I u výuky jazyků platí: kout železo dokud je žhavé
Na některých školách úspěšně probíhá výuka vybraných předmětů v cizím jazyce. Na základě osobní zkušenosti bych byl velmi rád, kdyby jich přibývalo. Mluvil jsem o tom například se studenty a pedagogy osmiletého gymnázia v Mladé Boleslavi, které jsem tento týden po nějaké době opět navštívil. Vážně tam o tom uvažují, a myslím, že zrovna na této škole by s tím problém neměl být. Naopak, byl jsem zdejší jazykovou úrovní studentů příjemně překvapený. Zmiňuji konkrétně tuto školu, protože je ve městě, ve kterém žiji, na této škole jsem sám studoval, a proto mohu sledovat její proměny. Jsem ale přesvědčený o tom, že by se výuka vybraných předmětů neměla omezovat jen na gymnázia.
Proč si to myslím? Podle mého názoru je to velmi užitečné například u odborných předmětů, kde se názvosloví zvládnuté v cizím jazyce může studentům hodit v praxi. Platí to zejména v případech, kdy nastoupí do nadnárodních společností, jakou je třeba místní Škoda Auto. Sám jsem nějakou dobu pracoval právě ve škodovce. Díky tomu umím ještě dnes téměř všechny díly automobilu pojmenovat v němčině. To jsem se však musel naučit až v praxi. V budoucnu mohou studenti tyto znalostí získat už ve škole .
Mladá generace se bez cizích jazyků neobejde. Ať chceme nebo ne, jsme součástí globalizovaného světa, v němž význam jazyků neustále roste. Naše ekonomika je otevřená, tuzemské firmy obchodují po celém světě, zahraniční společnosti u nás investují a podnikají. Tomuto prostředí se naše školy přizpůsobují jen pomalu. Samozřejmě jsme na tom mnohem lépe než třeba před dvaceti lety, ale studentů, kteří opustí střední školu a běžně se domluví, není ani dnes mnoho. Blýská se však na lepší časy. Příkladem je právě ono zmiňované osmileté gymnázium v Mladé Boleslavi. Při své poslední návštěvě jsem měl možnost si se studenty popovídat bez problémů v angličtině. Jejich schopnost formulovat složité dotazy a reagovat v relativně odborné diskuzi o zahraniční politice mě naplňuje optimismem, že se efektivní výuku jazyků daří prosazovat. Věřím, že brzy nebudeme mít jen studenty schopné úspěšně zvládat gramatické testy, ale hlavně budou schopní v cizím jazyce přemýšlet a pracovat.
Já sám patřím do generace, která jako první měla po dlouhé době možnost studovat v zahraničí. Během střední školy jsem získal stipendium na střední škole ve Velké Británii. Jsem moc rád, že jsem toho tehdy využil. Tato příležitost mi dala hodně, nejen znalost angličtiny. V tomto prostředí jsem získal mnoho zkušeností i přátel, s nimiž se stýkám dosud. Uvědomuji si však, že ne každý má podobnou možnost. A právě z toho důvodu jsem všemi deseti pro to, aby se výuka jazyků na našich středních školách rozrůstala. Studenti by se díky tomu naučili v jiných jazycích nejen dorozumívat, ale i přemýšlet nebo se učit. Stanou se alespoň částečně bilingvními. V dalším životě se jim to bude hodit možná více než některé znalosti, které se sice na střední škole naučí (nic proti tomu), ale během několika let je úspěšně zapomenou. Chceme-li aby naše děti uspěly, musí být schopné se dorozumět cizími jazyky.
Říká se: kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. To mohu podepsat. Zároveň je pravdou, že čím dříve se s osvojováním cizích jazyků začne, tím to děti zvládají lépe. Mladý mozek nasává znalosti jako houba. Jsem rád, že si to stále více škol uvědomuje. Schopnost vést odbornou diskuzi ve více jazycích je pro život k nezaplacení.
Proč si to myslím? Podle mého názoru je to velmi užitečné například u odborných předmětů, kde se názvosloví zvládnuté v cizím jazyce může studentům hodit v praxi. Platí to zejména v případech, kdy nastoupí do nadnárodních společností, jakou je třeba místní Škoda Auto. Sám jsem nějakou dobu pracoval právě ve škodovce. Díky tomu umím ještě dnes téměř všechny díly automobilu pojmenovat v němčině. To jsem se však musel naučit až v praxi. V budoucnu mohou studenti tyto znalostí získat už ve škole .
Mladá generace se bez cizích jazyků neobejde. Ať chceme nebo ne, jsme součástí globalizovaného světa, v němž význam jazyků neustále roste. Naše ekonomika je otevřená, tuzemské firmy obchodují po celém světě, zahraniční společnosti u nás investují a podnikají. Tomuto prostředí se naše školy přizpůsobují jen pomalu. Samozřejmě jsme na tom mnohem lépe než třeba před dvaceti lety, ale studentů, kteří opustí střední školu a běžně se domluví, není ani dnes mnoho. Blýská se však na lepší časy. Příkladem je právě ono zmiňované osmileté gymnázium v Mladé Boleslavi. Při své poslední návštěvě jsem měl možnost si se studenty popovídat bez problémů v angličtině. Jejich schopnost formulovat složité dotazy a reagovat v relativně odborné diskuzi o zahraniční politice mě naplňuje optimismem, že se efektivní výuku jazyků daří prosazovat. Věřím, že brzy nebudeme mít jen studenty schopné úspěšně zvládat gramatické testy, ale hlavně budou schopní v cizím jazyce přemýšlet a pracovat.
Já sám patřím do generace, která jako první měla po dlouhé době možnost studovat v zahraničí. Během střední školy jsem získal stipendium na střední škole ve Velké Británii. Jsem moc rád, že jsem toho tehdy využil. Tato příležitost mi dala hodně, nejen znalost angličtiny. V tomto prostředí jsem získal mnoho zkušeností i přátel, s nimiž se stýkám dosud. Uvědomuji si však, že ne každý má podobnou možnost. A právě z toho důvodu jsem všemi deseti pro to, aby se výuka jazyků na našich středních školách rozrůstala. Studenti by se díky tomu naučili v jiných jazycích nejen dorozumívat, ale i přemýšlet nebo se učit. Stanou se alespoň částečně bilingvními. V dalším životě se jim to bude hodit možná více než některé znalosti, které se sice na střední škole naučí (nic proti tomu), ale během několika let je úspěšně zapomenou. Chceme-li aby naše děti uspěly, musí být schopné se dorozumět cizími jazyky.
Říká se: kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. To mohu podepsat. Zároveň je pravdou, že čím dříve se s osvojováním cizích jazyků začne, tím to děti zvládají lépe. Mladý mozek nasává znalosti jako houba. Jsem rád, že si to stále více škol uvědomuje. Schopnost vést odbornou diskuzi ve více jazycích je pro život k nezaplacení.