na současných 27 let, nebo například posilováním Aktivních záloh. To, že jejich počty téměř nerostou, svědčí o nezvládnutí náboru ze strany ministerstva.
Přitom zájem mladých lidí o obranu tu je - resort je jen neumí motivovat a službu v Aktivních zálohách dostatečně zatraktivnit. Třeba tak, aby přestal chápat Aktivní zálohy jako odklízeče bahna po povodních a začal je vnímat více jako rovnocenné partnery Armády ČR. Třeba také představením armády jako moderní organizace umožňující službu vlasti s moderními technologiemi. Cestou je také motivace mladých lidí k podstoupení dobrovolných cvičení.
Chybí-li nám personál, hledejme rezervy ve výkonnosti resortu obrany a nehledejme způsoby, jak trestat mladé lidi, pokud zrovna nechtějí pustit z ruky tablet a "jít vzít do ruky lopatu", jak navrhuje pan Čunek. Koneckonců Summit NATO prohlásil cyber prostor za další operační doménu, takže právě z internetu se stává bojiště budoucnosti. A tam našim vojákům lopata ani krumpáč stačit nebudou.
Právě dobrovolnost, která jde ruku v ruce s motivací, ale považuji za ten správný směr. Ze zkušenosti víme, že vynucená základní vojenská služba vede k poklesu bojeschopnosti. Všechny výkonné, moderní západní armády od ní koneckonců ustoupily a my snad nechceme jít opačným směrem.
Když ČSSD před více než deseti lety prosadila profesionalizaci armády, důvody pro tento krok byly stejné jako dnes. Již tehdy jsme si uvědomovali, že naučit se používat moderní zbraňové systémy a získat potřebné návyky pro službu v moderních ozbrojených silách chce více času, než několik měsíců "vojny".
Argument, že povinná vojenská služba vštípí našim mladým lidem tolik potřebný pocit disciplíny, má dnes řadu zastánců a třeba právě pan hejtman Čunek se jím rád ohání. Nicméně ruku na srdce, nepřeceňujme až příliš ono romantické vnímání povinné vojenské služby a to, co mladým mužům služba v uniformě skutečně přinesla. Navíc v dnešním světě nelze chtít zodpovědnost za výchovu mladých lidí přenášet z rodiny a školy na armádu. Hledejme spíše způsoby, jak mohou rodina a škola lépe přispět k formování mladých lidí.
Návrhy pana Čunka o tom, že mladí lidé "mají vzít lopatu do ruky", mi zní pomalu jako z roku 1914, totiž s cílem vycvičit co nejvíce demotivovaných vojáků jako "potravu pro děla". Takovou armádu nechceme. Takovou armádu nemáme kde ubytovat, takovou armádu nelze dnes použít už ani ke střežení důležitých objektů. Takovou armádu si ani nemůžeme finančně dovolit. Zaráží mě proto, že i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO by o tom byl ochoten přemýšlet. Naopak plně se ztotožňuji se slovy bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého, který povinnou vojnu označil za překonaný koncept.
Co naopak potřebujeme, je podporovat motivované zájemce z řad mladých občanů o armádu a obranu vlasti. Tam prostor pro rozšíření výcviku vidím. Ať už podporou jejich vstupu do profesionální armády tak, aby se podařilo zastavit povážlivý trend růstu průměrného věku nováčků až na současných 27 let, nebo například posilováním Aktivních záloh. To, že jejich počty téměř nerostou, svědčí o nezvládnutí náboru ze strany ministerstva.
Přitom zájem mladých lidí o obranu tu je - resort je jen neumí motivovat a službu v Aktivních zálohách dostatečně zatraktivnit. Třeba tak, aby přestal chápat Aktivní zálohy jako odklízeče bahna po povodních a začal je vnímat více jako rovnocenné partnery Armády ČR. Třeba také představením armády jako moderní organizace umožňující službu vlasti s moderními technologiemi. Cestou je také motivace mladých lidí k podstoupení dobrovolných cvičení.
Chybí-li nám personál, hledejme rezervy ve výkonnosti resortu obrany a nehledejme způsoby, jak trestat mladé lidi, pokud zrovna nechtějí pustit z ruky tablet a "jít vzít do ruky lopatu", jak navrhuje pan Čunek. Koneckonců Summit NATO prohlásil cyber prostor za další operační doménu, takže právě z internetu se stává bojiště budoucnosti. A tam našim vojákům lopata ani krumpáč stačit nebudou.
Právě dobrovolnost, která jde ruku v ruce s motivací, ale považuji za ten správný směr. Ze zkušenosti víme, že vynucená základní vojenská služba vede k poklesu bojeschopnosti. Všechny výkonné, moderní západní armády od ní koneckonců ustoupily a my snad nechceme jít opačným směrem.