Jak to s těmi rouškami vlastně myslíte, pane ministře?

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 30. 4. 2020 (na čarodějnice) nařízení, ve kterém se uvádí:

„Výjimka (nenošení roušky) je stanovena také nově pro osoby s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální
duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.“

Nepřehledná, chaotická a rozporuplná nařízení ministerstva mi působí psychické potíže. Usoudil jsem, že splňuji předpoklady pro udělení výjimky, roušku rituálně spálil, fotku dal na facebook. Zprávu převzala TN.cz. Strhla se lavina. Valí se na mě žádosti, abych vydával potvrzení, že lidé nemusejí nosit roušky. K tomu nejsem oprávněný. Požádal jsem proto ministra zdravotnictví (a prezidenta ČLK) aby jasně deklaroval, u jakých onemocnění pacienti roušku nosit nemusejí.

„Vážení pánové,
v nařízení ministra zdravotnictví ČR Mgr. Adama Vojtěcha ze dne
30. 4. 2020 se uvádí:
„Výjimka (nenošení roušky) je stanovena také nově pro osoby s
poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací
duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální
duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.“

Vzhledem k četným dotazům pacientů si Vás dovoluji požádat o
sdělení:
- jakých poruch intelektu, kognitivních poruch či závažných
alterací duševního stavu se tato úleva týká a proč (dle seznamu
MKN)
- jakým potvrzením se má pacient v případě kontroly PČR
prokázat
- kdo je oprávněný mu takové potvrzení vystavit a jakou má mít
formu
- zda je vydání takového potvrzení zpoplatněno
- zda a jakým způsobem se na realizaci tohoto opatření podílí
ČLK.
Děkuji za odpověď. MUDr. Jan Hnízdil.“

Z lékařské komory odpověděli obratem:

„Vážený pane doktore,
z pověření prezidenta ČLK MUDr. Milana Kubka konstatuji, že ČLK
se ani na vydání, ani na následné realizaci Vámi popsaného
opatření vůbec nijak nepodílela a nepodílí. Rovněž není
komora kompetentní vykládat nařízení ministra zdravotnictví,
odpověď na všechny další Vaše dotazy tedy musí učinit MZ ČR.
S pozdravem. Mgr. Bc. Miloš Máca, právní kancelář ČLK.“

Ministerstvo na moje dotazy nereaguje. Redakci TN.cz bylo po opakovaných urgencích sděleno, že: „V rámci správního řízení mají občané právo se k udělení pokuty vyjádřit. Tudíž je samozřejmě prostor, aby jejich ošetřující lékař dosvědčil oprávněnost výjimky z povinného nošení roušek." Na doplňující dotaz ohledně seznamu chorob, které by opravňovaly k nenošení roušek, ministerstvo uvedlo, že: „...budou přesně definovány v metodickém pokynu, který ministerstvo zdravotnictví připravuje. Již nyní ale můžeme uvést, že mezi ně bude patřit hypertenze a cukrovka."

Ministerstvo vydalo nařízení a teprve potom bude „definovat seznam chorob, které by opravňovaly k nenošení roušek.“ To je postavené na hlavu. Jestliže ministerstvo neposkytlo jasný výklad, může si nařízení vyložit každý po svém. Mám spoustu pacientů, kterým roušky (a další represivní opatření) působí tělesné (kožní záněty, opary, dechová tíseň...) či psychické (úzkosti, deprese…) potíže. Ministerstvo nemůže občanům ukládat nařízení, která poškozují jejich zdraví. Nemůže po lékařích žádat, aby se na takovém poškozování podíleli. Popřelo by tím vlastní poslání, škodilo by zdraví.

Ministerstvo tvrdí, že povinné nošení roušky zabránilo katastrofě, zachránilo nespočet životů (A. Babiš: „Zachránili jsme tisíce životů, lidé by nám měli děkovat“). Stejně tak je možné tvrdit, že nošení roušky nezachránilo vůbec nikoho. Obě tvrzení mají stejnou (nulovou) výpovědní hodnotu, nejsou doložena fakty. Jsou to emotivní výkřiky do tmy. Účelnost všeobecné rouškové povinnosti (a dalších restriktivních opatření) není přesvědčivě doložena. Škody, které tato opatření řadě občanů a firem způsobila, oproti tomu doložitelné, vyčíslitelné a vymahatelné jsou. Podstata vymahatelnosti spočívá především v tom, že konkrétní představitelé vlády a úředníci ministerstev nepostupovali podle Pandemického plánu.

Ministerstvo nemůže od stolu střílet diagnózy, trvat na nošení roušky u pacientů, kterým působí tělesné nebo psychické potíže. K posouzení zdravotního stavu a zbavení roušky je kompetentní jen ošetřující lékař.

„Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné,“ píše se v Hippokratově přísaze. Jsem přesvědčený, že je nadřazená chaotickým, nepřehledným a rozporuplným nařízením ministerských úředníků. Budu se nadále řídit jedině jí.