Nezadusme náš zdravotnický průmysl čínskými dovozy
Pandemie v plné míře ukázala důležitost soběstačnosti výroby (nejen) zdravotnického materiálu. Česku chybí, a to má dopad na zdraví našich lidí, průmyslu, i na geopolitickou bezpečnost. Krize přináší ale i nové příležitosti.
Je na vládě, aby pomohla českému průmyslu s adaptací na novou situaci. A vláda musí jednat rychle. Stejně rychle jako zavádí řadu restriktivních opatření, je třeba přijmout sérii opatření směřující k zajištění soběstačnosti v oblasti biologické ochrany, především výroby zdravotnického materiálu.
Soběstačnost
Je to zdánlivě jednoduchá rovnice. Na jedné straně stojí měsíční poptávka kolem 12 milionů respirátorů, 80 milionů roušek a milionu ochranných obleků. Na druhé straně stojí česká hospodářská základna. Její výrobní kapacity, lidské zdroje a unikátní know-how.
K vyřešení nám bohužel chybí informace na obou stranách této rovnice. Je potřeba především zprůhlednit celý systém pořizování zdravotních potřeb. Stále nejsou známá čísla na straně poptávky, tedy jaká je národní potřeba kterých pomůcek, ale zároveň neznáme ani výrobní kapacitu jednotlivých českých výrobců. Je znepokojivé, kolik se objevuje společností, které ani nikdo s poptávkou nekontaktoval.
České firmy v zatím nemají požadovanou výrobní kapacitu a neumí okamžitě uspokojit současnou poptávku. A proto musí nápravu situace označit vláda za svoji strategickou prioritu. Pro zvýšení samostatnosti je nezbytné, aby státní správa (vláda, ministerstva, nemocnice a další instituce) začaly nakupovat od českých firem. A to v maximální možné míře, klidně po malých množstvích. Jedině tak dojde ke vzniku dodavatelského řetězce. A mohli bychom začít u toho nejjednoduššího, výroby ústenek.
Za stavu nouze může vláda hospodářství ovlivňovat skrze přímé zásahy. Bohužel spíš než k podpoře domácí ekonomiky a výrobních kapacit využívá nouzový stav k rychlému pořizování zdravotního materiálu v objemu miliard korun ze zahraničí. Je potřeba začít pracovat na tom, aby se nastavil funkční trh se zdravotnickým materiálem. I umělými zásahy, které by vláda ve prospěch českých firem měla podniknout. Se správnou vládní strategií můžeme brzy soběstačnosti dosáhnout.
A nejde jen o jednorázové nákupy. Je potřeba začít chystat i dlouhodobé kontrakty, které společnostem dodají ekonomickou jistotu, že se jim vyplatí výrobu navyšovat. Žádný podnikatel nepůjde do rizika, že má vybudovat velkokapacitní linku a pořídit si materiál, či skladové zásoby. Protože až pandemie pomine a poptávka i ceny klesnou, takové firmě bude hrozit bankrot. Když se potom vrátí nová vlna chřipkové epidemie, tak nám opět bude tato kapacita chybět.
V momentě, kdy se český trh s těmito zdravotními potřebami nasytí, bude možné zahájit i export těchto materiálů.
Inovace a adaptace
Za poslední měsíc se ukázalo, že pořekadlo zlaté české ručičky není prázdné rčení. Ale mělo by se doplnit ještě o zlatý mozek. Nezastavitelná přehlídka inovací zahrnuje ochranou třeba ochrannou masku RP-95 a ochranné štíty, oboje vyrobené pomocí 3D tisku, který dnes například tisknou už i v Lucembursku. A řadu dalších nápadů.
Do centra pozornosti se opět dostal náš nanotechnologický průmysl, který jsem zmiňoval už minule. V Evropě jsme prakticky jediní, kteří umí průmyslově vyrábět nanovlákenné membrány a výrobky z nich jako jsou nanovlákenné respirátory, roušky a filtry do vzduchotechniky. Je to náš unikát a měli bychom si jej podle toho náležitě hýčkat. V řádech měsíců můžeme u těchto materiálů dosáhnout až produkce 1 milionu respirátorů třídy FFP3 měsíčně.
