Internetem i médii se šíří názory o tom, že Evropská unie nedělá v boji proti globální pandemii dost. Pojďme to uvést na pravou míru. Zaprvé, Unie má jen omezené pravomoci a její role je především koordinovat opatření. Poslední slovo mají národní vlády. A za druhé, navzdory těmto omezeným možnostem toho EU za poslední měsíc udělala docela dost.

Zdravotnický materiál
V první řadě Komise vytvořila systém rescEU. Jde o vznik společné zásoby nouzového zdravotnického vybavení, k němuž dochází vůbec poprvé v historii Evropy. Systém je součástí mechanismu civilní ochrany EU, který posiluje spolupráci mezi státy v s cílem zlepšit připravenost na přírodní katastrofy.


A jak zajistit, aby byla Evropa co nejrychleji ve zdravotních pomůckách soběstačná, aby v systému rescEU vůbec něco bylo? Evropští ministři zdravotnictví se v únoru na mimořádném zasedání shodli na nutnosti společných nákupů zdravotnického vybavení. A to se i děje. Výrobci ochranných prostředků před koronavirem předložili Komisi nabídky, které v některých případech svým množstvím překračují požadavky samotných členských států. Společné zadávání zakázek se vztahuje na roušky, respirátory, rukavice, ochranné brýle, štíty a kombinézy.

Když už je řeč o evropské spolupráci, nejde také nezmínit, že členské státy už v lednu do Číny společně poslaly 12 tun zdravotnického materiálu. Bylo to v době, kdy to Čína nejvíce potřebovala. Včasná pomoc Číně pomohla zabránit ještě masivnějšímu a rychlejšímu rozšíření viru. Škoda, Čína s námi tu stejnou solidaritu nemá. Jen Česko za čínské zdravotnické pomůcky zaplatilo už miliardy korun.

Mezinárodní doprava
Zároveň Komise myslí i na to, aby se zdravotnické pomůcky dostaly co nejrychleji do míst, kde jsou nejvíce potřeba. Navrhla proto vytvoření rychlých pruhů pro přepravu zboží přes hranice. Kamiony s nákladem by neměly čekat déle než 15 minut.

Kromě humanitární pomoci je ale také třeba zajistit transport lidí. Z oblastí, kde zůstali po vypuknutí pandemie zaseknutí, do domovských zemí. A k tomu slouží opět evropská letadla. Jsou to stroje evropských zemí, které nám teď pomáhají dostat “naše lidi” do Česka. A je to právě EU, která pomáhá. Z různých zemí se tak nedostávají jen Němci do Německa, ale i Češi, Slováci, Poláci nebo Francouzi. Mezi konkrétní příklady patří portugalské letadlo, které pomohlo evakuovat z Číny stovky Evropanů. Koncem března zase v Praze přistálo letadlo, na jehož palubě jsou kromě Čechů i další Evropané, kteří předtím uvízli v Asii. Šlo o evakuační let v období pandemie, který byl koordinován na úrovni EU.

Virtuální prostor
Po vypuknutí pandemie a vyhlášení (přísnějšího či benevolentnějšího) omezení vycházení po celé Evropě se většina společenského i pracovního života přesunula online. A k hladkému fungování je potřeba hlavně fungující internet. Proto se třeba komisař Thierry Breton dohodl s Netflixem na dočasném snížení kvality přenosu. Ulehčí se přetíženému internetu a to přispěje k lepšímu fungování důležitějších aktivit, jako jsou například online pracovní hovory.

Ruku v ruce se zajištěním hladkého chodu internetu je také zajištění toho, aby se skrze ten internet nešířily poplašné zprávy a dezinformace týkající se pandemie. A s tím pomohla zase Komisařka Věra Jourová, která se v březnu sešla se zástupci Googlu, Facebooku a dalších online platforem, aby s nimi projednala možná řešení. Eurokomisař Didier Reynders zase vyzval provozovatele sociálních sítí, vyhledávačů a dalších relevantních online platforem ke spolupráci ve snaze omezit šíření nebezpečných padělků a falešných léků.

Eurofondy a evropské záchranné balíčky
V první řadě je třeba ukázat si na nepřehlédnutelného slona v pokoji. Premiér Babiš útočí na Komisi, že nic nedělá a vlastně Česku žádné nové prostředky neposkytuje, protože sám nebude moct letos z eurofondů určených na rozvoj vědy a výzkumu financovat vlastní linku na toastový chleba. Místo toho peníze půjdou na účely, na které byly původně určené. Na rozvoj technologií a inovací.

Pravdou je, že EU na boj proti pandemii vyhlásila celou řadu záchranných balíčků a uvolnila biliony korun. Asi nejvíce diskutované na českém internetu jsou právě ony "populární" Evropské strukturální investiční fondy.

Pojďme tento bod rozdělit do dvou sekcí na: a) Peníze, které EU přiřadila do strukturálních fondů navíc k prostředkům stávajícím. Jde o asi 783 mld. korun. b) Peníze z dosud nepřidělených strukturálních fondů, celkově jde o asi 810 mld. korun. Z této částky dostane Česko 8 mld. korun. Po dohodě vlády s Komisí se 2 mld. převedou na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Peníze mají pomoci podnikatelům.

Jde o peníze, které by Česko teoreticky mohlo čerpat, ovšem v horizontu několika let. Strukturální fondy jsou zároveň vázané na určité projekty. Tedy to, že jsou ve fondu peníze, které by Česko teoreticky mohlo čerpat ještě vůbec neznamená, že je také skutečně vyčerpá. Zkušenosti z minulých let dokazují, že v tomto ohledu máme stále ještě velké rezervy. V boji proti pandemii ovšem EU tyto prostředky umožní čerpat okamžitě a bez návaznosti na konkrétní projekty.

Kromě toho ale existují i další záchranné fondy, ze kterých jde, nebo ze kterých jde nově díky rozhodnutí Komise a schválení Europarlamentu, peníze na boj proti pandemii čerpat. Komise plánuje podpořit likviditu postižených malých a středních podniků pomocí stávajících nástrojů. Podpora má mít formu záruk pro Evropský investiční fond (EIF) ve výši 27 mld. korun. Opatření má za cíl zmobilizovat až 216 mld. korun financování.

Nebo fond solidarity EU, do kterého je nově zařazená i krize v oblasti veřejného zdraví, čímž dává členským a kandidátským zemím k dispozici dalších 21,6 mld. korun pro boj proti pandemii. A nezapomínejme na Evropský fond na podporu globalizace, který má na podporu lidí, kteří kvůli pandemii přijdou o práci, pro rok 2020 k dispozici 5 mld. korun.

Čistě na boj proti pandemii vytvořila EU Corona Response Investment Initiative, jejímž cílem je nasměrovat investice na přímou podporu vnitrostátních systémů zdravotní péče, malých a středních podniků, trhů práce a dalších postižených částí hospodářství EU. V rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus bude moci Česko využít téměř 32 mld. korun.

No a opatření, která přijala EU v rámci Evropského stabilizačního mechanismu na podporu zemí eurozóny, pro nás na první pohled nemusí být tak důležitá. Záchranný fond půjčí zemím eurozóny až do výše 2 % HDP. Fond má k dispozici 11 bil. korun. Ale protože je Česko na eurozóně závislé, pomoc Evropské centrální banky eurozóně je zároveň i pomocí pro nás.

Tenhle blog je dlouhý a úmorný, přiznávám. Pokud jste došli až sem na konec, gratuluji. A pokud se cítíte mentálně vyčerpání, je to správný pocit. Proto EU toho navzdory relativně omezeným pravomocem dělá v boji proti pandemii opravdu hodně.