Je možné diagnostikovat politiky na dálku?
Ukázka z knihy Všichni jsou psychopati jenom já jsem letadlo
Ještě než se začtete do psychologických profilů Václava Klause, Miloše Zemana a Andreje Babiše, musíme vám vysvětlit, jak jsme je vytvářeli a jak chápeme „diagnostiku na dálku.“ Naším cílem nebylo popsat chování zkoumaných politiků (to každý vidí), ale najít příčiny, které k němu vedou. Vycházeli jsme z veřejně dostupných zdrojů, výpovědí spolupracovníků nebo lidí, kteří se pohybovali v jejich blízkosti, v neposlední řadě z informací, které o sobě řekli či napsali samotní politici.
Většina psychologů a psychiatrů považuje diagnostiku na dálku za neprofesionální, neetickou, zbytečnou. My tento názor nesdílíme. Jak jinak pochopit chování lidí, kteří výrazně ovlivňují naše životy, když oni sami se (z důvodů vlastní poruchy) nikdy vyšetřit nedají? Jsme přesvědčeni, že korektní posouzení veřejných činitelů je na dálku nejen možné, ale (nejde-li to jinak) dokonce nezbytné.
Významný vliv na pochopení vnitřního světa Adolfa Hitlera měla práce amerického psychoanalytika Waltera C. Langera. Na vzdálenost několika tisíc kilometrů, jen z písemných informací a výpovědí Hitlerových spolupracovníků dokázal sestavit neuvěřitelně přesný profil. V kriminalistice se běžně provádí psychologický profil pachatele, kterého nikdo nezná, nikdo ho neviděl, k dispozici je minimum informací. Nikdo se nad tím nepozastavuje, nikomu to nepřijde nemožné, nepřesné, zbytečné, neetické. Ve hře je totiž bezpečnost – veřejný zájem. Ve veřejném zájmu je ale také pochopit motivy vlivných politiků, aby nebyla oslabena naše kolektivní bezpečnost. Naší povinností je se o to pokusit.
Předkládáme vám pokus o strhnutí masky politika. Je to pokus o co nejvíce objektivní posouzení, které provádíte ve svém životě i vy. Kdo z vás se nikdy nezamyslel nad tím, proč se váš rodič, vaše dítě, partner, podřízený, nadřízený, kolega, soused, kamarád chová jinak, než jste očekávali, jinak, než určují pravidla, jinak, než jste se domluvili? Kdo z vás se nikdy nesnažil (i ve vztahu k sobě) toho druhého pochopit, odpovědět na otázku proč?
Vytváření psychologického profilu na dálku je založené nejen na informacích a pochopení souvislostí ze života zkoumaného, ale také na sebepoznání autorů profilu, nás samotných. Nemusíme druhého znát a chodit s ním na pivo, abychom ho mohli dostatečně prozkoumat. Valí se na nás ze všech stran. Jako v tom vousatém vtipu: „Pustím rádio - Lenin. Pustím televizi - Lenin. Otevřu noviny - Lenin. Jeden aby se už bál otevřít konzervu.“
Výstižně to napsal Erich Fromm v Anatomii lidské destruktivity:
"Známost" a "přátelství" představují jen povrchní znalost druhého člověka, znalost "předmětu", který vidím zvnějšku. Je to úplně něco jiného než do hloubky pronikající empatické poznání, v němž to, co prožívá druhý, chápu tak, že v sobě mobilizuji zkušenosti, které se podobají jeho. Tento způsob poznání vyžaduje, abychom ani sami v sobě nic nepotlačovali natolik, aby to bránilo uvědomování si nových aspektů našeho nevědomí. Tak dosáhneme hlubšího vzájemného porozumění, kdy druhého člověka nesoudíme a neodsuzujeme... Závisí to na stupni, do jakého člověk překonal svou vlastní nejistotu, svou chamtivost a narcismus, a nikoli na tom, kolik má o druhých lidech informací... Neměli bychom ale podceňovat ani hluboké psychologické poznatky, které dokáže zkušený pozorovatel získat již jen tím, že chvíli podrobně pozoruje nějakého člověka (přirozeně i s jeho gesty, hlasem, držením těla, rukou, výrazem obličeje atd.). Tento způsob poznání může být důležitým zdrojem hlubokého pochopení lidského charakteru, i když daného člověka neznáme osobně a nemáme k dispozici žádné jeho deníky, dopisy nebo podrobný životopis.“