Použití fotokatylitických nanonátěrů, či použití nanofiltrů do čističek vzduchu, může být vhodné preventivní opatření do všech prostor, kde se shromažďuje větší množství lidí, od letišť, přes dopravní prostředky a školy, až ke zdravotnickým zařízením. Výrobci nanomateriálů hovoří o integrovaném preventivním opatření, při kterém se snižuje pravděpodobnost přenosu nákazy o desítky procent.
Vítám, že vláda a ministerstvo průmyslu a obchodu dokázalo operativně přesměrovat peníze a rozjet podpůrné programy. S tímto úmyslem už vláda schválila nové, povedené, pomocné balíčky pro malé a střední podniky. Cílem je hlavně podpořit firmy zaměřující se na výrobu zdravotnických prostředků a dalších technologií na pomoc v boji proti pandemii. V první výzvě s názvem Technologie COVID 19 stát poskytne těmto podnikům možnost žádat si o podporu až 20 milionů z 300 milionového fondu.
Vláda také schválila program chytrých opatření v boji proti koronaviru ‘Czech Rise up,’ pro technologické firmy a startupy. Důraz je kladen hlavně na rychlé uvedení inovativních projektů do praxe. Jedním z příkladů takovýchto nápadů může být respirátor vytisknutelný na 3D tiskárně, nový plicní ventilátor či aplikace usnadňující logistiku. Celkový rozpočet tohoto programu by měl být 200 milionů. Cílem je zajistit v co nejkratší době alespoň částečnou národní soběstačnost ve výrobě zdravotnických prostředků a podpořit technologický průmysl.
Závěr
České firmy mají ohromný výrobní, inovační i organizační potenciál k tomu, aby se Česko výrazným způsobem své výrobní kapacity udržitelným způsobem navýšilo. Stát ale musí jasně určit strategii pro rozvoj tohoto strategického sektoru, jak v otázce zajištění výrobních kapacit “běžného” zdravotního materiálu, ne nutně dimenzovaného na současnou krizi, ale takových, které zvládnou sezónní výkyvy a v kombinaci se správně nastaveným systémem hmotných rezerv i pandemii současného rozsahu.
Například přesměrováním výroby z jiných výrobních programů na materiál, který je v době krize potřeba. Stejně je potřeba dlouhodobě podporovat inovativní technologie v sektoru zdravotnických a ochranných potřeb a podporovat navazující akademickou sféru. A to za rámec současné krize a v kontextu očividně nutného posílení a rozšíření schopností systému biologické ochrany.
Je na vládě, aby pomohla českému průmyslu s adaptací na novou situaci. A vláda musí jednat rychle. Stejně rychle jako zavádí řadu restriktivních opatření, je třeba přijmout sérii opatření směřující k zajištění soběstačnosti v oblasti biologické ochrany, především výroby zdravotnického materiálu.
Soběstačnost
Je to zdánlivě jednoduchá rovnice. Na jedné straně stojí měsíční poptávka kolem 12 milionů respirátorů, 80 milionů roušek a milionu ochranných obleků. Na druhé straně stojí česká hospodářská základna. Její výrobní kapacity, lidské zdroje a unikátní know-how.
K vyřešení nám bohužel chybí informace na obou stranách této rovnice. Je potřeba především zprůhlednit celý systém pořizování zdravotních potřeb. Stále nejsou známá čísla na straně poptávky, tedy jaká je národní potřeba kterých pomůcek, ale zároveň neznáme ani výrobní kapacitu jednotlivých českých výrobců. Je znepokojivé, kolik se objevuje společností, které ani nikdo s poptávkou nekontaktoval.
České firmy v zatím nemají požadovanou výrobní kapacitu a neumí okamžitě uspokojit současnou poptávku. A proto musí nápravu situace označit vláda za svoji strategickou prioritu. Pro zvýšení samostatnosti je nezbytné, aby státní správa (vláda, ministerstva, nemocnice a další instituce) začaly nakupovat od českých firem. A to v maximální možné míře, klidně po malých množstvích. Jedině tak dojde ke vzniku dodavatelského řetězce. A mohli bychom začít u toho nejjednoduššího, výroby ústenek.
Za stavu nouze může vláda hospodářství ovlivňovat skrze přímé zásahy. Bohužel spíš než k podpoře domácí ekonomiky a výrobních kapacit využívá nouzový stav k rychlému pořizování zdravotního materiálu v objemu miliard korun ze zahraničí. Je potřeba začít pracovat na tom, aby se nastavil funkční trh se zdravotnickým materiálem. I umělými zásahy, které by vláda ve prospěch českých firem měla podniknout. Se správnou vládní strategií můžeme brzy soběstačnosti dosáhnout.
