Českou politiku řídí baron Prášil.
Bývalá předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí ve středu řekla, že schválně lhala, protože věděla, že může být nahrávána. Její výroky komentují všechna česká média.
K Vítu Bártovi: „Obálku s penězi mi pan ministr předal formou vložení do desek pro koaliční jednání těsně před odjezdem na K9, když požádal o moje desky, že se na něco potřebuje podívat. Vložil tam obálku. Postavil mě do situace, kdy jsem nevěděla, co mám dělat. Byli jsme v restauraci…..ABL je teď mrtvá firma, oni nemají prachy. Uvědomte si, že největším průserem, proč on potřeboval to ŘSD, tak to je, že on je bez peněz. Bárta je bez peněz“.
K Radku Johnovi: „Všem dokázal, že je neschopná figurka, ten už je taky mrtvej“.
K rozkolu ve vládě: „Tahleta akce je projekt společnej, tři čtvrtě roku chystanej“.
K Pavlu Drobilovi: „Pavel se už vrátil. My jsme ho spolu s Petrem vrátili do hry“.
K Petru Tluchořovi: „Já jsem v životě s Petrem Tluchořem nespala. Já potřebuju bejt přesvědčivá. Já když lžu, tak musím být přesvědčivá“.
K Václavu Klausovi: „Ten je jedinej jako nebezpečněj. Akorát že řekněme, že my, a už se to blíží, on se taky posere, při tom nárůstu těch informací. V tý společnosti se to posouvá, takže on si toho moc nedovolí, navíc podle všeho se chystá za mne postavit Havel“.
Bývalá předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí ve středu řekla, že schválně lhala, protože věděla, že může být nahrávána. Její výroky komentují všechna česká média.
Lhaní jako nemoc - Mýtomanství.
„Devátého července 2004 obdržela francouzská policie závažné hlášení. Šestice mladíků původem ze severní Afriky napadla ve vlaku 23letou Marii-Léonii, která cestovala se svým 13měsíčním dítětem. Ženu údajně ostříhali, roztrhali jí tričko a kalhoty a na břicho jí černou tuží nakreslili hákové kříže. Kočárek s děckem převrátili a na zastávce utekli. Zpráva se šířila jako lavina a zaplavila média nejen ve Francii, ale po celé Evropě. V sobotu 10. července vydal francouzský ministr vnitra prohlášení, v němž razantně odsoudil brutalitu s rasistickým a antisemitským podtextem. Ještě téhož dne následovalo komuniké prezidenta republiky, v němž žádal, aby pachatelé tohoto hrůzného činu byli dopadeni a souzeni.V neděli ráno pak rozhořčení francouzských politiků dosáhlo vrcholu. Proti rasismu a antisemitismu vystoupili poslanci, pařížský starosta i další osobnosti společenského a politického života. Drama se objevilo ve všech televizních zprávách i denících v zemi. Hovořilo se především o lhostejnosti a zbabělosti spolucestujících, kteří oběti nepřispěchali na pomoc. Situaci však stále komplikovalo, že ani po dvou dnech vyšetřování policie nenalezla jediného svědka, který by podepřel verzi oběti.V pondělí odpoledne se pak na francouzský deník Le Figaro obrátila žena, která poskytla zdrcující svědectví: Marii-Léonii zná už více než deset let jako ženu, která trpí chorobným vymýšlením. V podvečer se pak Marie-Léonie přiznala ke lži“.
Syndrom, kdy má člověk nutkavou potřebu neustále si vymýšlet nejrůznější příhody a podivná dobrodružství, poprvé popsal v roce 1891 německý psychiatr Anton Delbrϋck a definoval ho jako psychickou poruchu, která se projevuje patologickým lhaním. Dnešní psychiatrie považuje tuto na první pohled směšnou a více méně neškodnou úchylku mezi nejsložitější fenomény klinické praxe. Bájivá lhavost se obtížně diagnostikuje i léčí. Bájiví lháři (mýtomani) často trpí mnohočetnými poruchami osobnosti. Klasický mýtoman na rozdíl od různých podvodníků nelže ze zištnosti nebo s úmyslem někomu uškodit. Jeho hlavním motivem je získání takové pozornosti a respektu, jaké by podle jeho názoru nikdy nepoznal, kdyby se spolehl na svoje obyčejné a nezajímavé „já“. Trpí nedostatkem sebevědomí a vymýšlení historek, v nichž hraje hlavní roli, se pro něj stává drogou, bez níž se neobejde. Jedinec vypráví různé neskutečné příběhy, jako by je prožil. Jejich obsah bývá fantastický. K bájné lhavosti jsou disponováni lidé s hysteroidními rysy. Nejde o poruchu chování, za kterou by mělo být trestáno, protože zde chybí vědomí nepravdy .
Nejtěžší formou zdravotní mýtomanie je tzv. Münchhausenův syndrom, který dostal jméno podle barona Hieronyma Karla Friedricha von Münchhausena (1720-1797). Münchhausen byl německý jízdní důstojník a zúčastnil se několika tažení proti Turkům. Svým vypravěčským uměním a smyšlenými historkami proslul natolik, že se stal předlohou pro hlavní postavu knihy Dobrodružství barona Prášila.