Uvedené profily jsou určeny lidem, kteří se nad nimi chtějí zamyslet. Nejsou určeny těm, kteří v rámci emočního (a tudíž nezvratného stanoviska) všechno hned odsoudí jako lživé dílo chudáků, kteří si na předních politicích chtějí postavit kariéru, vybít malost a frustraci (nebo obojí). Jsme si vědomi, že nás lidé mohou (a pravděpodobně budou) nazývat šarlatány, ubožáky, psychopaty. Počítáme s tím a vůbec nám to nevadí. My totiž vidíme (a v knize se snažíme čtenářům ukázat), jak to do sebe všechno dokonale zapadá. A znovu zdůrazňujeme: Naším cílem není nikoho soudit. Naším cílem je dotyčného pochopit. Věříme, že vnímáte ten rozdíl.
Zpočátku nás vůbec nenapadlo profily zveřejňovat. Chtěli jsme jen vyvolat odbornou debatu, podobnou té, jaká se dnes vede v případě Donalda Trumpa. Profily jsme poslali významným psychiatrům a psychologům, několika odborným společnostem a zdravotnickým institucím, dokonce ošetřujícímu lékaři Miloše Zemana. Nic, ticho po pěšině. Nebyl zájem píchat do vosího hnízda, riskovat renomé a nepříjemnosti slibně rozjetých nebo slibně končících kariér. Mlčení kompetentních nás učinilo kompetentními, pokud se chcete ptát, proč právě my a proč právě teď?! Víme, že náš pokus má daleko k k dokonalosti. Jak se ale říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Při čtení přejeme vám i sobě otevřenou mysl!
https://www.nln.cz/knihy/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo/
Ještě než se začtete do psychologických profilů Václava Klause, Miloše Zemana a Andreje Babiše, musíme vám vysvětlit, jak jsme je vytvářeli a jak chápeme „diagnostiku na dálku.“ Naším cílem nebylo popsat chování zkoumaných politiků (to každý vidí), ale najít příčiny, které k němu vedou. Vycházeli jsme z veřejně dostupných zdrojů, výpovědí spolupracovníků nebo lidí, kteří se pohybovali v jejich blízkosti, v neposlední řadě z informací, které o sobě řekli či napsali samotní politici.
Většina psychologů a psychiatrů považuje diagnostiku na dálku za neprofesionální, neetickou, zbytečnou. My tento názor nesdílíme. Jak jinak pochopit chování lidí, kteří výrazně ovlivňují naše životy, když oni sami se (z důvodů vlastní poruchy) nikdy vyšetřit nedají? Jsme přesvědčeni, že korektní posouzení veřejných činitelů je na dálku nejen možné, ale (nejde-li to jinak) dokonce nezbytné.
Významný vliv na pochopení vnitřního světa Adolfa Hitlera měla práce amerického psychoanalytika Waltera C. Langera. Na vzdálenost několika tisíc kilometrů, jen z písemných informací a výpovědí Hitlerových spolupracovníků dokázal sestavit neuvěřitelně přesný profil. V kriminalistice se běžně provádí psychologický profil pachatele, kterého nikdo nezná, nikdo ho neviděl, k dispozici je minimum informací. Nikdo se nad tím nepozastavuje, nikomu to nepřijde nemožné, nepřesné, zbytečné, neetické. Ve hře je totiž bezpečnost – veřejný zájem. Ve veřejném zájmu je ale také pochopit motivy vlivných politiků, aby nebyla oslabena naše kolektivní bezpečnost. Naší povinností je se o to pokusit.
