V poslední době jsem byl hodně v médiích. Do talk show na Primě mne pozval Jan Kraus. Následovalo vystoupení v Hyde Parku na ČT 24. Na vlnách Českého rozhlasu 6 jsem diskutoval s ministrem zdravotnictví Hegerem. Při každé příležitosti jsem kritizoval cynické vyhrožování lékařů pacientům smrtí, obsažené v hesle „Náš exodus, váš exitus“. Varoval jsem před úzce biologickým zaměřením současné medicíny, korupcí a tlakem medicínsko- farmaceutického komplexu na zbytečné podávání léků. Poukazoval na vysoký počet psychopatů v manažerských a politických funkcích, kteří v této zemi vytvářejí podmínky neslučitelné se zdravím. Moje vystoupení měla u pacientů velký ohlas. Přišla mi záplava mailů, dopisů a pozvání. Připadal jsem si jako v pohádce Císařovy nové šaty. Všichni vědí, nebo alespoň tuší, že je panovník ješitný a nahý. Nikdo se to ale neodváží říct nahlas. V království panuje pokrytectví a strach. Pravda zazní až díky bezelstnosti malého chlapce.
Moc mne zajímalo, co na moje názory říkají medicínské špičky. Usnadnil mi to čtenář Reflexu pan Hausmánek. Zeptal se té nejrespektovanější kapacity - psychiatra profesora MUDr. Cyrila Höschla, DrSc., FRCPsych. (Reflex č. 8, 24. 2. 2011).

Krize medicíny?

Vážený pane doktore, nedávno vystoupil v Hydeparku (ČT 24) Dr. J. Hnízdil. Diváky velice zaujal, jak bylo patrné z hlasování a z diskuse. Jak jsem tak poslouchal jeho slova, nabýval jsem dojmu, že musíme žít v hodně nemocné společnosti. Dr. Hnízdil se domnívá, že medicína je vedena velmi neprofesionálně a vlastně špatně - protože biologická vychází z nevývratného předpokladu, že zdravotní porucha musí mít tzv. objektivní příčinu. Poukázal na enormní plýtvání v návaznosti na takto špatně vedenou medicínu. Ta podle něj neléčí choroby, nýbrž pouze potlačuje symptomy, čímž se nahrává ziskům lékařů, nemocnic, farmaceutickým molochům - a to na úkor pacientů. Současná medicína dělá hrubou chybu, neboť vůbec nesleduje příběh pacienta, ale příliš se soustřeďuje na ne-moc té které části těla - pročež jí uniká jádro. Můžete se prosím k tomu nějak vyjádřit? Jeho návrhy zní optimisticky a mají hlavu a patu (nahlíženo laikem). Děkuji za odpověď. Se srdečným pozdravem, M. Hausmánek


„Mnohé z toho, co píšete, a co se lze dočíst i na blogu p. dr. Hnízdila, je samozřejmě pravda. Lékaři nemají čas věnovat se příběhu pacienta - nevydělali by si ani na slanou vodu. K ideálu rodinného lékaře mají nejblíže praktičtí lékaři, ale ani ti si ho v současném systému nemohou dovolit naplňovat. Kdysi, ještě za socialismu, mi kolegyně položila otázku, proč se ke mně hrne tolik ambulantních pacientů, když mohou jít pohodlněji k lékaři v místě bydliště, a sama si hned odpověděla: protože kdekdo si rád zadarmo pokecá s inteligentním člověkem. Tato hláška vystihuje do určité míry jádro problému. Můžeme ho ale otočit: tak, jako superspecializované péči chybí lidskost a prostor pro „příběh“, po jakém volá celostní medicína, tak by po vylití vaničky i s dítětem všem post-medicínským léčitelům a celostním terapeutům setsakra chyběl někdo, kdo umí bezpečně vyoperovat nádor na spodině lební, vyměnit ledvinu nebo „jen“ potlačit příznaky nezřízené agrese či psychózy ničící okolí až do pátého kolene. Takové zuřivé delirium, to není žádný únavový syndrom, to je biologická bouře par excellence. Když se roztřískám na dálnici a můj život bude viset na vlásku, nebudu chtít, aby záchranář, co mne najde v bezvědomí v příkopu, začal pátrat po drbech z mého života; v tu chvíli vem můj příběh čert! Potřebuji zaintubovat, napíchnout žílu či „centrál“ a stabilizovat. Na ostatní je dost času, až budu z nejhoršího venku. Já nechci, aby můj zachránce filosofoval, já chci, aby především ovládal „medicínsko-farmaceutické“ řemeslo, molochy nemolochy. Pokud je nějaký lékař hrubě nespokojen se stavem medicíny a má k tomu možnost, může ukázat, jak se to má dělat jinak. Jistě uspěje - pacienti k němu určitě budou chodit. Mimochodem Vámi citovaný pan dr. Hnízdil působí v Centru komplexní péče v Dobřichovicích, jež současnou medicínu rozhodně šmahem nezavrhuje. Toto centrum komplexně nabízí navíc i pronájem nemovitostí a nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků. Medicínsko-průmyslový komplex má zřejmě ještě šanci“.
Dotazy posílejte na hoschl@reflex.cz

Pro řadového lékaře nemůže být větším vyznamenáním, než když se o jeho názory zajímá ředitel Psychiatrického centra, profesor III. Lékařské fakulty UK, bývalý prezident Evropské psychiatrické asociace, autor řady odborných publikací, vyznamenaný samotným prezidentem republiky. A dokonce čte můj blog. V ocenění mých obchodních a podnikatelských schopností se ale pan profesor bohužel mýlí. Moje názory na medicínu totiž v roztržitosti spojil s výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele. Šestnáctého února, několik dní před zveřejněním sloupku v Reflexu a poté co mi text přeposlal pan Hausmánek, jsem požádal vedení redakce, následně i samotného pana profesora Höschla, aby toto spojení vysvětlili, resp. umožnili otisknout moji reakci. Svoji prosbu jsem ještě jednou opakoval:


<i>
„Pana profesora Höschla si vážím pro jeho odborné kvality. Respektuji jeho odlišný názor na problémy současné medicíny. Nezpochybňuji úspěchy moderní farmakologie a operativy v léčbě těžkých chorob. Upozorňuji ale, že zdravotní obtíže člověka je nutné posuzovat v souvislostech jeho životní situace. V závěru svého textu pan profesor píše: "Mimochodem Vámi citovaný dr. Hnízdil působí v Centru komplexní péče v Dobřichovicích. Toto centrum komplexně nabízí navíc i pronájem nemovitostí a nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků. Medicínsko -průmyslový komplex má zřejmě ještě šanci". K tomu si dovoluji uvést, že: CKP Dobřichovice je soukromým zdravotnickým zařízením. Nejsem ani jeho majitelem, ani společníkem, nýbrž řadovým zaměstnancem. Jediným předmětem mojí činnosti a zdrojem příjmu je práce ambulantního lékaře. Nepronajímám žádnou nemovitost, neplyne mi žádný zisk z nákupu, skladování či prodeje hromadně vyráběných léčivých přípravků. Jestliže pan profesor "mimochodem" spojuje moje názory na medicínu a výpis z obchodního rejstříku mého zaměstnavatele, předvádí učebnicovou ukázku manipulace veřejným míněním. Mám právo se proti tomu ohradit.“.


Zatím jsem se od pana šéfredaktora Šafra, jeho zástupce pan Stoniše, ani od pana profesora Höschla vysvětlení nedočkal. Asi ještě pořád obdivují císařovy nové šaty...