Rozhodnout mohou jen voliči, píše Martin Komárek, dříve komentátor, dnes poslanec ANO. Je to velké moudro, ale omluvou budiž, že bylo napsáno jen facebooku.

Poslanec Komárek chtěl nějak rozlousknout ten zmar, kdy “rozumbradové rozumují, co je za pádem pražské koalice”. Je to prý velmi jednoduché. Pokud chtějí voliči “čistší Prahu, měli by dát příště jasnou většinu stranám, které nejsou spojeny s dvacetiletým drancováním města”.

Aha! Poslanec ANO Komárek nabádá pražské voliče, aby dali hlas pirátům? Hm, asi ne. Jak později sám v reakci na reakce pod svým příspěvkem napsal, jen chtěl trochu zpropagovat své ANO.

Což je moment, kterého se chyťněme. Protože co když se v hlavním městě najdou v nějakých příštích volbách další tisíce stejných pomýlenců? Na to pozor! Praha má totiž ty nejnešikovnější voliče z celé země. Přehrajte si v mysli celou tu přehlídku géniů, kteří se tu už vystřídali v zastupitelstvu.

Nejdříve snad ale k nápadu nových voleb. Na první pohled se předčasné volby jeví jako řešení, není to ale vůbec jednoduché. Zastupitelstvo by se například muselo rozhodnout, že nebude půl roku schopné se usnášet. To by s ohledem na avizovanou snahu schvalovat do konce roku rozpočet plus další procedury znamenalo, že by volby byly tak za rok. Po celou tu dobu by ve funkcích zůstávali zalezlí reprezentanti současné koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice, tedy ti, kdo spolu už vládnout nechtějí a neumí, raději by tedy nedělali nic, hádali by se a Pražané i ostatní uživatelé hlavního města by museli útrpně čekat, až tenhle zmar zvaný "vyjednávání o nové podobě koalice" skončí.

Nová podoba koalice je další variantou. Jenže ANO už řeklo, že nebude vládnout s TOP 09, ta nechce vládnout s ANO, piráti zase nechtějí nic mít s ČSSD ani s ODS, u menších stran je také všeobecná nechuť spojovat se v Praze s ČSSD, protože jí tu vládne za podvod pravomocně odsouzená stará struktura jménem Karel Březina... Nic moc nám zatím nevychází. Jen měsíce hádek a smlouvání.

Je tu také možnost rychlejšího vyvolání předčasných voleb. Museli by se na ní opět shodnout všichni. Stačilo by snížit počet zastupitelů pod zákonem požadovanou mez a celá procedura by pak mohla zabrala zhruba dva měsíce. Ale stačí se podívat na aktuální preference a je jasné, že volby "teď" nebudou chtít zdaleka všichni. Třeba ČSSD určitě ne.

Nejhorší na tom všem je, že ani za dva měsíce, ani za ten rok stejně nikdo nevyrobí nové a lepší kandidáty. Pravděpodobnost, že vše dopadne velmi podobně, tedy že zase nepůjde složit funkční pražskou vládu, není zrovna nejmenší. Upínat se tedy k novým volbám jako k řešení nemá, zdá se nyní, velký smysl.

Ale budiž, i kdybychom přistoupili na to, že se v Praze má k volbám chodit snad každý rok, aby se to konečně jednou povedlo, poslanec Komárek má v jednom pravdu. V tom, že by to volič měl příště rozdat lépe. Měl by volit tak, aby se na magistrát zase nedostaly strany, které “tady plenily a znásilňovaly dobré mravy”. Aby se tam dostaly strany, “které nejsou spojeny s dvacetiletým drancováním města”. Skvěle, to je pravda. Jenže ANO takovou stranou není. Opravdu ne.

Na dlouho už budeme muset ANO považovat za stranu, před kterými poslanec Komárek varuje. Jedna věc jsou jen omezené schopnosti primátorky za ANO Adriany Krnáčové vést město. Horší je to se zázemím pražské organizace Babišova hnutí, které stvořila, které ovládá a které zdiskreditovala legendární Radmila Kleslová. Žena, která dokázala neskutečně dlouho vysávat ohromné odměny z městských firem, aniž by bylo jasné, za co přesně. Její postava naprosto dostačujícím způsobem svědčí o zkaženosti ANO, byť mělo jít o nový vzor politické morálky. Nebo přinejmenším o až příliš velké náchylnosti k nákaze, kterou v Praze v minulosti rozšiřovala ODS a ČSSD.

Možná se v sobotu do čela pražského ANO postaví místo Kleslové ministr obrany Martin Stropnický, ale to nebude zdaleka stačit. Naopak. Spíš to ukáže, že jediným receptem na průšvihy, který šéf ANO Andrej Babiš umí zatím v Praze použít, je pouhý marketing. Síť, kterou si Kleslová buduje už od dob, kdy byla členkou ČSSD, bude fungovat dál. Ti lidé v desítkách funkcí, které jim Kleslová přidělila, se zatím svých postů tak nějak nevzdávají.