Předkládáme vám pokus o strhnutí masky politika. Je to pokus o co nejvíce objektivní posouzení, které provádíte ve svém životě i vy. Kdo z vás se nikdy nezamyslel nad tím, proč se váš rodič, vaše dítě, partner, podřízený, nadřízený, kolega, soused, kamarád chová jinak, než jste očekávali, jinak, než určují pravidla, jinak, než jste se domluvili? Kdo z vás se nikdy nesnažil (i ve vztahu k sobě) toho druhého pochopit, odpovědět na otázku proč?
Vytváření psychologického profilu na dálku je založené nejen na informacích a pochopení souvislostí ze života zkoumaného, ale také na sebepoznání autorů profilu, nás samotných. Nemusíme druhého znát a chodit s ním na pivo, abychom ho mohli dostatečně prozkoumat. Valí se na nás ze všech stran. Jako v tom vousatém vtipu: „Pustím rádio - Lenin. Pustím televizi - Lenin. Otevřu noviny - Lenin. Jeden aby se už bál otevřít konzervu.“
Výstižně to napsal Erich Fromm v Anatomii lidské destruktivity:
"Známost" a "přátelství" představují jen povrchní znalost druhého člověka, znalost "předmětu", který vidím zvnějšku. Je to úplně něco jiného než do hloubky pronikající empatické poznání, v němž to, co prožívá druhý, chápu tak, že v sobě mobilizuji zkušenosti, které se podobají jeho. Tento způsob poznání vyžaduje, abychom ani sami v sobě nic nepotlačovali natolik, aby to bránilo uvědomování si nových aspektů našeho nevědomí. Tak dosáhneme hlubšího vzájemného porozumění, kdy druhého člověka nesoudíme a neodsuzujeme... Závisí to na stupni, do jakého člověk překonal svou vlastní nejistotu, svou chamtivost a narcismus, a nikoli na tom, kolik má o druhých lidech informací... Neměli bychom ale podceňovat ani hluboké psychologické poznatky, které dokáže zkušený pozorovatel získat již jen tím, že chvíli podrobně pozoruje nějakého člověka (přirozeně i s jeho gesty, hlasem, držením těla, rukou, výrazem obličeje atd.). Tento způsob poznání může být důležitým zdrojem hlubokého pochopení lidského charakteru, i když daného člověka neznáme osobně a nemáme k dispozici žádné jeho deníky, dopisy nebo podrobný životopis.“
Uvedené profily jsou určeny lidem, kteří se nad nimi chtějí zamyslet. Nejsou určeny těm, kteří v rámci emočního (a tudíž nezvratného stanoviska) všechno hned odsoudí jako lživé dílo chudáků, kteří si na předních politicích chtějí postavit kariéru, vybít malost a frustraci (nebo obojí). Jsme si vědomi, že nás lidé mohou (a pravděpodobně budou) nazývat šarlatány, ubožáky, psychopaty. Počítáme s tím a vůbec nám to nevadí. My totiž vidíme (a v knize se snažíme čtenářům ukázat), jak to do sebe všechno dokonale zapadá. A znovu zdůrazňujeme: Naším cílem není nikoho soudit. Naším cílem je dotyčného pochopit. Věříme, že vnímáte ten rozdíl.
Zpočátku nás vůbec nenapadlo profily zveřejňovat. Chtěli jsme jen vyvolat odbornou debatu, podobnou té, jaká se dnes vede v případě Donalda Trumpa. Profily jsme poslali významným psychiatrům a psychologům, několika odborným společnostem a zdravotnickým institucím, dokonce ošetřujícímu lékaři Miloše Zemana. Nic, ticho po pěšině. Nebyl zájem píchat do vosího hnízda, riskovat renomé a nepříjemnosti slibně rozjetých nebo slibně končících kariér. Mlčení kompetentních nás učinilo kompetentními, pokud se chcete ptát, proč právě my a proč právě teď?! Víme, že náš pokus má daleko k k dokonalosti. Jak se ale říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Při čtení přejeme vám i sobě otevřenou mysl!
null
https://www.nln.cz/knihy/vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-jsem-letadlo/