Prázdné žvanění Sobotkovy vlády
Máme tu naprosto fascinující ukázku toho, jak Sobotkova vláda řeší uprchlickou krizi. Nebo spíš, jak ji nejenom, že neřeší, ale jak ji neřeší ani tak, jak srdnatě tvrdí, že by se řešit měla.
“Je na nás hledat způsob, jak změnit situaci v zemích, které pomoc potřebují. Z událostí posledních dní je zřejmé, proč je třeba se právě jim věnovat. Zahraniční rozvojová spolupráce je přitom jednou z cest, jak lze vznikajícím problémům předcházet,” řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD, když na pražské Kampě slavnostně zahájil Český rozvojový den, což je akce, o níž nám tiskové oddělení ministerstva zahraničí ještě sdělilo, že návštěvníkům nabídla informace o zahraniční rozvojové spolupráci a bohatý kulturní program.
To samé tiskové oddělení jaksi nedokázalo za tři dny odpovědět na prostou otázku, jak tedy současná uprchlická krize změnila množství prostředků na zahraniční rozvojovou pomoc. Ale v pořádku, víme tedy už, že podle ministra zahraničí je to důležitý prostředek, kterým můžeme jako středně bohatý evropský stát pomoci zmírňovat proudy tisíců lidí prchajících ze zničených států do Evropy. A od ministerstva financí se nám podařilo získat i aktualizovaná čísla. Takže, jak Česko přispívá na zahraniční rozvojovou pomoc?
Před pěti lety dalo Česko 832 milionů korun. V letech 2011 až 2013 to bylo 807 milionů. V rozpočtu na loňský rok částka vzrostla na 827 milionů a na letošní rok na 855 milionů. A protože letos vypukla uprchlická krize, tak v rozpočtu na příští rok... moment... klesla. Ano, klesla na 854 milionů korun. Asi už všichni kromě pana ministra Zaorálka tuší, že tady něco nesedí. Horší navíc je, že vůbec nejde o nějaký ten milion nahoru, nebo dolů. Ono by totiž Česko mělo už třináct let platit skoro třikrát víc. Slíbilo totiž spolu se zbytkem EU v roce 2002 v Barceloně, že každý rok věnuje na pomoc rozvojovému světu 0,33% HDP. A ono je to dodnes jen 0,11%.
Čeští politici excelují ve vymýšlení nejrůznějších opatření, které musí udělat někdo jiný a hlavně někde jinde. Vicepremiér, ministr financí, šéf ANO a miliardář Andrej Babiš, kterému stále důvěřuje většina těch, kdo chtějí volit, navrhuje, že “OSN musí...”. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který už o uprchlících začal alespoň trochu nahlas mluvit, navrhuje, že “šéfové Evropské unie musí...”. A úplný přeborník je premiér Bohuslav Sobotka. Uprchlickou krizi navrhoval řešit hlavně tam, kde vzniká. “Pro skutečné zastavení migrační vlny je nejdůležitější ukončení válečných konfliktů v Sýrii a Libyi a za nutné považuji také zlepšování dalších podmínek k životu v zemích původu většiny uprchlíků”. Krásná slova.
Vláda se asi nevydá do Sýrie rozdávat jídlo a léky. Ale když už má premiér nebo někteří jeho ministři tu odvahu navrhovat ostatním, co mají dělat, měla mít alespoň schopnost ty silné řeči podpořit alespoň tím nejmenším možným činem, tedy při sestavování rozpočtu na příští rok přepsat tu nízkou částku na nějakou vyšší. Takhle je to prostě velmi trapné.
“Je na nás hledat způsob, jak změnit situaci v zemích, které pomoc potřebují. Z událostí posledních dní je zřejmé, proč je třeba se právě jim věnovat. Zahraniční rozvojová spolupráce je přitom jednou z cest, jak lze vznikajícím problémům předcházet,” řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD, když na pražské Kampě slavnostně zahájil Český rozvojový den, což je akce, o níž nám tiskové oddělení ministerstva zahraničí ještě sdělilo, že návštěvníkům nabídla informace o zahraniční rozvojové spolupráci a bohatý kulturní program.
To samé tiskové oddělení jaksi nedokázalo za tři dny odpovědět na prostou otázku, jak tedy současná uprchlická krize změnila množství prostředků na zahraniční rozvojovou pomoc. Ale v pořádku, víme tedy už, že podle ministra zahraničí je to důležitý prostředek, kterým můžeme jako středně bohatý evropský stát pomoci zmírňovat proudy tisíců lidí prchajících ze zničených států do Evropy. A od ministerstva financí se nám podařilo získat i aktualizovaná čísla. Takže, jak Česko přispívá na zahraniční rozvojovou pomoc?
Před pěti lety dalo Česko 832 milionů korun. V letech 2011 až 2013 to bylo 807 milionů. V rozpočtu na loňský rok částka vzrostla na 827 milionů a na letošní rok na 855 milionů. A protože letos vypukla uprchlická krize, tak v rozpočtu na příští rok... moment... klesla. Ano, klesla na 854 milionů korun. Asi už všichni kromě pana ministra Zaorálka tuší, že tady něco nesedí. Horší navíc je, že vůbec nejde o nějaký ten milion nahoru, nebo dolů. Ono by totiž Česko mělo už třináct let platit skoro třikrát víc. Slíbilo totiž spolu se zbytkem EU v roce 2002 v Barceloně, že každý rok věnuje na pomoc rozvojovému světu 0,33% HDP. A ono je to dodnes jen 0,11%.
Čeští politici excelují ve vymýšlení nejrůznějších opatření, které musí udělat někdo jiný a hlavně někde jinde. Vicepremiér, ministr financí, šéf ANO a miliardář Andrej Babiš, kterému stále důvěřuje většina těch, kdo chtějí volit, navrhuje, že “OSN musí...”. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který už o uprchlících začal alespoň trochu nahlas mluvit, navrhuje, že “šéfové Evropské unie musí...”. A úplný přeborník je premiér Bohuslav Sobotka. Uprchlickou krizi navrhoval řešit hlavně tam, kde vzniká. “Pro skutečné zastavení migrační vlny je nejdůležitější ukončení válečných konfliktů v Sýrii a Libyi a za nutné považuji také zlepšování dalších podmínek k životu v zemích původu většiny uprchlíků”. Krásná slova.
Vláda se asi nevydá do Sýrie rozdávat jídlo a léky. Ale když už má premiér nebo někteří jeho ministři tu odvahu navrhovat ostatním, co mají dělat, měla mít alespoň schopnost ty silné řeči podpořit alespoň tím nejmenším možným činem, tedy při sestavování rozpočtu na příští rok přepsat tu nízkou částku na nějakou vyšší. Takhle je to prostě velmi trapné.