A nejde jen o jednorázové nákupy. Je potřeba začít chystat i dlouhodobé kontrakty, které společnostem dodají ekonomickou jistotu, že se jim vyplatí výrobu navyšovat. Žádný podnikatel nepůjde do rizika, že má vybudovat velkokapacitní linku a pořídit si materiál, či skladové zásoby. Protože až pandemie pomine a poptávka i ceny klesnou, takové firmě bude hrozit bankrot. Když se potom vrátí nová vlna chřipkové epidemie, tak nám opět bude tato kapacita chybět.
V momentě, kdy se český trh s těmito zdravotními potřebami nasytí, bude možné zahájit i export těchto materiálů.
Inovace a adaptace
Za poslední měsíc se ukázalo, že pořekadlo zlaté české ručičky není prázdné rčení. Ale mělo by se doplnit ještě o zlatý mozek. Nezastavitelná přehlídka inovací zahrnuje ochranou třeba ochrannou masku RP-95 a ochranné štíty, oboje vyrobené pomocí 3D tisku, který dnes například tisknou už i v Lucembursku. A řadu dalších nápadů.
Do centra pozornosti se opět dostal náš nanotechnologický průmysl, který jsem zmiňoval už minule. V Evropě jsme prakticky jediní, kteří umí průmyslově vyrábět nanovlákenné membrány a výrobky z nich jako jsou nanovlákenné respirátory, roušky a filtry do vzduchotechniky. Je to náš unikát a měli bychom si jej podle toho náležitě hýčkat. V řádech měsíců můžeme u těchto materiálů dosáhnout až produkce 1 milionu respirátorů třídy FFP3 měsíčně.
Použití fotokatylitických nanonátěrů, či použití nanofiltrů do čističek vzduchu, může být vhodné preventivní opatření do všech prostor, kde se shromažďuje větší množství lidí, od letišť, přes dopravní prostředky a školy, až ke zdravotnickým zařízením. Výrobci nanomateriálů hovoří o integrovaném preventivním opatření, při kterém se snižuje pravděpodobnost přenosu nákazy o desítky procent.
Vítám, že vláda a ministerstvo průmyslu a obchodu dokázalo operativně přesměrovat peníze a rozjet podpůrné programy. S tímto úmyslem už vláda schválila nové, povedené, pomocné balíčky pro malé a střední podniky. Cílem je hlavně podpořit firmy zaměřující se na výrobu zdravotnických prostředků a dalších technologií na pomoc v boji proti pandemii. V první výzvě s názvem Technologie COVID 19 stát poskytne těmto podnikům možnost žádat si o podporu až 20 milionů z 300 milionového fondu.
Vláda také schválila program chytrých opatření v boji proti koronaviru ‘Czech Rise up,’ pro technologické firmy a startupy. Důraz je kladen hlavně na rychlé uvedení inovativních projektů do praxe. Jedním z příkladů takovýchto nápadů může být respirátor vytisknutelný na 3D tiskárně, nový plicní ventilátor či aplikace usnadňující logistiku. Celkový rozpočet tohoto programu by měl být 200 milionů. Cílem je zajistit v co nejkratší době alespoň částečnou národní soběstačnost ve výrobě zdravotnických prostředků a podpořit technologický průmysl.
Závěr
České firmy mají ohromný výrobní, inovační i organizační potenciál k tomu, aby se Česko výrazným způsobem své výrobní kapacity udržitelným způsobem navýšilo. Stát ale musí jasně určit strategii pro rozvoj tohoto strategického sektoru, jak v otázce zajištění výrobních kapacit “běžného” zdravotního materiálu, ne nutně dimenzovaného na současnou krizi, ale takových, které zvládnou sezónní výkyvy a v kombinaci se správně nastaveným systémem hmotných rezerv i pandemii současného rozsahu.
Například přesměrováním výroby z jiných výrobních programů na materiál, který je v době krize potřeba. Stejně je potřeba dlouhodobě podporovat inovativní technologie v sektoru zdravotnických a ochranných potřeb a podporovat navazující akademickou sféru. A to za rámec současné krize a v kontextu očividně nutného posílení a rozšíření schopností systému biologické ochrany.