MUDr. Jan Hnízdil
S využitím: zena-in.cz/clanek/lhani-jako-nemoc/rubrika/zdravi
Podpořte výzvu občanského vzdoru NEO2011 (www.neo2011.cz)
K Vítu Bártovi: „Obálku s penězi mi pan ministr předal formou vložení do desek pro koaliční jednání těsně před odjezdem na K9, když požádal o moje desky, že se na něco potřebuje podívat. Vložil tam obálku. Postavil mě do situace, kdy jsem nevěděla, co mám dělat. Byli jsme v restauraci…..ABL je teď mrtvá firma, oni nemají prachy. Uvědomte si, že největším průserem, proč on potřeboval to ŘSD, tak to je, že on je bez peněz. Bárta je bez peněz“.
K Radku Johnovi: „Všem dokázal, že je neschopná figurka, ten už je taky mrtvej“.
K rozkolu ve vládě: „Tahleta akce je projekt společnej, tři čtvrtě roku chystanej“.
K Pavlu Drobilovi: „Pavel se už vrátil. My jsme ho spolu s Petrem vrátili do hry“.
K Petru Tluchořovi: „Já jsem v životě s Petrem Tluchořem nespala. Já potřebuju bejt přesvědčivá. Já když lžu, tak musím být přesvědčivá“.
K Václavu Klausovi: „Ten je jedinej jako nebezpečněj. Akorát že řekněme, že my, a už se to blíží, on se taky posere, při tom nárůstu těch informací. V tý společnosti se to posouvá, takže on si toho moc nedovolí, navíc podle všeho se chystá za mne postavit Havel“.
Bývalá předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí ve středu řekla, že schválně lhala, protože věděla, že může být nahrávána. Její výroky komentují všechna česká média.
Lhaní jako nemoc - Mýtomanství.
„Devátého července 2004 obdržela francouzská policie závažné hlášení. Šestice mladíků původem ze severní Afriky napadla ve vlaku 23letou Marii-Léonii, která cestovala se svým 13měsíčním dítětem. Ženu údajně ostříhali, roztrhali jí tričko a kalhoty a na břicho jí černou tuží nakreslili hákové kříže. Kočárek s děckem převrátili a na zastávce utekli. Zpráva se šířila jako lavina a zaplavila média nejen ve Francii, ale po celé Evropě. V sobotu 10. července vydal francouzský ministr vnitra prohlášení, v němž razantně odsoudil brutalitu s rasistickým a antisemitským podtextem. Ještě téhož dne následovalo komuniké prezidenta republiky, v němž žádal, aby pachatelé tohoto hrůzného činu byli dopadeni a souzeni.V neděli ráno pak rozhořčení francouzských politiků dosáhlo vrcholu. Proti rasismu a antisemitismu vystoupili poslanci, pařížský starosta i další osobnosti společenského a politického života. Drama se objevilo ve všech televizních zprávách i denících v zemi. Hovořilo se především o lhostejnosti a zbabělosti spolucestujících, kteří oběti nepřispěchali na pomoc. Situaci však stále komplikovalo, že ani po dvou dnech vyšetřování policie nenalezla jediného svědka, který by podepřel verzi oběti.V pondělí odpoledne se pak na francouzský deník Le Figaro obrátila žena, která poskytla zdrcující svědectví: Marii-Léonii zná už více než deset let jako ženu, která trpí chorobným vymýšlením. V podvečer se pak Marie-Léonie přiznala ke lži“.
Syndrom, kdy má člověk nutkavou potřebu neustále si vymýšlet nejrůznější příhody a podivná dobrodružství, poprvé popsal v roce 1891 německý psychiatr Anton Delbrϋck a definoval ho jako psychickou poruchu, která se projevuje patologickým lhaním. Dnešní psychiatrie považuje tuto na první pohled směšnou a více méně neškodnou úchylku mezi nejsložitější fenomény klinické praxe. Bájivá lhavost se obtížně diagnostikuje i léčí. Bájiví lháři (mýtomani) často trpí mnohočetnými poruchami osobnosti. Klasický mýtoman na rozdíl od různých podvodníků nelže ze zištnosti nebo s úmyslem někomu uškodit. Jeho hlavním motivem je získání takové pozornosti a respektu, jaké by podle jeho názoru nikdy nepoznal, kdyby se spolehl na svoje obyčejné a nezajímavé „já“. Trpí nedostatkem sebevědomí a vymýšlení historek, v nichž hraje hlavní roli, se pro něj stává drogou, bez níž se neobejde. Jedinec vypráví různé neskutečné příběhy, jako by je prožil. Jejich obsah bývá fantastický. K bájné lhavosti jsou disponováni lidé s hysteroidními rysy. Nejde o poruchu chování, za kterou by mělo být trestáno, protože zde chybí vědomí nepravdy .
Nejtěžší formou zdravotní mýtomanie je tzv. Münchhausenův syndrom, který dostal jméno podle barona Hieronyma Karla Friedricha von Münchhausena (1720-1797). Münchhausen byl německý jízdní důstojník a zúčastnil se několika tažení proti Turkům. Svým vypravěčským uměním a smyšlenými historkami proslul natolik, že se stal předlohou pro hlavní postavu knihy Dobrodružství barona Prášila.
MUDr. Jan Hnízdil
S využitím: zena-in.cz/clanek/lhani-jako-nemoc/rubrika/zdravi
Podpořte výzvu občanského vzdoru NEO2011 (www.neo2011.cz)
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
