Trest za nemoc neboli takzvanou karenční lhůtu je nutné co nejdříve zrušit. V jednadvacátém století není možné dopustit, aby lidé přecházeli nemoci ze strachu, že by se mohli dostat do existenčních problémů.
V debatě o tom, aby se začalo znovu proplácet nemocenské v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, jde především o dvě důležité věci – o zdraví, ale také o peníze.

Zaměstnanci s minimální mzdou dostanou ve výplatě skoro o tisícovku méně, když přijdou o mzdu za tři dny, protože zůstali doma s chřipkou. Pro ty, kteří musí hospodařit s 12 200 korunami, to není opravdu zrovna málo. Proto často nemoci přecházejí anebo si berou dovolenou.

Zejména první řešení má pak dlouhodobý dopad na jejich zdraví. Každý lékař vám řekne, že nemoci se prostě přecházet nemají. Zároveň se takovým chozením do práce vytváří živná půda pro šíření epidemií, protože po cestě do ní i na pracovišti samotném se od nemocného nakazí spousta dalších lidí.
V konečném součtu tak bude zrušení karenční doby výhodnější pro všechny – pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro stát.
ČSSD předložila Sněmovně návrh novely zákoníku práce, který by nesmyslné opatření karenční doby zrušil. Základním cílem poslaneckého návrhu je, aby zaměstnanci měli v prvních třech dnech nemoci nárok na 60 procent mzdy.

Nyní pro to hledáme podporu napříč parlamentními stranami a pevně věřím, že si žádná z nich nevezme na svědomí zdraví a sociální situaci zejména těch lidí, kteří zápasí s nízkými příjmy.
Doufám, že přesvědčíme i část pravicových poslanců, jejichž hlavním argumentem jsou obavy ze zneužívání nemocenské. Jsem přesvědčen o tom, že stát by měl více důvěřovat občanům, navíc nemocenská se vyplácí na základě posouzení lékařem. A pokud bude schválen 60procentní nárok na náhradu v inkriminovaných dnech, pak jde i tady o kompromis a zaměstnanci se určitě nebudou bezdůvodně připravovat o 40 procent mzdy.

Samy pravicové strany přitom často vzývají vyšší důvěru v občany. Není rozumný důvod pro to, aby důvěra v občana neplatila v případě nemocenské a lidé byli pasováni automaticky do role „sprostých podezřelých“. Neobstojí ani obavy z dopadu na zaměstnavatele. V návrhu je totiž zapracovaná kompenzace v podobě sníženého odvodu na nemocenské pojištění o 0,2 procenta. Stát by to unesl, protože systém nemocenského pojištění je dlouhodobě přebytkový. Bavit se o návrhu jsme připraveni jak se zaměstnavateli, tak s odbory i vládou.
Politikům by mělo jít především o to, aby se lidem žilo lépe. A zrušení karenční doby je jedním z krůčků na cestě k tomuto cíli.

Článek vyšel také v deníku Právo (12. března 2018)

Pokud mě chcete kontaktovat anebo chcete vědět více o mých názorech, využijte můj Twitter @jhamacek, nebo Facebook, případně navštivte mé webové stránky hamacek.cz.